Jak Čína šíří falešné zprávy: Tlačí na Tchaj-wan, chce ovlivnit volby prezidenta

Jana Václavíková Jana Václavíková
10. 1. 2020 20:18
Loni v listopadu se australským úřadům vzdal muž, který o sobě tvrdil, že ovlivňoval veřejné mínění na Tchaj-wanu. "Nechci, aby se z Tchaj-wanu stal druhý Hongkong," říkal Wang Li-čchiang, údajně bývalý čínský agent. Peking podle něj na tomto ostrově šíří falešné zprávy a propagandu, mimo jiné aby ovlivnil prezidentské volby, které se konají tento víkend.
Příznivci kandidáta na tchajwanského prezidenta Chana Kchuo-jüa.
Příznivci kandidáta na tchajwanského prezidenta Chana Kchuo-jüa. | Foto: Reuters

V sobotu se utkají současná prezidentka Cchaj Jing-wen, jejíž strana je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně, a pročínský kandidát Chan Kchuo-jü. Právě za něj podle amerického deníku The New York Times Peking ve volbách lobbuje.

Zadržený Wang Li-čchiang údajně pracoval pro čínského obchodníka, který financuje kampaně pročínských kandidátů i v dalších volbách. Měl si kupovat hlasy voličů a šířit informace na internetu a v televizi.

Jeho výpověď Australané dosud neověřili a čínská strana ji od začátku zpochybňuje. Manželka zmíněného obchodníka nicméně pracuje na úřadech napojených na Peking. 

"Jejich vztah s lidovou osvobozeneckou armádou byl velmi blízký," shrnuje Čchang Ming-pchin z tchajwanského ministerstva financí pro The New York Times.

Po zveřejnění informací od Wanga tchajwanští vyšetřovatelé zatkli manželský pár. Nyní zjišťují, zda finančně podporovali média a marketingové společnosti, které vytvořily až 200 tisíc falešných profilů na sociálních sítích a ovlivňovaly diskuse pod příspěvky protičínských kandidátů.

Čína považuje Tchaj-wan, který od roku 1949 funguje de facto nezávisle, za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení samostatnosti.

Dezinformace a sebevražda

Odborníci se shodují, že Čína má dlouhou tradici v získávání vlivu na Tchaj-wanu. Nezisková Rada pro mezinárodní vztahy dokonce uvádí, že Tchaj-wan s 23 miliony obyvatel je vystaven více dezinformacím plynoucím z pevninské Číny než jakákoliv jiná země na světě.

Čína vytváří falešné účty na sociálních sítích a nechává tu publikovat nepravdivé zprávy, které šíří i v chatovacích aplikacích.

Pod čínským vlivem jsou podle odborníků také sama tchajwanská média. "Volali každý den. Neovlivňovali všechno, hlavně témata o Číně a vzájemných vztazích. Měli slovo v úhlu pohledu na zprávy a v tom, zda se dostaly na titulní stranu," cituje deník Financial Times jednoho z tchajwanských novinářů, podle kterého byl jeho zaměstnavatel pod čínským dohledem.

Dezinformace měly i přímý dopad na život Su čchi-čchenga, tchajwanského zástupce v Japonsku, který spáchal na podzim 2018 sebevraždu.

Tchajwanská média krátce předtím převzala zprávu, podle které diplomat během tajfunu Jebi neposkytl pomoc svým krajanům v Japonsku a nechal je uvězněné na letišti, zatímco čínské zastupitelství pro své občany poslalo autobusy. Su čchi-čcheng ve svém dopise na rozloučenou uvedl, že se rozhodl zabít po řadě nenávistných komentářů na sociálních sítích, píše hongkongský magazín EJ Insight.

Později se přitom ukázalo, že šlo o falešnou zprávu a autobusy, které pro cestující jezdily, vypravilo samo letiště a braly všechny - bez ohledu na národnost.

Po tomto incidentu vydala tchajwanská internetová média prohlášení, že nebudou využívat informace z neověřených zdrojů.

Na sebevraždu diplomata zareagovala i sama tchajwanská vláda. Koncem loňského roku schválila zákon, který by měl trestat ty, kdo šíří dezinformace a lobbují ve jménu zahraničních sil. Lidé, kteří budou shledáni vinnými, mohou strávit až pět let ve vězení a dostat pokutu až deset milionů tchajwanských dolarů (v přepočtu sedm a půl milionu korun), informuje německá stanice Deutsche Welle.

Pro Čínu, nebo proti?

V sobotních volbách se bude podle průzkumů rozhodovat hlavně mezi dvěma kandidáty. Cchaj Jing-wen obhajuje svůj prezidentský post a stejně jako její Demokratická pokroková strana chce větší nezávislost na Číně. Odmítá čínský návrh na vytvoření modelu "jedna země, dva systémy", který Čína udržuje s Hongkongem. Kdyby Tchaj-wan model přijal, obává se, že by dopadl stejně jako tento městský stát, kde už přes půl roku lidé protestují proti zvyšujícímu se vlivu pevninské Číny.

"Volbami chceme říct světu, že nechceme být jako Hongkong," řekl premiér Su Čen-čchang, který je ze stejné strany jako prezidentka. "Chceme být ve vlastní zemi vlastními šéfy," cituje ho list The New York Times.

Naopak pročínský prezidentský kandidát Chan Kchuo-jü na sebe upozornil před dvěma lety, kdy vyhrál volby v Kao-siungu, druhém největším městě Tchaj-wanu. Podle Financial Times bylo jeho vítězství spojeno s neférovým přístupem jedné z místních televizí, která mu dávala větší prostor než jeho soupeřům.

Chan bývá označován za populistu. Voličům slibuje oteplení vztahů s Čínou a větší rozvoj obchodu mezi zeměmi.

Podle průzkumů veřejného mínění by Cchaj měla svůj post s velkým náskokem obhájit. Ještě loni za svým soupeřem zaostávala v odhadech o 30 procentních bodů, pomohl jí ale vývoj situace v Hongkongu. "Vzhledem k její slábnoucí popularitě a neoblíbeným reformám nikdo nečekal, že Cchaj bude schopna situaci změnit," uvedl politolog Fan Š'-pching z tchajwanské univerzity NTNU. Přesto nyní odhady ukazují, že by mohla nad Chanem vyhrát až s dvacetiprocentním náskokem, píše ČTK.

Video: Nováková se o Tchaj-wanu měla poradit, názory Zemana nezměním, říká Petříček

Nebylo šťastné vyzvat zástupce Tchaj-wanu, aby ze schůzky odcházel, ale není možné Tchaj-wan zvát v případě, že zveme diplomaty, není pro nás stát | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy