Finsko je premiant ve zvládání covidu: Roušky nepovinné, lidé jsou ale disciplinovaní

Martin Novák Martin Novák
6. 10. 2020 10:48
Švédsko je po celé Evropě předmětem dohadů a sporů, zda jeho původní jarní strategie nezavírat obchody či restaurace a příliš neomezovat sociální kontakty funguje. Výrazně nižší počty nakažených i mrtvých má ovšem sousední Finsko, o kterém se naopak nemluví skoro vůbec.
Finská premiérka Sanna Marinová
Finská premiérka Sanna Marinová | Foto: Reuters

Teprve minulý týden překročil celkový počet lidí pozitivně testovaných na covid-19 v pětapůlmilionovém Finsku deset tisíc. To je méně než například ve srovnatelně lidnatém Slovensku.

Pro srovnání: minulý týden zaznamenalo Česko na 100 tisíc obyvatel téměř 394 případů nemoci covid-19. Dánsko 122, Švédsko 57, Finsko jen 24. 

Minulý týden vláda premiérky Sanny Marinové rozhodla o zpřísnění protikoronavirových opatření, která jsou ale oproti jiným evropským zemím stále mírná. Bary a restaurace musejí zavírat nejpozději v jednu hodinu po půlnoci a roušky jsou doporučené v dopravních prostředcích a v uzavřených místech, kde se setkává mnoho lidí.

Ale pouze doporučené, nikoliv povinné.

Minulé úterý Finsko zaregistrovalo 149 nově pozitivně testovaných, zatím nejvíce za jeden den od začátku pandemie. Následně ve čtvrtek bylo případů  111. Největší ohnisko je ve města Vaasa na jihozápadě země, kde je nyní v karanténě 400 lidí.

Přísné jaro, volnější léto

"V posledních týdnech se skutečně zvýšil počet lidí, kteří nosí roušky. Finové se začínají doporučeními více řídit, protože nakažených přece jen přibývá. Život ve Finsku se výrazně změnil na několik měsíců na jaře, kdy lidé omezili sociální kontakty. Školy se zavřely, a kdo mohl, pracoval z domova," popsal pro Aktuálně.cz Risto Hilla, manažer helsinské laboratoře HUSLAB, která se specializuje na klinickou chemii a mikrobiologii.

"V létě se život vrátil do úplného normálu, snad s výjimkou toho, že většina Finů trávila dovolenou ve Finsku, nejela do zahraničí. Počet nakažených dlouho zůstával velmi nízký, bohužel teď se situace zhoršuje," dodal.

"Povinnost nosit roušky není a vše je otevřené, ale všude je dezinfekce a masivně se testuje," doplňuje Slovák Denis Knaperek, který žije a pracuje ve Finsku.

Na jaře pandemie zasáhla Finsko později než mnohé jiné evropské země, na rozdíl od Švédska ale vláda zavedla tvrdá opatření. Zavřela hranice se Švédskem i Ruskem, zavřela restaurace a školy. Podařilo se udržet počet nakažených velmi nízko, takže ještě před začátkem léta epidemiologové doporučili opatření uvolnit.

"Na jaře byl virus pod kontrolou a v létě, když to vypadalo, že je poražen, byla vláda už opatrná v přijímání nějakých tvrdších opatření. Vydala jen doporučení a nikdo nesleduje a nekontroluje, zda se jimi lidé řídí. Co se týká nošení roušek v hromadné dopravě a v nákupních centrech, tak podle mého názoru je nosí tak dvě třetiny lidí," uvedl na dotaz Aktuálně.cz strojní inženýr Timo Haikonen z Helsinek.

"Cílem používání roušek je vyhnout se totální celostátní karanténě," uvedl v doporučení hlavní finský hygienik Taneli Puumalainen.

