Jeruzalém - Genderová segregace nabývá ve Svaté zemi úplně nového významu.

Do kuriózní situace se dostali izraelští plánovači kontroverzní osmimetrové bezpečnostní bariéry, kterou - povětšinou bez ohledu na stížnosti - stavějí podél hranice mezi židovskými územími a palestinským Západním břehem Jordánu.

Jak napsal list Haaretz, obří betonová zeď totiž protne pozemek salesiánského kláštera ve vesnici Waladža mezi Jeruzalémem a Betlémem. Na spory o pozemky jsou odpůrci stavby zvyklí. Mnohem víc je ale překvapilo, že bariéra fyzicky rozdělí mužské a ženské osazenstvo kláštera.

Výrobci vína jsou pro, učitelky proti

Klášter vznikl v roce 1960. Mniši se věnují výrobě vína a stavba, po jejímž dokončení budou fakticky žít v Izraeli, jim nevadí. Naopak. Přiblíží je k obchodním partnerům a zákazníkům.

Salesiánské jeptišky - zajišťující školskou výuku pro tři stovky arabských dětí z okolních vesnic - jsou na tom znatelně hůř. Bariéra je "odsune" na palestinské území a do školy bude možné vstoupit jen přes vojenské kontrolní stanoviště.

"Jeptišky a mniši mají na bariéru naprosto odlišný názor," citoval Haaretz abatyši Adrianu. "Vyrábějí víno, jim se to hodí."

Bezpečnostní bariéra začala vznikat v roce 2003. Sestává z plotů a zdi, jejichž celková délka má dosáhnout bezmála 800 kilometrů. Izrael stavbu odůvodňuje ochranou civilistů před palestinským terorismem. Odpůrci namítají, že jde jen o ilegální pokus k záboru palestinské půdy.

Klášter ve Waladži protne do konce letošního září. Když podle Haaretzu zástupce ministerstva obrany předával sestře Adrianě příkaz k demolici dvou budov na dvoře kláštera, prohlásila abatyše, že klášter nikdy o začlenění na izraelské území nežádal.

Zároveň naznačila, že na vině jsou také rozpory mezi mnichy a jeptiškami. "Takové hádky se nám nelíbí."

"Zdi a ploty nedělají z lidí dobré sousedy," dodala. A to je asi tak jediné, na čem se s mužskou částí kláštera shodne, napsal Haaretz.