V souvislosti s včerejším obnovením íránského jaderného programu se znovu množí spekulace o izraelském vojenském úderu. Podle vojenských a zpravodajských zdrojů, na které se odvolal skotský list Herald, Izrael zpřesňuje své plány preventivního úderu na jaderná zařízení v Íránu.
Jedním z jeho hlavních cílů by mělo být výzkumné středisko v Natanzu, z něhož včera Íránci sundali pečetě a kde byly vyráběny centrifugy sloužící k obohacování uranu. (Detaily o obnovení výzkumu v Natanzu ČTĚTE ZDE.)
Dalšími by měla být úpravna těžké vody v Araku a zařízení pro obohacování uranu v Isfahánu. Celkem by měl úder směřovat na asi desítku klíčových center.
Dřív, než bude pozdě
Izrael si od útoku slibuje, že se mu podaří vrátit íránský jaderný program o několik let zpátky. "Podzemní komplexy musí být zásobovány vzduchem, vodou a palivem. Mají také vstupy, které nejsou dokonale chráněny proti konvenčnímu útoku. Zničíte-li tuto infrastrukturu, vyřadíte celé zařízení z provozu," citoval Herald izraelského činitele.
Za poslední měsíc jde už o druhý únik informací o přípravách Izraele na útok proti Íránu. V polovině prosince přinesl obdobnou zprávu deník Sunday Times, podle něhož zadal armádě nachystání úderu přímo premiér Ariel Šaron. V obou případech je jako datum vojenské akce uváděn konec března.
Izraelci se domnívají, že jakmile Írán plně obnoví proces obohacování uranu, bude už na zásah pozdě. Jakkoli je šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej ostrým odpůrcem vojenského řešení krize, tyto obavy potvrdil. Deníku Independent řekl, že pokud Írán plně zprovozní zařízení v Natanzu, může být už jen několik měsíců od získání jaderné zbraně.
Příklad Begina táhne
V Izraeli se na konci března budou konat předčasné volby. Podle některých analytiků je to další faktor, který může k rozhodnutí o vojenské akci přispět. Politická reprezentace, jíž bude chybět Šaronovo renomé člověka schopného zajistit zemi bezpečnost, si ho bude potřebovat rychle vybudovat.
PŘEČTĚTE SI: Jaderná energetika ve světě ožívá
A jeden z hlavních uchazečů o premiérské křeslo, šéf pravicového Likudu Benjamin Netanjahu, už slíbil, že bude následovat příkladu Menachema Begina, který v roce 1981 nařídil zničení nukleárního reaktoru v iráckém Osiraku. Tehdejší útok se odehrál jen několik dní před volbami.
Oficiálně se izraelští představitelé vyjadřují k informacím o přípravách na vojenskou akci vyhýbavě: nepotvrzují ji, ani nevyvracejí. Šéf politického plánování ministerstva obrany Amos Gilad řekl izraelské televizi, že v tuto chvíli se Izrael soustřeďuje na diplomatické řešení problému. "Dopředu ale není možné vyloučit žádnou alternativu," dodal.
Írán 2006 není Irák 1981
Velká část odborníků, a to i v samotném Izraeli, je však skeptická k tomu, že by Izrael mohl v případě Íránu zopakovat úspěšně sólo akci z roku 1981. Hlavní rozdíl spatřují v tom, že zatímco Irák měl soustředěn svůj jaderný program na jednom, navíc ne příliš dobře chráněném místě, Íránci ho právě z bezpečnostních důvodů rozptýlili na desítkách odlehlých míst, u nichž jsou rozmístěny raketové systémy.
"K přípravě akce by bylo třeba velké množství zpravodajských informací, útok by musel být masivní, s nasazením spousty bomb schopných ničit bunkry. A i při tom všem budou šance na úspěch spíš malé," napsal v deníku Maariv analytik Ben Caspit.
S tím, že by při útoku proti Íránu vypomohla přímo vojensky jiná mocnost, Izraelci počítat nemohou. Britský ministr zahraničí Jack Straw včera takovou možnost jednoznačně vyloučil.
Spojené státy sice tak kategorické nejsou, vzhledem k tomu, že útok na Írán by s velkou pravděpodobností zvedl masivní odpor proti americkým jednotkám v Iráku, je však jejich zapojení nepravděpodobné. #reklama
