Polská pravice znovu prosazuje kontroverzní reformu soudů. V parlamentu mění návrhy prezidenta Dudy

Martin Ehl Martin Ehl
29. 11. 2017 14:16
V přeplněné malé zasedací místnosti polského Sejmu měnil v úterý poslanecký výbor pro spravedlnost a lidská práva dva návrhy zákonů, které mají dokončit kontroverzní změnu polské justice. Tu ostře kritizuje jak polská opozice, tak řada evropských institucí. V létě tyto dva zákony vetoval prezident Andrzej Duda a na podzim poslal do parlamentu své vlastní. Ani ty ale polské pravici nevyhovují.
Polské demonstrace proti kontroverzní reformě soudů v létě 2017.
Polské demonstrace proti kontroverzní reformě soudů v létě 2017. | Foto: Reuters

Varšava - Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) chce za každou cenu dokončit zásadní změnu polských soudů. Její předseda Jaroslaw Kaczyński s polským prezidentem Dudou od léta jedná o různých úpravách vládních návrhů, které hlava polského státu v létě vetovala.

Poslanci opozičních stran chtějí v zásadě zabránit jakékoli změně současného stavu. Tvrdí, že polské soudy reforma zpolitizuje.

"Prezidentův návrh, který dorazil do Sejmu v září, už neexistuje. Úplně jste ho předělali. To je absolutní skandál," hřímal během slyšení komise poslanec Michal Szczerba z opoziční Občanské platformy.

Vládní pravice chce například udržet možnost, aby většinu členů soudní rady, hlavního regulačního orgánu justice, mohl volit parlament, zatímco prezident chtěl mít v tomto procesu větší pravomoce sám.

Hlasování o nových dvou zákonech, které upravují jmenování soudců polského Nejvyššího soudu (nově by měli odejít do důchodu v 65 letech, čímž by se obměnilo 40 % soudců) a také mění způsob, jakým jsou do dozorového orgánu, Státní soudní rady, jmenování soudci, může ve Varšavě proběhnout už tento týden.

Kritika z Evropy

Příští týden by měla zákony zhodnotit tzv. Benátská komise, právní poradní orgán Rady Evropy, který obvykle hodnotí, v jakém stavu jsou právní systémy evropských zemí.

Polská pravicová vláda kvůli své kontroverzní soudní reformě vede spor s Evropskou komisí. Ta Varšavě hrozí sankcemi, pokud nové zákony omezí nezávislost justice a ohrozí právní stát.

I když tzv. Benátská komise není součástí orgánů Evropské unie, stanovisko jejích právníků je rozhodující pro Evropskou komisi v jejím hodnocení situace v Polsku.

Polský ministr spravedlnost Zbigniew Ziobro mezitím spustil postupnou výměnu předsedů polských soudů i jejich zástupců po celém Polsku. Umožňuje mu to jediný nový zákon, který prezident Duda letos v létě nevetoval. Na výměnu má čas do poloviny ledna.

Noví šéfové polských soudů mohou měnit během půl roku řadu svých podřízených, takže personální obměna polské justice může být velmi silná. 

Změny jsou zatím nepatrné

Podle analýzy varšavského think-tanku Polityka Insight jsou ale změny dosud malé. V Polsku funguje 377 soudů ve třech instancích (321 obvodních, 45 krajských, 11 odvolacích).

Do začátku tohoto týdne nové vedení ministerstva spravedlnosti odvolalo jednoho předsedu a tři místopředsedy odvolacích soudů, sedm předsedů soudů krajských a 14 předsedů obvodních soudů.

Největší pozornost vzbudil odpor soudců katovického odvolacího soudu vůči novému předsedovi dosazenému ministrem spravedlnosti. Dosavadní šéfová tohoto soudu Barbara Suchowská a její dva zástupci byli odvoláni na základě faxu z varšavského ministerstva.

Nikomu z nich přitom nekončilo jejich funkční období. Důvodem odvolání bylo, že soud v Katovicích má podle ministerských statistik jednu z nejhorších bilancí v průtazích jednotlivých soudních jednání. 

Soudci katovického soudu se proti novému šéfovi vzbouřili poté, co zrušil shromáždění soudců 4. prosince, na kterém měli jmenovat své delegáty do Státní soudní rady. O její složení v současnosti bojují prezident i polská opozice s vládní stranou Právo a spravedlnost. Soudci nakonec prosadili, že prosincové shromáždění i volba do soudní rady se odehrají. 

Podle polského deníku Gazeta Wyborcza má navíc ministr spravedlnosti Ziobro problém najít kandidáty na dva uvolněné místopředsednické posty u soudu v Katovicích. Všichni oslovení soudci s příslušnou praxí a zkušenostmi zatím nabídky odmítli.

Poláci plní ulice kvůli reformě justice. Bojí se, že budou žít v autoritářském režimu. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 57 minutami

Varovné sirény poprvé zazněly také na severu Izraele, Tel Aviv odklání lety

V noci na čtvrtek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy, ovládaného palestinskou skupinou Hamás, dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele, informovala AFP. Podle reportéra agentury DPA byla slyšet nejméně jedna exploze také ve městě Tel Aviv. Izraelské letectvo celou noc pokračovalo v bombardování cílů v Pásmu Gazy, zničilo také místní velitelství Hamásu, píše list The Jerusalem Post (TJP).

Boje začaly po nepokojích v Jeruzalému v pondělí večer raketovou palbou z Pásma Gazy na Izrael, který pak zahájil masívní vojenskou operaci proti skupinám Hamás a Islámský džihád. O život přišlo podle zatím poslední bilance přes 70 lidí a stovky utrpěly zranění. Po celém Izraeli pokračují potyčky a násilnosti mezi místními Židy a Araby. Policie kvůli nim zadržela téměř 400 lidí. Většina obětí je na palestinské straně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tesla přestane přijímat platby za svá auta v bitcoinech, napsal Musk

Výrobce elektromobilů Tesla přestane přijímat platby za auta v digitální měně bitcoin. Rozhodnutí na twitteru oznámil zakladatel Tesly Elon Musk. Důvodem jsou ohledy na životní prostředí. Bitcoin na rozhodnutí zareagoval propadem o přibližně pět procent, uvádí AP.

"Jsme znepokojeni stále častějším využíváním fosilních paliv pro těžbu bitcoinů a transakcí s nimi, zejména uhlí, které má nejvyšší emise ze všech paliv," uvedl Musk na twitteru. "Kryptoměna je dobrý nápad na mnoha úrovních a věříme, že má slibnou budoucnost. Ta však nemůže přijít, pokud je to na úkor životního prostředí," dodal Musk.

Zakladatel Tesly upřesnil, že společnost nemá v plánu žádné bitcoiny prodávat a začne je opět užívat, jakmile bude mít jejich těžba menší dopad na životní prostředí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy