Vídeň – Tento týden je bohatý na historické dohody. Nejprve lídři eurozóny odvrátili bankrot Řecka a udrželi zemi v eurozóně, teď šest světových mocností podepsalo jadernou dohodu s Íránem.
Ministři zahraničí USA, Německa, Francie, Velké Británie, Ruska, Číny a samozřejmě Íránu ji uzavřeli po sedmnáctidenním jednacím maratonu delegací sedmi zúčastněných zemí ve vídeňském hotelu Palais Coburg.
Jako první oznámil úspěšné zakončení rozhovorů nejmenovaný íránský diplomat, který se "svěřil" zpravodaji agentury Reuters.
Politici nešetří velkými slovy. "Je to historická dohoda, velká naděje pro celý svět," prohlásil dnes po závěrečném kole jednání íránský ministr zahraničí Muhammad Zaríf. Prezident Hasan Rúhání v televizním vystoupení k národu řekl: "Udrželi jsme to, čeho jsme v jaderných technologiích dosáhli a podařilo se nám ukončit nelegální ekonomické sankce." Podle šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové jde o novou kapitolu v mezinárodních vztazích.
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius uvedl: "Je to solidní dohoda pro příštích deset let. Budeme bedlivě sledovat, jak Írán naloží s financemi získanými po uvolnění sankcí." Rusko doufá, že USA nerozmístí ve východní Evropě své rakety, které tam chtělo instalovat kvůli Íránu, poznamenal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Dokument je vlastně útlou knihou, má sto stran.
Islámská republika v dohodě slibuje, že svůj jaderný program podřídí mezinárodním inspekcím a že nebude usilovat o vojenské využití jádra. Tedy o atomovou bombu. Výměnou za to Rada bezpečnosti OSN postupně zruší hospodářské sankce, uvalené na Írán. V případě porušení dohody je ale obnoví, stanoví text.
Dohoda měla být uzavřena do 30. června, ale jednání se protáhla kvůli některým přetrvávajícím sporům. Podle diplomatů citovaných agenturou Reuters Írán žádal okamžité zrušení ekonomických sankcí a zároveň uvolnění zbrojního embarga. To má ale podle textu dohody platit ještě pět let. Což znamená poměrně významný íránský ústupek.
Zároveň se licitovalo o tom, kam a kdy budou mít v íránských jaderných zařízeních přístup mezinárodní inspektoři. Smlouva nakonec zahrnuje klauzuli, která umožní inspektorům OSN prosazovat v rámci svých monitorovacích misí i návštěvy íránských vojenských zařízení. To dosud Írán tvrdě odmítal. O podobnou návštěvu ale bude muset OSN vždy žádat Teherán, který to může odmítnout a nechat konečné rozhodnutí na orgánu složeném ze zemí, které nynější dohodu dojednaly.
Americký Kongres dohodu, která je jedním ze stěžejních bodů zahraniční politiky prezidenta Baracka Obamy, pravděpodobně neschválí. Republikánští kongresmani už avizovali, že ji považují za špatnou a že by USA naopak měly ekonomické sankce proti Teheránu přitvrdit.
"Pro Obamu bude velmi těžké tuto dohodu prodat. Už teď víme, že nechává Írán na prahu vstupu mezi jaderné země," řekl televizi Fox News vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell.
Obama může odpor Senátu i Sněmovny reprezentantů vetovat, pak by musel Kongres zablokovat dohodu dvoutřetinovou většinou. Ta je třeba k přehlasování prezidentova veta. To by se ale musela proti Obamovi postavit i část kongresmanů za jeho Demokratickou stranu.
Ostře proti dohodě je dál Izrael. Írán označuje za ohrožení své existence a izraelští politici trvají na tom, že dokument nezaručuje jeho jaderné odzbrojení.
"Došlo k rozsáhlým ústupkům ve všech bodech, které měly zamezit, aby Írán dosáhl schopnosti získat jaderné zbraně. Navíc Írán získá stovky miliarda dolarů, díky nimž může nadále pohánět svůj stroj teroru, expanzi a agresi na Blízkém východě i po celém světě," zareagoval na dnešní zprávy z Vídně izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Ministr obrany Moše Jalon varoval před závody ve zbrojení, protože o jaderný program podle něj v reakci na Írán budou usilovat Saúdská Arábie, Egypt a Turecko.
V Íránu se naopak očekávají bouřlivé oslavy podpisu dokumentu.
Základem dohody je, že Írán patnáct let nebude rozšiřovat své kapacity na obohacování uranu a navíc sníží obohacování v už existujících zařízeních.
K obohacování bude používat jen pět tisíc centrifug z celkového počtu dvacet tisíc. Tím má být zajištěno, že obohacování nedosáhne míry potřebné pro vojenské využití, tedy k sestrojení nukleární nálože.
Těžkovodní atomový reaktor v Aráku má být přestavěn tak, aby nemohl vyrábět plutonium pro vojenské účely.
Rada bezpečnosti OSN zruší hospodářské sankce, které přijala vůči islámské republice postupně v letech 2007 až 2012. Sankce tvrdě postihly íránský vývoz ropy a íránské banky, ekonomická situace země se prudce zhoršila.
Na ukončení sankcí čekají netrpělivě i mnohé evropské firmy, které chtějí do Íránu vyvážet a investovat. Írán má třetí největší zásoby ropy na světě po Rusku a Saúdské Arábii, jeho ropný průmysl však potřebuje rozsáhlou modernizaci. Íráncům například chybí rafinérie na zpracování ropy.
Světové ceny ropy klesly v reakci na dohodu zhruba o dvě procenta. Cena severomořské ropy Brent poklesla o více než dolar a pohybovala se pod 57 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zlevnila také o více než dolar a dostala se do blízkosti 51 dolarů za barel.
Íránský vývoz ropy se v důsledku sankcí snížil téměř o polovinu na zhruba milion barelů denně. Analytici podle průzkumu agentury Reuters předpokládají, že díky ohlášené dohodě by mohl během jednoho roku stoupnout až o 60 procent.
Jednání s Íránem se vlekla celkem dvanáct let. Existenci jeho tajného jaderného programu prozradila v roce 2002 exilová opoziční organizace Lidoví Modžáhidové. Mezinárodní organizace pro atomovou energii (MAAE) opakovaně Teherán kritizovala za nedostatečnou spolupráci. Současné rozhovory šesti mocností s Íránem, které vyústily v dnešní dohodu, začaly v Ženevě loni 18. února.
Podpis dokumentu je nejvýznamnějším gestem smíru mezi Spojenými státy a Íránem od islámské revoluce v roce 1979 a chvíle, kdy bývalý íránský duchovní vůdce ajatolláh Chomejní označil USA za velkého satana. Obnovení diplomatických vztahů po šestatřiceti letech ale zatím ani jedna strana neoznámila.