Disciplinovaní Finové

Epidemiolog z univerzity v Tampere Pekka Nuorti vysvětlil dosavadní úspěch finské strategie v tom, že Finové jsou zvyklí reagovat rychle na krize a jsou disciplinovaní. "Když se zavedla opatření, lidé skutečně rychle změnili své chování," uvedl epidemiolog.

List Financial Times ve své analýze "finského" úspěchu nechává otevřenou otázku, nakolik se na nízkých číslech podílí geografická poloha Finska, respektive jeho odlehlost. Cestuje tam méně lidí než například do Francie, Německa nebo i Švédska a málo jich přijíždí po zemi.

Finové se nicméně připravují na to, že pandemii i oni ekonomicky pocítí. "Hospodářský dopad bude značný, ale skutečný účet budeme znát a splácet až za nějakou dobu," míní manažer Risto Hilla. Timo Haikonen zase upozorňuje, že už na jaře byl systém sociálního pojištění přetížený a mnoho lidí dostalo až s velkým zpožděním kompenzaci za to, že přechodně neměli práci nebo o ni přišli. I tyto peníze se projeví na stabilitě země po pandemii.

Speciál DVTV: Co se skrývá za počtem pacientů s covidem-19?

Ministr zdravotnictví Roman Prymula dnes ve sněmovně přiznal, že 42 % lidí hospitalizovaných s koronavirem nemá klinické příznaky. | Video: Daniela Drtinová, DVTV
 

Právě se děje

před 24 minutami

Ministr Arenberger musí vysvětlit pronájem své nemovitosti vinohradské nemocnici, sdělil Babiš

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do detailu vysvětlit záležitost týkající se toho, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Upozornil na to ve čtvrtek server Seznam Zprávy. Babiš o tom s Arenbergerem ráno hovořil. Zároveň sdělil, že chce dokončit kontrolu hospodaření nemocnice.

"Ráno jsem seděl s panem ministrem a požádal jsem ho, aby do detailu ty věci vysvětlil," uvedl Babiš. "Je to pochybení, je to špatně a musí to vysvětlit. Já určitě dokončím nějakou kontrolu hospodaření nemocnice, kde byl ředitelem, abychom se přesvědčili, že je všechno v pořádku," doplnil.

Web Seznam Zprávy napsal, že Arenbergerovi patří areál bývalého státního statku v obci Netřeba na Mělnicku a v jedné z jeho budov sídlí archiv Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Arenberger objekt nemocnici pronajal v roce 2013. Nemocnici vedl od října 2019, předtím v ní byl náměstkem ředitele pro vědu a výzkum.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lesy ČR loni díky státní podpoře měly zisk 44 milionů Kč po minulé ztrátě 790 milionů Kč

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) loni skončilo ziskem 44 milionů korun po předloňské ztrátě 790 milionů korun. Zakončit loňský rok v plusu podniku pomohly peníze od státu na kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity ve výši 2,3 miliard korun, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě za loňský rok utrpí ztrátu až 1,9 miliardy. Kompenzace za nižší ceny dřeva dostali od státu i další vlastníci lesa. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

"Výsledek velmi pozitivně ovlivnily státní prostředky kompenzující snížení cen dřevní hmoty. Peníze ale hned lesům vracíme při obnově. Naše loňské náklady na pěstební činnost dosáhly bezmála 3,5 miliard korun a zvýšily se o 21 procent oproti roku 2019," uvedl generální ředitel podniku Josef Vojáček. Podnik podle něj také v souladu se Strategií rozvoje podniku z prosince 2020 opět začal tvořit podnikový rezervní fond. "Ten je zásadním zdrojem při nenadálých událostech a kalamitách," uvedl Vojáček.

Podnik loni vysadil 74 milionů sazenic a zalesnil 16.000 hektarů, z toho 3790 hektarů přirozenou cestou. Letos podnik plánuje zalesnit 21.000 hektarů holin a vysadit rekordních 85 milionů sazenic. Plocha holin kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva ke konci loňského roku ve státních lesích vzrostla o šest procent na 32 544 hektarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy