Tokio - Japonci sázejí na nový zdroj energie. Chtějí spalovat "hořlavý led".
Jde o zmrzlou směs vody a přírodního metanu, která se ukrývá hluboko pod mořským dnem. Tam je led nakolik stlačený, že se do jeho struktury dokáže vmáčknout i jiný prvek, třeba právě metan.
This is flammable ice, and it could be the answer to energy needs in Japan https://t.co/cav2hXL6X0 pic.twitter.com/h8vRwenSxk
— CNN International (@cnni) November 2, 2017
"Hořlavý led" sice běžný led vzhledově připomíná, ale když se přiblíží k ohni, nezačne tát, nýbrž hořet.
O zásobách paliva, které jsou ukryté hluboko pod zemským povrchem, ale neví jen Japonci. Po celém světě existují téměř 3 biliony kubických metrů této směsi. Zatím se ale nikomu nepodařilo ji ve velkém úspěšně těžit.
Japonsko se o to od roku 2002 usilovně snaží. Za posledních 15 let dala japonská vláda na výzkum technologie, která to umožní, v přepočtu asi 22 miliard korun.
Energetická nezávislost
"Pro rozvíjení této technologie existují hned dva důvody. Prvním z nich je snaha zajistit energetické zdroje a využít pokud možno ty domácí. Druhým důvodem je snaha snížit emise oxidu uhličitého z fosilních paliv," vysvětlil americké stanici CNN profesor geologie na Tokijské univerzitě Ryo Matsumoto.
Japonsko je zatím energeticky závislé na dovozu. Například v roce 2014 museli Japonci přes 90 procent své spotřeby pokrýt importem.
Země vycházejícího slunce je třetím největším dovozcem ropy i uhlí na světě, a dokonce prvním největším dovozcem zkapalněného zemního plynu.
S nedostatkem nerostných surovin se Japonci snaží vyrovnat využíváním jaderné energie. Po katastrofě v elektrárně Fukušima v roce 2011 se už ale jaderné reaktory na ostrovech nepovažují za ideální řešení.
Ani s takzvaným hořlavým ledem to ale není úplně jednoduché. V japonských vodách je ho dostatek, je ale velmi riskantní ho těžit.
Směs se musí nejprve roztavit, aby se oddělil plyn od vody. "Toho se docílí zvýšením teploty nebo snížením tlaku," vysvětluje Koji Yamamoto, vedoucí výzkumné skupiny zabývající se těžbou hořlavého ledu v Japonsku. "Vpouštění horké vody pod mořské dno vyžaduje hodně energie. Preferujeme proto snižování tlaku," dodává.
To dělají Japonci tak, že ponorným čerpadlem vysají vodu ze sedimentů, čímž klesne tlak. Voda je pak vypuštěna zpět do moře a uvolněný plyn stoupá na povrch.
Riziko spuštění tsunami
Japoncům se jako úplně prvním podařilo tímto způsobem vytěžit plyn z mořského dna. Nejsou ale jediní, kdo má o "hořlavý led" zájem. Konkuruje jim například Čína, která se snaží snižovat vlastní produkci emisí a hledá alternativní zdroje energie.
Těžba "hořlavého ledu" s sebou ale nese také závažná enviromentální rizika. Může například destabilizovat mořské dno a způsobit sesuvy půdy, které by mohly v nejhorším případě vyvolat obrovské tsunami.
Navíc oblast, na kterou se těžaři soustředí, je seismologicky velmi aktivní a dochází zde často k zemětřesení.
Další hrozbu představuje únik velkého množství plynu do atmosféry, ke kterému může při těžbě dojít. Metan je přitom mnohem škodlivější než například oxid uhličitý.
Ekologičtí aktivisté se také obávají, že nový zdroj relativně levného plynu může zpomalit přechod k obnovitelným zdrojům energie.
Japonsko nicméně doufá, že za deset let bude "hořlavý led" úspěšně těžit a vyvážet. "Je to domácí zdroj energie a to je pro japonskou energetickou bezpečnost nesmírně důležité," vysvětluje Yamamoto.
