Rozhovor: Jsme první, kdo proti drogám a násilí bojuje

Roman Gazdík
24. 5. 2009 14:06
Kolumbijský ministr zahraničí Jaime Bermúdez hovořil s Aktuálně.cz
Kolumbijský ministr zahraničních věcí Jaime Bermúdez Merizalde
Kolumbijský ministr zahraničních věcí Jaime Bermúdez Merizalde | Foto: Jan Langer

Praha - Nejvíce propagovanými z velkých akcí českého předsednictví Rady Evropské unie byly dubnový summit EU-USA, na který přijel i americký prezident Barack Obama, a květnový summit k Východnímu partnerství, jenž inauguroval novou evropskou iniciativu zaměřenou na stabilizaci a pomoc nejbližším východním sousedům sedmadvacítky.

Tím vůbec největším mezinárodním setkáním však bylo setkání se zástupci Skupiny Rio, kterou tvoří dvaadvacet latinskoamerických a karibských států. To se na úrovni ministrů zahraničí uskutečnilo v Praze minulý týden.

Aktuálně.cz při té příležitosti poskytl rozhovor šéf kolumbijské diplomacie Jaime Bermúdez.

V jeho druhé části, kterou  nyní přinášíme, rozebírá boj s drogami v Kolumbii i tvrzení o údajném napojení prezidenta Álvaro Uribeho na paravojenské skupiny, jež s narkotiky obchodují. Zve také občany Česka, aby se přijeli na vlastní oči do Kolumbie o pokroku učiněném za Uribeho vlády přesvědčit.

Aktuálně.cz: Existuje v Kolumbii seriózní debata o legalizaci drog? Proč se na to ptám: když jsem byl v Bogotě, neviděl jsem tam jediný noční klub, ve kterém by se nedal kokain koupit, takže je vcelku jedno, zda je kokain legální, nebo nelegální, protože si ho můžete opatřit tak jako tak.

Kokain zabavený v kolumbijském přístavu Buenaventura
Kokain zabavený v kolumbijském přístavu Buenaventura | Foto: Reuters

Jaime Bermúdez: Kokain není v Kolumbii nelegální. Můžete mít množství, které označujeme za osobní dávku. Náš ústavní soud v devadesátých letech prohibici zrušil. Takže bych řekl, že v Kolumbii je kokain dekriminalizován.

Naší hlavní starostí je to, jak distributoři tuto dekriminalizaci zneužívají k prodávání drog, protože do té doby, než je najdeme s větším množstvím, než je osobní dávka, nemohou být souzeni. Takže si s sebou berou malé dávky, aby se vyhnuli stíhání.

Je však seriózně debatováno také o tom, zda nevzít tyto obrovské zisky obchodníkům s drogami a nepřevést je na stát a v důsledku tak třeba i omezit násilí?

To není tak lehké. Obecně zastáváme přístup, že nejde jen o producentské země, ale že stejně zodpovědné jsou také země, kde existuje poptávka. Musíme se na tu věc dívat nejen z hlediska producentů, ale také z hlediska konzumentů.

A mezi producenty a konzumenty je dlouhý řetězec, který zahrnuje praní špinavých peněz, zločinnost, chemikálie nutné k výrobě drog aj. Je třeba se zaměřit i na tyto věci. Je třeba se na to dívat z komplexního hlediska.

Infobox

Jaime Bermúdez Merizalde

Jaime Bermúdez (*1966) je kolumbijský právník a diplomat. Ministrem zahraničí se stal 18. července 2008.

Předtím do září roku 2006 zastával funkci velvyslance v Argentině. V letech 2002 až 2006 byl poradcem prezidenta Álvaro Uribeho v otázkách komunikace.

V letech 1991 až 1993 zasedal v Radě pro lidská práva kolumbijské vlády.

Je ženatý, má dvě děti.

To se ale říká už mnoho let, aniž by zde byly výsledky.

