Krize, kterou minulý týden vyvolalo uzavření kohoutků ruských plynovodů na Ukrajinu, ostatně tomuto trendu nahrává. Ukrajinský premiér Jurij Jechanurov už dokonce oznámil, že jeho země zvažuje zvýšení své produkce nukleární energie.
O sporu mezi Ruskem a Ukrajinou čtětě více ZDE
"Již nyní zajišťuje jádro asi polovinu naší spotřeby energie. Budeme tento podíl muset ještě zvýšit pomocí nových elektráren," citoval jej list Berliner Zeitung. Nyní má Ukrajina patnáct jaderných bloků.
Asie sází na atom
Přes často citované obavy z jaderné energie na ni sázejí i další země. Japonsko v prosinci spustilo už 54. blok. Stejně tak Spojené státy již oznámily, že jádro bude jejich strategií.
Americká vláda mimo jiné podporuje více než miliardou dolarů projekty na využití atomové energie a zpracování jaderného odpadu. Řada společností v čele s Westinghouse už projevily zájem o stavbu reaktorů.
Než však Washington jakýkoliv takovýto projekt posvětí, snaží se tyto společnosti proniknout na nejslibnější trh - do Asie. Obě rychle rostoucí ekonomiky, tedy Čína a Indie, vsadily na jádro. Čína má v plánu do roku 2020 postavit na dvacet nových elektráren. Vzhledem k tomu, že hodnota zakázek se bude pohybovat okolo dvaceti miliard dolarů, ženou se do Číny všichni přední světoví výrobci - kromě Westighousu i francouzská Areva nebo kanadská Atomic Energy of Canada.
Peking jejich naděje neustále živí, na počátku roku opět odsunul rozhodnutí o zakázce na čtyři reaktory. Nejvíce nakročeno k vítězství má podle všeho americký Westinghouse.
Celkově se podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) vydá za nová jaderná zařízení na 200 miliard dolarů.
Evropa se trochu bojí
Evropa se zatím rozšiřování svých nukleárních kapacit více méně brání. Z členů Evropské unie se k takovému kroku odhodlalo v poslední době pouze Finsko, které na podzim zahájilo stavbu nového reaktoru. Otevřeně se k dalšímu využívání jaderné energie hlásí Francie, Bulharsko, Rumunsko a také Česko.
Naopak Německo či Belgie neustále váhají nad svými plány odstavit stávající reaktory. Veřejné mínění dalšímu využití atomu však příliš nakloněno není.
"Evropa se musí zamyslet nad tím, jak moc je závislá na ropě a plynu. Proto je na čase opět myslet na jadernou energii," uvedl v souvislosti s dodávkami plynu z Ruska Andris Piebalgs, evropský komisař pro energetiku.
