Jeruzalém - Žádná jiná instituce neformuje život izraelských mužů i žen tolik jako armáda. Po desetiletí byli vojáci považováni za největší národní hrdiny. To se ale teď mění.
Jak překvapující bylo pro rodiče dnešních branců zjištění, že pět z osmi finalistů izraelské pěvecké soutěže "Star is born" (odboba české Superstar) nesloužilo v armádě.
Těžkou hlavu si z odmítnutí povinné tříleté (v případě žen dvouleté) služby nedělají ani zavedené celebrity. Uniformu nikdy nenosila například topmodelka Bar Rafaeli, přítelkyně Leonarda di Capria nebo Ben Sahar, fotbalista londýnské Chelsea.
Nový trend potvrzují oficiální statistiky: vojně se vyhýbá každý čtvrtý muž a téměř polovina žen. Dalších 17 % vojáků službu nedokončí. Čísla dvojnásobně převyšují údaje z roku 1980.
Ultraortodoxní proud, okupace, válka
Experti soudí, že zájem o službu neklesá - jen se mění složení společnosti a její vývoj. Argumentují, že během poslední války s libanonským Hizballáhem zaznamenaly Izraelské obranné síly (IDF) rekordní nástup záložáků.
Téměř polovinu odpíračů vojenské služby tvoří studenti ješiv (náboženských škol), tedy ultraortodoxní židé, jež od vojny osvobozuje zákon. Vysoká porodnost uvnitř rychle rostoucí komunity napovídá, že jejich podíl se bude i do budoucna dramaticky zvyšovat.
ČTĚTE VÍCE: Nechcete na vojnu? Studujte talmud, vzkázal Kneset
Dalšími jsou krajané žijící v zahraničí, branci s kriminální minulostí.
U zbytku - nejčastěji odpíračů ze zdravotních důvodů - pak ke změně názoru na nepsaný zákon, že "každý musí riskovat život při obraně země před hrozbou zvenčí," přispívá 40 let okupace palestinských území, přechod od tradičních socialistických hodnot k nekompromisnímu kapitalismu a právě loňská Libanonská válka.
V Izraeli ji málokdo považuje za úspěšnou. Dokazuje to sestavení vyšetřovací komise, která má objasnit nepřipravenost armády a politiků na konflikt.
"Oni najednou pochopili řadu věcí o armádě, a to ovlivnilo jejich rozhodnutí," popsala své zkušenosti s branci pro list The Christian Science Monitor Majan Niezma, jež patří k feministické organizaci New Profile.
Ta se snaží snížit vliv IDF na veřejný život.
"Kainovo znamení"
Izraelské politické vedení nicméně vidí v rozběhnutém trendu hrozbu. IDF totiž považuje za páteř společnosti. "Z národní armády se IDF změnila v armádu poloviny národa," reagoval ministr obrany Ehud Barak.
"Nadešel čas vrátit se ke dnům, kdy služba byla ctí a její odmítání Kainovým znamením," dodal bývalý elitní voják s nejvyšším počtem vyznamenání v historii země.
Mnozí upozorňují, že armáda nikdy nebyla reprezentativním vzorkem izraelské společnosti: Arabové, kteří tvoří pětinu obyvatel Izraele, například na vojnu nesmí.
"IDF prochází velmi bolestivými změnami," říká Jossi Klein Halevi z pravicového think-tanku Shalem Center. "Krize, kterou teď v Izraeli prožíváme, souvisí s naší opožděnou reakcí na to, že část společnosti se fláká."
Kouzlo uniformy?
"Refusnici" nesouhlasí. Armádě vytýkají nedostatečné alternativy pro službu v bojových jednotkách. "Zemi nedlužím nic jiného než daně," komentoval téma 23letý Uri Yaakobi v televizní stanici Channel 1.
Přes sílící debatu o vojenské službě nikdo nepochybuje o pokračujícím vlivu armády na běžný život.
Středoškoláci dál soupeří o místo ve výběrových jednotkách, přistěhovalci se jejím prostřednictvím začleňují do společnosti, mladým lidem pomáhá doklad o službě v elitních jednotkách při kariérním růstu. Otcové pak každoročně na pár týdnů odcházejí od rodin, aby plnili až do svých 45 let záložáckou povinnost.
Armáda navíc zůstává institucí, které Izraelci nejvíc věří. O svůj dřívější půvab v jejich očích ale přichází.
