Denní počet nakažených koronavirem stoupl v devítimilionové zemi ve středu už podruhé v řadě na téměř sedm tisíc. Zákonodárci zpřísnili podmínky celostátní karantény, která platí už od 18. září, kdy došlo k uzavření škol, obchodních domů, hotelů i restaurací. Podle agentury AP se tak Izrael stal první z rozvinutých zemí, která se uchýlila k druhé vlně uzavírání.
Opatření vejdou v platnost v pátek a podle deníku The Jerusalem Post budou velmi přísná.
Dojde k uzavření téměř všech obchodů s výjimkou těch, kde se prodává nezbytné zboží, restaurace budou moci zajišťovat službu jenom donáškou. V synagogách se lidé budou moci modlit jen v desetičlenných skupinách, a to jenom do pondělka, kdy se úplně uzavřou.
Karanténa zahrnuje i zákaz vzdalování se od bydliště na víc než kilometr, na silnicích a u vjezdů do měst budou policisté, aby zabránili lidem cestovat. Zastaví se rovněž téměř veškerá veřejná doprava, ze škol zůstanou v provozu jenom ty, které poskytují speciální výuku. Venkovní shromáždění se mohou konat s účastí do 20 lidí.
Ministerstvo zdravotnictví podle arabské stanice Al Jazeera posunulo termíny operací, které nejsou neodkladné, otevírají se nemocniční oddělení pro pacienty s koronavirem. Tamní nemocnice se blíží k naplnění svých kapacit a mrtvých rychle přibývá.
Opatření potrvají nejméně do 9. října, kdy skončí významné židovské svátky. "Je lepší to udělat teď o svátcích a za nižších ztrát než potom, kdy by byl ekonomický dopad těžší," vysvětlil premiér Benjamin Netanjahu, proč opatření přichází nyní, kdy většina Izraelců nechodí do práce.
Balík opatření má ve čtvrtek schválit parlament, vláda ještě jedná o možnosti uzavřít mezinárodní Ben Gurionovo letiště pro odlety.
Proti doporučení odborníků
Se zpřísněním stávajících opatření nesouhlasil zejména ministr financí Jisrael Kac, který byl také jediný z členů vlády, kdo hlasoval proti. Odchodem z vládního jednání dal najevo svůj nesouhlas i ministr pro vědu Jizhar Šaj, protože podle něj opatření nejsou v souladu s názorem odborníků.
Lékař Ronni Gamzu, který je v čele zdravotních opatření v zemi, vládě doporučil, aby opatření zpřísnila, podle serveru Times of Israel ale uzavření celé země nedoporučil. "Když zpřísníte opatření, tak pochopitelně šíření infekce výrazně snížíte, ale ekonomická cena bude obrovská. Vláda došla k rozhodnutí po pečlivé úvaze, a pokud se rozhodli pro přísnější uzávěru, tak je to v pořádku," doplnil.
Protesty proti premiérovi
Omezení se dotkne i protestů, které probíhají už několik víkendů v řadě před jeruzalémskou rezidencí premiéra Netanjahua a na kterých demonstranti požadují jeho odstoupení. Dosud se na nich mohlo podle listu Haaretz sejít až deset tisíc lidí, nově se jejich počet zmenší na dva tisíce. Nově budou také rozděleni do skupin po dvaceti s povinností dodržovat dvoumetrové rozestupy. Účastníci navíc musejí mít bydliště do jednoho kilometru od centra Jeruzaléma. Pokud lidé opatření nedodrží, hrozí jim pokuta tisíc šekelů, v přepočtu více než 6600 korun.
Thousands of #Israel-i protesters gathered Sunday in #Jerusalem to demand the resignation of Prime Minister Benjamin #Netanyahu, the first such demonstrations since the start of a new nationwide #coronavirus lockdown. https://t.co/DltI18esxO
— Atlantide (@Atlantide4world) September 20, 2020
pic.twitter.com/RcpBbTNWGf
Demonstranti tvrdí, že premiér chce ve skutečnosti zabránit protestům proti němu. "Jediná věc, která Netanjahua zajímá, je zastavení protestů na Balfouru (ulice před premiérovou rezidencí - pozn. red.) za každou cenu. Ne veřejné zdraví, ne milion nezaměstnaných a kolabující podniky," cituje je deník Haaretz.
Netanjahu to však odmítá. "Pokud budeme moct opustit domovy kvůli demonstracím, pak lidé budou chodit na pláže a budou to prohlašovat za protestování. Kdo říká, že musíte jít daleko, abyste demonstrovali? Nechte je demonstrovat blízko domovů," řekl premiér podle Jerusalem Post. "Bojuji za životy občanů Izraele… Jsme ve válce - proberte se!" dodal na setkání zákonodárců.
