Čína má "sledovač muslimů". V rozsáhlé databázi sbírá citlivá data o Ujgurech

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
22. 2. 2019 10:27
Když spisovatel George Orwell přišel s dystopickou knihou 1984, psal v ní o Velkém bratrovi. Jeho popis propracovaného sledovacího systému obyvatel ale není vzdálený současné realitě v Číně. Naznačují to nová zjištění nizozemského výzkumníka Victora Geverse. Podle něj Peking velmi podrobně monitoruje život asi 2,5 milionu obyvatel, většinou Ujgurů. A to 24 hodin denně.
Ujgurové v Číně.
Ujgurové v Číně. | Foto: Reuters

Citlivé údaje, které shromažďuje čínská bezpečnostní firma SenseNets, byly navíc ještě donedávna špatně chráněné a de facto volně dostupné na internetu.

"Jakýkoliv uživatel bez ověření měl plná administrátorská práva. Mohli jste do té databáze jít a cokoliv vytvořit, číst, aktualizovat či smazat," uvedl podle agentury Reuters uznávaný expert na kybernetiku Gevers, který spoluzaložil neziskovou organizaci GDI.Foundation. Ta se zaměřuje na internetovou bezpečnost. 

Podle Geverse firma monitoruje obyvatele provincie Sin-ťiang na severozápadě Číny. Jde o autonomní oblast, v níž žije početná muslimská menšina Ujgurů. Právě ta je dlouhodobě trnem v oku čínskému režimu, který pro její příslušníky zřizuje v Sin-ťiangu převýchovné tábory. Ujguři, kteří z nich utekli, hovoří o drsných podmínkách, mučení i propagandistických praktikách.

Čínské úřady se nicméně brání tím, že tábory slouží k převýchově extremistické a separatistické ideologie, kterou podle nich toto turkické etnikum vyznává.

Databáze vytváří sledovaným jedincům uživatelské profily. Obsahují osobní informace jako jméno, datum narození, národnost, adresu bydliště nebo fotografie. Systém také zná čísla jejich občanských průkazů. Podle britského deníku The Guardian fungoval minimálně sedm měsíců.

Gevers nazval nechráněný systém "sledovačem muslimů". Podle něj má jediný cíl - kontrolovat Ujgury. Výzkumník si z databáze stáhl vzorek asi tisícovky jmen psaných v čínštině, která si následně přeložil. Podle australského serveru Abc.net šlo většinou o tradiční muslimská jména, nikoliv jména obvyklá pro etnickou skupinu Chanů, která tvoří většinu obyvatelstva Číny.

Seznam souřadnic a kamery na budovách

Společnost SenseNets podle nizozemského odborníka disponuje i seznamem souřadnic, které ukazují, kde se daný člověk zrovna nachází. V databázi našel také soupis zařízení, která zřejmě prostřednictvím veřejných kamer zaznamenávají procházející lidi. Byla například označena jako "mešita", "hotel" nebo "internetová kavárna".

Firma SenseNets, která sídlí v čínském městě Šen-čen, na svých webových stránkách ostatně uvádí, že se zabývá technologiemi na rozpoznávání obličeje, a to i v davu. Spolupracuje prý s policejními úřady hned v několika čínských městech.

Zpravodajský server ZDNet nicméně považuje za pravděpodobné, že společnost má uzavřený kontrakt s vládou, které pomáhá důkladně sledovat muslimskou menšinu. 

Firma se k databázi odmítla vyjádřit. Situaci nekomentovaly ani místní úřady v oblasti Sin-ťiang.

Systém už ale není dostupný. Gevers a jeho organizace GDI.Foundation po odhalení nechráněné databáze kontaktovali čínskou firmu. Upozornili ji, že se k údajům může dostat kdokoliv. Společnost na varování nijak neodpověděla, náhle ale zablokovala přístup všem uživatelům, jejichž IP adresa nebyla čínská. Gevers se později nechal slyšet, že lituje toho, že společnost na nezabezpečená data upozornil.

Utlačovaná menšina

Tlak Pekingu na menšinu Ujgurů v posledních letech roste. Regionální vláda v oblasti Sin-ťiang například loni uzákonila takzvaná střediska odborného vzdělávání, kde Ujguři podstupují politickou převýchovu. Lidé, kteří těmito tábory prošli, tvrdí, že v nich byli nuceni odsoudit islám a slíbit věrnost čínské komunistické straně.

Muslimové jsou podle ochránců lidských práv do těchto táborů posíláni za takové prohřešky, jako je užívání menšinového jazyka, pravidelné modlitby, sledování zahraničních internetových stránek nebo za telefonování s příbuznými v zahraničí.

Že je nově odhalená databáze dalším nástrojem represe vůči Ujgurům, potvrzuje i analytik Fergus Ryan z australského think-tanku ASPI (Australian Strategic Policy Institute). Podle něj Sin-ťiang představuje hlavní oblast, kde Čína nové sledovací technologie testuje. 

Kamery, které sledují pohyb obyvatel a umí rozpoznat jejich tváře, tu podle zahraničních médií nejsou ničím neobvyklým. Například v Urumči, které je hlavním městem provincie Sin-ťiang, se podle serveru Quartz nacházejí snímače obličeje v hotelech, bankách i na čerpacích stanicích. Při vstupu do města Kašgar, které taktéž leží v Sin-ťiangu, se zase lidé musí podrobit policejní kontrole.

Podle serveru ZDNet se objevily také nepotvrzené informace, že úřady Ujgury donutily nainstalovat si do mobilních telefonů aplikaci, která sbírá jejich citlivé informace - a monitoruje, co si čtou nebo jaké webové stránky navštěvují.

Video: Čína je jako sci-fi, mají neuvěřitelné technologie na špehování lidí, je to největší bratr, říká Přibáň

V Číně se potvrzují nejhorší noční můry, jsou tam tábory, do kterých vás strčí a nikdo nezjistí, co se stalo. Podle odhadů je tam až milion lidí | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 3 minutami

Smutná dokončila sedmdesátikilometrovou Marcialongu sedmá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná obsadila sedmé místo v sedmdesátikilometrovém závodě Marcialonga. V průběžném pořadí česká reprezentantka uhájila čtvrté místo, ale její odstup na třetí pozici se zvětšil z 15 na na 115 bodů. Nejlepší z Čechů byl devatenáctý Jiří Pliska, o místo za ním dojel laufařský matador Stanislav Řezáč.

Závod vyhráli Norové Kari Vikhagen Gjeitnesová a Tore Björseth Berdal. V čele dálkového seriálu Ski Classics jsou jejich krajani Astrid Öyre Slindová a nově Tord Asle Gjerdalen.

Smutná doběhla do cíle v Cavalese s více než sedmiminutovou ztrátou. Nejprve se držela v pětičlenné vedoucí skupině, ale postupně odpadla. "Dlouho jsem se cítila dobře a držela se na čtvrtém pátém místě. Pak mi ale najednou přestaly jet lyže. Udělali jsme asi chybu, že jsme se ráno na poslední chvíli rozhodli pro jiné lyže, než které nám vyšly včera v testu," uvedla Smutná v tiskové zprávě týmu Lukáše Bauera eD system.

Pro Řezáče je 20. místo nejlepším výsledkem v sezoně. "Udělalo mi radost. Zvlášť na Marcialonze, což je specifický, dlouhý a opravdu těžký závod," uvedl Řezáč v tiskové zprávě týmu Slavia Pojišťovna, v jehož barvách jezdí.

Marcialonga, závod seriálu Ski Classics v dálkovém lyžování v Trentinu (70 km):

Muži: 1. Berdal (Nor./Koteng) 3:05:52,0, 2. Gjerdalen -1,5, 3. Eliassen (oba Nor./Ragde Eiendom) -2,7, …19. Pliska (ČR/Silvini Madshus) -59,3, 20. Řezáč (ČR/Slavia Pojišťovna) -1:06,9, 37. Sedláček (ČR/Silvini Madshus) -2:35,0.

Průběžné pořadí: 1. Gjerdalen 705, 2. Hoelgaard (Nor./Koteng) 680, 3. Pedersen (Nor./Kaffebryggeriet) 673, …35. Řezáč 209, 38. Pliska 174, 40. Štoček (ČR/Vltava Fund) 157.

Ženy: 1. Gjeitnesová 3:21:59,2, 2. Slindová (obě Nor./Koteng) -7, 3. Korsgrenová (Švéd./Ramudden) -57,4, …7. Smutná (ČR/eD system Bauer) -7:18,6, 19. Grohová (ČR/Silvini Madshus) -15:21,0, 25. Klementová (ČR/Vltava Fund) -24:59,1.

Průběžné pořadí: 1. Slindová 945, 2. Johanssonová Norgrenová (Švéd./Lager 157) a Gjeitnesová obě 875, 4. Smutná 760, …21. Grohová 225, 23. Klementová a Moravcová (Slavia Pojišťovna) obě 197.

před 32 minutami

Suverénní Klaebo vyhrál už třináctý sprint v řadě

Již třináct sprintů neprohrál hvězdný norský běžec Johannes Hösflot Klaebo ve Světovém poháru. Další triumf si připsal v Oberstdorfu, mezi ženami zvítězila Natalija Něprjajevová z Ruska. Vůbec první body ve sprinterských bojích si dnes připsala specialistka na distanční závody Kateřina Razýmová díky 25. místu. Další Češi se do elitní třicítky nevešli.

Klaebo neprohrál ani jediný sprint, do kterého nastoupil, od listopadu 2018 v Lillehammeru. V dnešním finále klasickou technikou byl o dvě sekundy rychlejší než Paal Golberg a úspěch Norů završil třetím místem Erik Valnes.

Něprjajevová o 26 setin zdolala vítězku dvou sprintů této sezony Anamariji Lampičovou ze Slovinska a slavila první triumf ve Světovém poháru. V jeho pořadí si polepšila na druhou příčku za Norku Therese Johaugovou, která dnes vypadla ve čtvrtfinále stejně jako Razýmová. Pro ni je dnešní postup z kvalifikace dalším úspěchem v životní sezoně.

Závody SP v běhu na lyžích v Oberstdorfu (Německo) - sprint klasicky:

Muži:

1. Klaebo 3:29,46, 2. Golberg -1,99, 3. Valnes (všichni Nor.) -2,37, 4. Pellegrino (It.) -3,06, 5. Svensson (Švéd.) -8,89, 6. Retivych (Rus.) -9,66, …v kvalifikaci 48. Novák, 49. Šeller, 65. Černý (všichni ČR).

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Bolšunov (Rus.) 1457 b., 2. Klaebo 1222, 3. Usťugov (Rus.) 851, 4. Niskanen (Fin.) 811, 5. Röthe 784, 6. Krüger (oba Nor.) 635, …71. Novák 34, 90. Pechoušek (ČR) 21, 117. Černý 5, 119. Knop 5, 121. Fellner (oba ČR) 5.

Ženy:

1. Něprjajevová (Rus.) 3:27,08, 2. Lampičová (Slovin.) -0,26, 3. Digginsová -2,44, 4. Caldwellová (USA) -3,62, 5. Svahnová (Švéd.) -5,16, 6. Stensethová (Nor.) -30,20, …25. Razýmová, v kvalifikaci 34. Hynčicová, 56. Nováková, 60. Beranová (všechny ČR)

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Johaugová (Nor.) 1553, 2. Něprjajevová 1087, 3. H. Wengová (Nor.) 1020, 4. Digginsová 789, 5. Jacobsenová 749, 6. Östbergová (obě Nor.) 680, …25. Razýmová 234, 38. Janatová (ČR) 109, 46. Nováková 67, 76. Beranová 15.

před 44 minutami

Digitální daň by mohla začít platit ještě letos, říká Faltýnek

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle předsedy Pirátů Ivan Bartoše by měla činit zhruba tři až pět procent.

Vládní návrh na zavedení digitální daně tento týden v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

"Budeme se snažit protáhnout zákon Sněmovnou tak, aby začal platit ještě v letošním roce," řekl Faltýnek. Rozpočet podle něj letos počítá s příjmem z digitální daně ve výši 2,1 miliardy korun. "My to bereme jako další příspěvek do rozpočtu, aby bylo na plánované výdaje, které jsou schváleny v rozpočtu letošního roku," dodal.

Další zprávy