Washington - Podpis Condoleezzy Riceové pod smlouvou o radaru neznamená, že jeho stavba už závisí pouze na české Poslanecké sněmovně.
V USA pokračují diskuse v obou komorách Kongresu a změnu ještě mohou přinést i prezidentské volby 4. listopadu.
Postoj Demokratické strany lze charakterizovat jako vlažnější než stanovisko Bushových republikánů.
Pokud by se příštím prezidentem stal republikán John McCain, zřejmě by nebylo mnoho co řešit. Arizonský senátor je jednoznačným a nekompromisním zastáncem raketového štítu v Polsku a České republice.
Dále čtěte
Shrnul to loni v říjnu. "Jako jednu z prvních věcí bych zajistil existenci našeho obranného raketového štítu v Polsku a České republice. A nezajímá mne, jaké výhrady proti tomu má Putin."
Barack Obama se oficiálně staví k projektu opatrněji. Příliš se ale k němu zatím nevyjadřuje. Uvedl už ale, že považuje Bushem navržený systém za nevyzkoušený a že by dal přednost projektům, které jsou „pragmatičtější, levnější a fungují."
Ve svém nedávném článku o americké bezpečnosti a obranyschopnosti v prestižním časopise Foreign Affairs se o protiraketovém štítu vůbec nezmínil.
Ovšem Condoleezza Riceová v úterý v Praze tvrdila, že příští prezident - ať jím bude kdokoliv - projekt podpoří.
V USA je hlavním argumentem odpůrců štítu či pochybovačů o něm jeho nevyzkoušenost. Část Kongresu nechce dát peníze na cosi, co se později může ukázat jako neúčinné.
Připouští to i americké ministerstvo obrany. V jeho nedávné studii se uvádí, že systém bude potřebovat další testy a jeho dokončení by se mohlo posunout dále za původně plánovaný termín roku 2013.
Kongres už dříve podmínil uvolnění peněz na základnu a radar tím, že projektu dají zelenou parlamenty v Polsku a České republice.
Krok za krokem: Jak probíhala návštěva Condoleezy Riceové v Praze
