Caracas/Quito - Summit Unie jihoamerických národů (UNASUR) se v pondělí v ekvádorském Quitu nedohodl na společném postoji k americko-kolumbijskému plánu na pronájem sedmi kolumbijských vojenských základen USA.
Plán odsuzují Venezuela, Ekvádor a Bolívie. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který často působí jako prostředník při regionálních neshodách, by nyní chtěl zprostředkovat schůzku mezi americkým prezidentem Barackem Obamou a jeho regionálními kolegy.
Základna Ekvádoru v USA
Když loni ekvádorský prezident Rafael Correa oznámil, že neobnoví nájemní smlouvu Spojených států na využívání letecké základny v ekvádorském přístavu Manta, všem bylo jasné, že se vojáci USA z jihoamerického regionu zcela nestáhnou, ale začnou jednat s nějakou jinou zemí.
Correa by Američanům dovolil setrvat pouze pod jedinou podmínkou - otevření ekvádorské vojenské základny ve Spojených státech.
USA Mantu po deset let využívaly k průzkumným letům, které byly součástí akcí proti pašerákům narkotik a zřejmě i levicovým povstalcům z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), nejdéle působící partyzánské skupině v Latinské Americe.
Operace v Kolumbii
Vzhledem k tomu, že centrum operací drogových bossů i partyzánů se nalézá na území Kolumbie, která je navíc blízkým americkým spojencem, očekávalo se, že USA budou chtít přesunout své vojáky tam.
A po krátkých a neúspěšných jednáních s Peru, které je druhým nejdůležitějším producentem kokainu a s Ekvádorem i Kolumbií sousedí, se skutečně ukázalo, že Spojené státy mají zájem o pronájem sedmi kolumbijských vojenských základen.
Kolumbijská vláda souhlasí. Jak se však dalo očekávat, iniciativa vzbudila nevoli v okolních státech, kde vládnou ostře levicové vlády.
Radikální levice proti
Spojené státy se během prezidentování George W. Bushe a válčení v Iráku a Afghánistánu přestaly částečně o tuto tradiční sféru vlivu zajímat (výjimkou byla masivní vojenská pomoc Kolumbii). Jejich vliv poklesl i nástupem místní levice, která chce zdejší moc USA omezit.
Přes regionální turné, které kolumbijský prezident Álvaro Uribe na podporu plánu podnikl, se proti němu vlády v Bolívii, Ekvádoru a Venezuele ostře ohradily. Naopak umírněné levicové administrativy Brazílie a Chile oznámily, že rozhodnutí je zcela v kompetenci kolumbijských úřadů.
Nejostřeji a takřka každodenně proti plánu vystupuje venezuelský prezident Hugo Chávez, tradiční kritik Spojených států. Venezuela s Ekvádorem nehraničí, zatímco s Kolumbií ano, a američtí vojáci by nyní své operace koordinovali přímo "od sousedů", což se mu vůbec nelíbí.
Připravme se na válku
"Hrozba proti nám roste," prohlásil Chávez v neděli ve svém televizním a radiovém pořadu Haló, prezidente. "Vyzývám občany a ozbrojené síly - pojďme, připravme se na boj."
Bývalý plukovník venezuelských parašutistů navíc obvinil kolumbijské vojáky z překročení řeky Orinoko tvořící hranici mezi státy. Než se - údajně - na místo dostala venezuelská armáda, Kolumbijci se stáhli. Bogota obvinění odmítla.
"Je to provokace Uribeho vlády," prohlásil Chávez. "Yankeeové začali řídit kolumbijské vojenské síly."
Chávez se pravděpodobně obává, že bude kolumbijské území Američany využito i ke špionáži proti Caracasu. Venezuelský prezident pravidelně obviňuje CIA z úmyslu ho zavraždit a jeho vztahy se Spojenými státy podlomil i neúspěšný puč proti němu v dubnu 2002, který USA - aktivně či přinejmenším pasivně - podporovaly.
Jednat s Obamou
O americko-kolumbijském plánu se jednalo i na pondělním summitu Unie jihoamerických národů (UNASUR) v ekvádorském Quitu. Těleso jako celek však odmítlo návrhy nespokojených vlád iniciativu společně zkritizovat.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva by rád domluvil setkání Amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho regionálních kolegů, které by mělo za cíl napětí zmírnit.
"Jako prezidenta Brazílie mě toto klima znervózňuje," citovala ho agentura AP. "Myslím, že bychom měli naši nespokojenost probrat přímo s americkou vládou."
Na ryby přes hranici
Kolumbijský prezident Uribe při jednáních v Quitu chyběl. Od března minulého roku nemají Ekvádor a Kolumbie diplomatické styky.
Důvodem bylo kolumbijské bombardování povstalců z FARC v džungli na ekvádorské straně hranice. Vojáky tehdy mobilizovala Kolumbie, Ekvádor i Venezuela.
Mezi Bogotou a Quitem to skřípe i nyní. Kolumbie v neděli propustila jedenáct ekvádorských vojáků, kteří byli zadrženi o den dříve 300 metrů za hraniční čarou. Podle ekvádorského ministra obrany Javiera Ponceho byli neozbrojeni a přišli si do Kolumbie jen "koupit nějaké ryby".
