"Nejmladší dívce v databázi je 15 let. Nejmladší ženě se statusem ‘připravena na reprodukci’ je 18 let. Průměrný věk žen je 32 let," vyjmenoval na svém twitterovém účtu holandský bezpečnostní expert Victor Gevers, který databázi odhalil.
Gevers také stojí za únorovým odhalením programu, který shromažďoval osobní informace o Ujgurech žijících v provincii Sin-ťiang, kde jsou podle odhadů až desítky převýchovných táborů zřízených čínskou vládou.
In China, they have a shortage of women. So an organization started to build a database to start registering over 1,8 million women with all kinds of details like phone numbers, addresses, education, location, ID number, marital status, and a ”BreedReady" status? 🤔 pic.twitter.com/fbRKsbNHPJ
— Victor Gevers (@0xDUDE) March 9, 2019
Z 1,8 milionu žen, jejichž údaje byly na internetu zveřejněny, je 89 procent svobodných, deset procent rozvedených a zbývající procento zaujímají vdovy. Většina žije v Pekingu. Mezi dalšími zveřejněnými údaji je i odkaz na fotografii ženy na Facebooku, který je v Číně oficiálně zakázaný.
Ženy jsou v databázi hodnocení slovně, případně čísly. Číslovka 1 označuje, že žena může mít děti, 0 pak opak.
Přestože se Geversovi nepodařilo zjistit, kdo za databází stojí a za jakým účelem byla vytvořena, údaje naznačují, že by mohlo jít o nezabezpečenou databázi jedné z aplikací na hledání partnera nebo aplikace monitorující menstruační cyklus.
Přestože je rozsah informací znepokojující - zvláště v Číně, kde klesá porodnost a neexistují optimistické vyhlídky na zlepšení -, Gevers se domnívá, že může jít pouze o špatný překlad z čínštiny, protože popisky jsou uvedeny v angličtině. Breedready tedy může například značit, zda žena již má děti, či ne.
Britský deník Guardian informoval, že Victor Gevers některé ženy v databázi kontaktoval, aby zjistil, zda údaje poskytly dobrovolně a jestli o existenci databáze věděly. Jejich odpovědi zatím zveřejněny nebyly.
Pokles porodnosti v důsledku politiky jednoho dítěte
Jedním z důvodů, proč v současnosti klesá porodnost v Číně, je politika jednoho dítěte. Ta bránila rodinám svobodně se rozhodnout, kolik dětí si pořídí. Pod finančními pokutami, výhrůžkami na stržení domu nebo vynucenými potraty byli rodiče nuceni nechat si jen jedno dítě, případně dvě, pokud byli sami jedináčci z venkovských oblastí.
Z tohoto důvodu byly převážně dívky odkládány nebo zabíjeny, aby rodiče měli možnost počít syna, který zajistí rodině větší příjem. Čtyřicet let trvající politika a upřednostňování mužských potomků nechala společnost v nevyrovnaném stavu, kdy počet mužů v reprodukčním věku přesahuje počet žen ve stejném věku o desítky milionů.
"Čína sama sobě postavila smrtelnou demografickou past a odsoudila se k nízkému nebo nulovému růstu populace, bez ohledu na to, kolik dětí mohou mladé ženy, přesvědčené nebo donucené, odnosit," řekl agentuře Reuters Steven Mosher z institutu, který se zabývá populačním výzkumem.
Přesto vláda i nadále brání politiku jednoho dítěte jako dobrý krok - údajně je populace menší až o 400 milionů lidí a nižší počet obyvatel zabránil rozšíření chudoby.
Konec politiky jednoho dítěte a zavedení politiky dvou dětí v roce 2016 ale nárůst dětí nepřineslo. Loni se v Číně narodilo pouze 15 milionů dětí, dokonce o dva miliony méně než předloni. Zatímco v roce 1970 měla průměrná čínská matka 5,18 dítěte, dnes jich má pouhých 1,6.
Vlivem tohoto stavu by podle odhadů odborníků měla být až čtvrtina Číňanů do roku 2035 starších šedesáti let a do poloviny tisíciletí by mělo jít dokonce až o třetinu populace, píše Reuters.
Možné řešení budoucí krize vidí čínští zákonodárci ve zlepšení zdravotní péče, benefitech pro matky či nižších daních pro rodiče. Někteří z nich přišli z požadavkem vyškrtnout článek o plánování rodin z čínské ústavy.
"Pokračování kontroly plodnosti nevyhnutelně povede k porážce jejího účelu a ztíží vyřešení zakořeněného populačního problému," uvedl podle agentury Reuters v návrhu delegát Li Ping-ťi.
