Tomi Šved, rodák ze slovenského Humenného, bydlí na předměstí Tel Avivu a v Izraeli žije od roku 1968. V telefonickém rozhovoru popisuje, že v zemi je zavřené všechno kromě lékáren a některých potravin.
"Je omezený pohyb, víc než deset lidí nesmí být na jednom místě. Roušky jsou povinné i venku. Za její nenošení jsou obrovské pokuty. Jedinou výjimkou je, když si někdo jde ráno zaběhat, ale musí běžet sám," říká deníku Aktuálně.cz.
K drastickým opatřením izraelský kabinet sáhl 18. září poté, co se počet lidí nakažených koronavirem začal prudce zvyšovat. Zavřené jsou školy, naopak banky zůstaly otevřené. "Máme mírné důvody k optimismu, ale je ještě příliš brzy říci, že opatření zafungovala," uvedl na Twitteru premiér Benjamin Netanjahu.
Ministerstvo zdravotnictví připravilo osmibodový plán, který má podle deníku Haaretz trvat do února. Každá fáze přitom zabere asi dva týdny. Rozhodující roli při přechodu mezi jednotlivými fázemi sehrají dvě čísla: počet nově nakažených a reprodukční číslo R, jež udává, kolik dalších lidí nakazí jeden infekční člověk. Pokud počet nově nakažených klesne za den pod dva tisíce a číslo R se dostane na 0,8, s rozvolňováním se začne už ve čtvrtek nebo nejpozději v neděli.
"Poslední dva až tři dny křivka klesá, ale pořád jsou čísla vysoká. Dělají se ovšem rychlé testy. Na výsledek se nečeká dva dny, ale známý je hned. Je to však drahé, tyto testy se dělají hlavně zdravotníkům a v domovech seniorů," vysvětluje Tomi Šved.
Izolace v hotelech
Návrh na izolování některých nakažených v hotelech, který nedávno přednesl český ministr zdravotnictví Roman Prymula, v Izraeli už funguje. Podle Tomiho Šveda pobyt v hotelech platí stát.
Problémem při zvládání epidemie v Izraeli je především ultraortodoxní komunita. Její část nařízení odmítá a nedodržuje, navíc její příslušníci žijí v početných rodinách v malých bytech. Právě v této komunitě se nákaza šíří nejrychleji a nejvíce.
"Izrael je země hodně heterogenní. Jsou tu lidé původem z Ruska, Česka, Maroka, Indie, jednoduše z různých koutů světa. Všichni mají své určité zvyky a hodně žijí uvnitř svých komunit," popisuje Šved s tím, že ultraortodoxní Židé jsou specifická skupina obyvatel. "Ti nejradikálnější z nich vlastně stát neuznávají, a tak se nehodlají ani řídit jeho nařízeními. Ačkoliv pomoc od něj berou," dodává.
Podle něj jde také o politický problém. "Policie proti těmto ultraortodoxním, kteří nařízení nerespektují, nezasáhne. Proč? Protože představují vlivnou voličskou skupinu a nehlasovali by už pro ty strany, které jsou teď ve vládě. To je v Izraeli problém, politika se míchá do rozhodnutí, která mají být učiněna na profesionální bázi," říká Izraelec Šved.
Video: Izraelci v lockdownu se bouří
Ministerstvo financí židovského státu zároveň navrhuje, aby vláda dovolila obnovit provoz firmám, ve kterých nedochází ke kontaktu se zákazníky nebo které zaměstnávají méně než deset lidí. Možnost částečných uzávěr ohnisek, ve kterých se nákaza rychle šíří, kabinet už dříve odmítl. "Izrael je malá a hustě osídlená země. Lokální uzavření by tady nefungovala," řekl vládní zdroj agentuře Reuters.
Podle nedělní bilance ministerstva zdravotnictví se v devítimilionovém Izraeli nakazilo od začátku epidemie přes 290 tisíc lidí, 1980 jich zemřelo.