Je třeba, aby maximalizovali své úsilí všichni, kterých se to týká. A nemyslím si, že legalizace ukazuje ten správný obrázek věci. Nemluvíme pouze o konzumaci, ale také o zdraví veřejnosti, korupci, ilegálních aktivitách. Jsou zde tedy mnohé věci, kterým je třeba věnovat pozornost. Není to jen otázka legalizace, je to také otázka chudých farmářů, je třeba pro ně najít alternativní plodiny místo koky.

Musíte také vzít v potaz, že v Kolumbii šla produkce koky dolů.

Jak to? Zpráva Senátu USA z minulého roku tvrdí, že v průběhu Plánu Kolumbie (iniciativa spuštěná ještě za Billa Clintona, která má skrze převážně vojenskou pomoc snížit produkci koky a kokainu v Kolumbii - pozn. red.) ve skutečnosti pěstování koky a výroba kokainu lehce vzrostly.

Nikoliv v Kolumbii. To není přesné, to jsme vyvrátili. Z přibližně 170 tisíc hektarů to kleslo - jsou ohledně toho spory - na 100 až 80 tisíc hektarů. Je tady ale velká debata ohledně metodologie, která to měří. Během posledních let se totiž změnila.

To ale není jediný pokrok, který jsme učinili. Před pěti lety jsme schválili zákon týkající se zabavení ilegálně nabytého majetku. Jsme nyní extrémně efektivní v zabavování majetku drogových baronů.

Jsme ale také znepokojeni rostoucí konzumací kokainu. Byly zde časy, kdy lidé říkali: máme tady producentské a konzumentské země. Ale to už není pravda, protože i producentské země jsou teď velkými konzumenty, což vidíte po celé Latinské Americe.

Koka: legální je pouze v Bolívii a Peru
Koka: legální je pouze v Bolívii a Peru | Foto: Reuters

Také nás ale velmi znepokojuje devastace, kterou pěstování drog způsobuje životnímu prostředí.

Zajímavé, že to říkáte. Právě vaše vláda je totiž obviňována z práškování kokových polí herbicidem glyfosátem, které vede k zamoření přírody a má negativní účinky na zdraví lidí.

Ano, používáme ho v některých oblastech. Máme různé studie, nedávno byla publikována jedna evropská, která říká, že zde nejsou žádné seriózní důkazy o tom, že glyfosát škodí životnímu prostředí.

Jsou zde ale i jiné studie, které to rozporují. Například jedna teď vzniká v Argentině a tvrdí, že glyfosát způsobuje deformace nenarozených plodů obojživelníků.

Ano, jsou zde konfliktní názory. Co je ale jasné, je, že pěstování koky škodí životnímu prostředí a džungli. Nejen kvůli tomu, že pěstitelé kácejí stromy, ale také kvůli tomu, že využívají chemikálií, kterými sprejují stromy a řeky. Pro každý gram kokainu, který zkonzumujete v Evropě nebo kdekoliv jinde, je nutné pokácet nejméně 4 stromy.

Právě z toho důvodu jsme začali s implementací programu nazvaného Rodiny pro ochranu pralesů (Programa Familias Guardabosques). Stát pomocí tohoto programu podporuje rodiny tak dlouho, dokud se vyhýbají pěstování koky a zároveň se starají o prales. Využívá ho nyní 70 tisíc rodin a chtěli bychom, aby toto číslo dosáhlo 300 tisíc. Je to program posvěcený OSN. Také jim nabízíme k pěstování alternativní produkty jako sóju nebo kukuřici.

Do boje proti velmi odolnému keři je v Kolumbii nasazena armáda. Vrtulník startující od kokového pole.
Do boje proti velmi odolnému keři je v Kolumbii nasazena armáda. Vrtulník startující od kokového pole. | Foto: Reuters

Teroristické aktivity v Kolumbii i jinde ve světě jsou financovány zejména skrze obchod s drogami.

