Polská pravice znovu prosazuje kontroverzní reformu soudů. V parlamentu mění návrhy prezidenta Dudy

Martin Ehl Martin Ehl
29. 11. 2017 14:16
V přeplněné malé zasedací místnosti polského Sejmu měnil v úterý poslanecký výbor pro spravedlnost a lidská práva dva návrhy zákonů, které mají dokončit kontroverzní změnu polské justice. Tu ostře kritizuje jak polská opozice, tak řada evropských institucí. V létě tyto dva zákony vetoval prezident Andrzej Duda a na podzim poslal do parlamentu své vlastní. Ani ty ale polské pravici nevyhovují.
Polské demonstrace proti kontroverzní reformě soudů v létě 2017.
Polské demonstrace proti kontroverzní reformě soudů v létě 2017. | Foto: Reuters

Varšava - Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) chce za každou cenu dokončit zásadní změnu polských soudů. Její předseda Jaroslaw Kaczyński s polským prezidentem Dudou od léta jedná o různých úpravách vládních návrhů, které hlava polského státu v létě vetovala.

Poslanci opozičních stran chtějí v zásadě zabránit jakékoli změně současného stavu. Tvrdí, že polské soudy reforma zpolitizuje.

"Prezidentův návrh, který dorazil do Sejmu v září, už neexistuje. Úplně jste ho předělali. To je absolutní skandál," hřímal během slyšení komise poslanec Michal Szczerba z opoziční Občanské platformy.

Vládní pravice chce například udržet možnost, aby většinu členů soudní rady, hlavního regulačního orgánu justice, mohl volit parlament, zatímco prezident chtěl mít v tomto procesu větší pravomoce sám.

Hlasování o nových dvou zákonech, které upravují jmenování soudců polského Nejvyššího soudu (nově by měli odejít do důchodu v 65 letech, čímž by se obměnilo 40 % soudců) a také mění způsob, jakým jsou do dozorového orgánu, Státní soudní rady, jmenování soudci, může ve Varšavě proběhnout už tento týden.

Kritika z Evropy

Příští týden by měla zákony zhodnotit tzv. Benátská komise, právní poradní orgán Rady Evropy, který obvykle hodnotí, v jakém stavu jsou právní systémy evropských zemí.

Polská pravicová vláda kvůli své kontroverzní soudní reformě vede spor s Evropskou komisí. Ta Varšavě hrozí sankcemi, pokud nové zákony omezí nezávislost justice a ohrozí právní stát.

I když tzv. Benátská komise není součástí orgánů Evropské unie, stanovisko jejích právníků je rozhodující pro Evropskou komisi v jejím hodnocení situace v Polsku.

Polský ministr spravedlnost Zbigniew Ziobro mezitím spustil postupnou výměnu předsedů polských soudů i jejich zástupců po celém Polsku. Umožňuje mu to jediný nový zákon, který prezident Duda letos v létě nevetoval. Na výměnu má čas do poloviny ledna.

Noví šéfové polských soudů mohou měnit během půl roku řadu svých podřízených, takže personální obměna polské justice může být velmi silná. 

Změny jsou zatím nepatrné

Podle analýzy varšavského think-tanku Polityka Insight jsou ale změny dosud malé. V Polsku funguje 377 soudů ve třech instancích (321 obvodních, 45 krajských, 11 odvolacích).

Do začátku tohoto týdne nové vedení ministerstva spravedlnosti odvolalo jednoho předsedu a tři místopředsedy odvolacích soudů, sedm předsedů soudů krajských a 14 předsedů obvodních soudů.

Největší pozornost vzbudil odpor soudců katovického odvolacího soudu vůči novému předsedovi dosazenému ministrem spravedlnosti. Dosavadní šéfová tohoto soudu Barbara Suchowská a její dva zástupci byli odvoláni na základě faxu z varšavského ministerstva.

Nikomu z nich přitom nekončilo jejich funkční období. Důvodem odvolání bylo, že soud v Katovicích má podle ministerských statistik jednu z nejhorších bilancí v průtazích jednotlivých soudních jednání. 

Soudci katovického soudu se proti novému šéfovi vzbouřili poté, co zrušil shromáždění soudců 4. prosince, na kterém měli jmenovat své delegáty do Státní soudní rady. O její složení v současnosti bojují prezident i polská opozice s vládní stranou Právo a spravedlnost. Soudci nakonec prosadili, že prosincové shromáždění i volba do soudní rady se odehrají. 

Podle polského deníku Gazeta Wyborcza má navíc ministr spravedlnosti Ziobro problém najít kandidáty na dva uvolněné místopředsednické posty u soudu v Katovicích. Všichni oslovení soudci s příslušnou praxí a zkušenostmi zatím nabídky odmítli.

Poláci plní ulice kvůli reformě justice. Bojí se, že budou žít v autoritářském režimu. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 47 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy