Od začátku invaze uplynuly tři týdny. Předpoklady Kremlu, že válka skončí rychle, protože Ukrajinci nevydrží přesilu, se nenaplnily. Když v pátek 25. února Rusové zaútočili na vojenské letiště Hostomel u Kyjeva, mnozí očekávali pád metropole ještě během víkendu.
Rusové v posledních dnech bombardují obytné bloky a centra měst, ale po zemi příliš nepostupují. Na jihu získali dvě větší města - Cherson a Melitopol. Téměř propojili ruskou pevninu s Krymem, poslední překážkou jsou obránci mohutně bombardovaného Mariupolu.
Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges soudí, že ruští velitelé podcenili situaci. Nemají dost lidí (přestože nasadili do války skoro 200 tisíc vojáků), dochází jim munice, nezvládají zásobovat jednotky pohonnými hmotami ani jídlem a je nepravděpodobné, že se jim podaří obklíčit, natož dobýt hlavní město.
"V Kyjevě jsem několikrát byl. Před pěti týdny jsem se tam setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Je to velmi velké, husté hlavní městské centrum na březích jedné z největších evropských řek. Má obtížný, složitý městský terén," píše Hodges v analýze nazvané Následujících 10 dní rozhodne tuto válku a upozorňuje, že Západ nyní musí "šlápnout na pedál a Ukrajincům dodávat vše, co potřebují k ničení ruské techniky".
Ruská prosba o vojenskou pomoc adresovaná Číně a verbování syrských žoldnéřů podle Hodgese svědčí o tom, že Rusové jsou v krizi. Navzdory tvrzením prezidenta Putina, že "speciální vojenská operace" jde podle plánu. "Jejich problémy ještě zhoršují lidské ztráty. Jsem vždy skeptický k číslům, které ve válce uvádí jedna strana o ztrátách té druhé, ale věřím tomu, že Rusové už ztratili na Ukrajině zhruba pět až šest tisíc vojáků," míní Hodges.
Podle agentury Reuters se na zpomalení, až zastavení ruské ofenzivy podepsalo rozhodnutí mnoha zemí pomoci Ukrajině s dodávkami protitankových střel. "Od začátku války získala ukrajinská armáda ze zahraničí přes dvacet tisíc kusů těchto zbraní. Taková rychlost a takový rozsah vyzbrojení jsou v historii nevídané," uvádí agentura ve své analýze.
Ještě před válkou Ukrajinci získali americké střely Javelin, v lednu poslala Velká Británie své rakety, známé pod zkratkou NLAW. Obě jsou účinné i proti ruské pancéřové technice.
Images of Ukrainian troops carrying Javelin missile launchers on their shoulders have flashed around the world, making the anti-tank weapon a symbol of Ukrainian resistance to Russia's invasionhttps://t.co/m1hc5VwivE pic.twitter.com/XTJwDBJkLB
— AFP News Agency (@AFP) March 16, 2022
"I ty nejmodernější ruské tanky jsou zranitelné. Javelin i NLAW zasahují tanky seshora, kde je pancéřování slabší. Ruská armáda přitom sama podobné střely nemá," cituje agentura Bloomberg ruského vojenského experta Pavla Felgenhauera. Dodává, že ruští vojáci za dané situace váhají se ztečí velkých měst.
"Když chcete dobýt města, nestačí je jen ostřelovat a házet na ně bomby. Musí jít dovnitř pěchota. Pokud ji nemáte, daleko se nedostanete. Jestli toho bude ruská pěchota na Ukrajině schopná, v tuto chvíli nevím," podotýká Felgenhauer.
Kromě USA a Británie ale poslaly tisíce kusů protitankové munice například Německo, Norsko, nebo dokonce i neutrální Švédsko. Velké dodávky zbraní na Ukrajinu posílá i Česko, ve středu vláda Petra Fialy schválila další balík vojenské pomoci zhruba za miliardu korun. Spojené státy ve středu oznámily, že dodají Ukrajincům protiletadlové rakety SA, které mají větší dosah než Stingery, určené primárně pro sestřelování vrtulníků.
Ke klíčovým ukrajinským zbraním patří turecké bezpilotní letouny Bayraktar TB2. Létají až do výšky osmi kilometrů a představují velké nebezpečí pro ruské konvoje. Kolik těchto strojů Kyjev nyní má, není jasné. Před válkou disponoval kolem padesáti kusů a Rusové tvrdí, že několik z nich sestřelili. Neukázali ale žádné fotografie.
Video: Ukrajinci se učí s raketomety NLAW