Byl jste poradcem pro komunikaci prezidenta Uribeho. Bývalý obchodník s drogami a předák paravojenské teroristické organizace AUC Don Berna, který byl z Kolumbie vydán minulý rok do USA, kde byl teď odsouzen k 31 letům vězení, u soudu prohlásil, že v roce 2002 financoval Uribeho kampaň (desítky poslanců blízkých Uribemu včetně jeho bratrance jsou vyšetřováni kvůli napojení na AUC - pozn. red.). Připravuje se nějaké vyšetřování?

Není zde jediný důkaz o tom, že by to tak bylo. I Nejvyšší soud řekl, že zde nejsou důkazy. A pan prezident je ve skutečnosti jediným, kdo se pustil do řešení otázky obchodu s drogami a paravojenských organizací. Tato vláda vydala do USA (drogoví bossové chtějí být souzeni u kolumbijských soudů, které se mohou snažit zastrašit či podplatit - pozn. red.) více lidí, než kterákoliv jiná v historii.

Prezident Uribe je však na druhou stranu obviňován, že vydal paravojenské vůdce do USA příliš rychle, dříve než poskytli veškeré informace o masakrech a politických konexích v Kolumbii.

Ha (smích). Pak tu máte ale i druhé obvinění. Že je nechtěl vydat, protože zde bylo domněle na stole jakési ujednání s nimi, že to neudělá. To ale není pravda, o tom není v Zákoně o spravedlnosti a míru (La Ley Justicia y Paz), který se demomobilizace AUC týká, ani slovo.

Álvaro Uribe: jeho podpora se stabilně pohybuje okolo 80 procent
Álvaro Uribe: jeho podpora se stabilně pohybuje okolo 80 procent | Foto: Reuters

Až si odslouží své tresty v USA, opět stanou před kolumbijskou justicí, která posoudí, zda stále naplňují podmínky, které jim umožní těžit z výhod Zákona o spravedlnosti a míru (například snížené tresty za masakry a vraždy - pozn. red.).

Stejní lidé, kteří říkali, že vláda s nimi tajně uzavřela dohodu, podle které nebudou vydáni, teď tvrdí, že je vydala příliš rychle, aby je umlčela. Ale oni mluví, i ve Spojených státech.

Je dobré, aby si vaši čtenáři uvědomili, že toto je první vláda, která se vážně problému paravojenských organizací a obchodu s drogami postavila. Demobilizovali jsme více než třicet tisíc členů paravojenských organizací, tisíce členů levicových guerill FARC a ELN, počet vražd klesl o více než 40 procent, počet únosů o více než 80 procent.

A díky tomu jsme znovu získali důvěru společnosti. A díky tomu máme nyní více turistů a také značný ekonomický růst, přestože máme krizi.

Moje poslední otázka se týká nefungujícího afrického státu Guinea-Bissau, skrze který nyní kolumbijští vývozci drog pohodlně transportují kokain za údajné spolupráce lidí na nejvyšších místech tamní vlády a armády. Kolumbijští dealeři tam dokonce kupují domy a pozemky. Spolupracujete nějak s Guineou-Bissau na tomto problému?

Bermúdez při rozhovoru s Aktuálně.cz
Bermúdez při rozhovoru s Aktuálně.cz | Foto: Jan Langer

Nejsem si toho nyní vědom, ale mohu se mýlit, to bych to musel zkontrolovat. Pokud to neděláme, tak bychom měli. Protože spolupracujeme s mnoha zeměmi: s Mexikem, Guatemalou, s každým. A spolupracujeme s Afghánistánem skrze NATO. Posíláme tam lidi kvůli odminování i kvůli boji proti drogám.

Chtěl bych ale říci toto: zvu kohokoliv v Evropě a České republice, aby do Kolumbie přijeli, aby tam investovali a obchodovali, aby se na naši zemi přijeli podívat svýma očima a přesvědčili se, jak ve skutečnosti vypadá.

A budete kdykoli vítáni.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy