Praha - Kampaň před indonéskými prezidentskými volbami je v plném proudu. Kandidáti objíždějí předvolební mítinky a setkávají se s voliči, kde se dá.
Hlasování má jasného favorita. Je jím stávající prezident Susilo Bambang Yudhoyono alias SBY, jehož Demokratická strana zvítězila i v dubnových parlamentních volbách.
Podle průzkumů veřejného mínění je až 70 procent voličů připraveno dát 8.července populárnímu státníkovi, jenž letos oslaví šedesátiny, svůj hlas, a prodloužit mu tak funkční období o dalších pět let.
Jeho protikandidáty - bývalou prezidentku Megawati Sukarnoputri a dosavadního viceprezidenta Jusufa Kallu - podporuje jen 18, respektive 7 procent dotázaných.
Výspa demokracie v JV Asii
Není proto vyloučeno, že se volební klání rozhodne už v prvním kole. Na rozdíl od mnoha jiných zemí, kde podobně jednoznačné výsledky zpravidla vyvolávají pozdvižená obočí mezinárodních pozorovatelů, však v případě Indonésie něco podobného nehrozí.
Indonésie s Yudhoyonem v čele se totiž v posledních letech stala doslova miláčkem západního tisku a sklízí za své demokratizační úsilí všeobecné uznání.
Organizace Freedom House, která stav demokracie ve světě rok co rok zevrubně analyzuje, například v celém regionu jihovýchodní Asie přiznává plně demokratický status právě jen Indonésii.
Je to o to obdivuhodnější, že je to sotva dvanáct let, co v Indonésii padl režim prezidenta Suharta, který si třicet let uzurpoval veškerou moc v zemi.
Hříchy minulosti ožívají
Jenže právě nynější prezidentské volby podle přesvědčení obhájců lidských práv a politologů doma i v zahraničí Indonésii poněkud kazí pracně nabyté renomé mladé úspěšné demokracie. Hned dva ze tří kandidátů na post viceprezidenta totiž mají vážný škraloup z minulosti.
Generál Wiranto, který kandiduje společně s Jusufem Kallou z někdejší suhartovské státostrany Golkar, v roce 1998 nechal coby tehdejší armádní šéf střílet do studentů, jejichž protesty otevřely cestu k Suhartově pádu.
Vyšetřovatelé OSN jej navíc poté obvinili z organizování masakrů na Východním Timoru v době kolem referenda o nezávislosti z roku 1999. Před soudem ale nikdy nestanul a dnes o celé záležitosti hovoří jako o „uzavřené epizodě".
Podobně kontroverzní minulost má i generál Prabowo Subianto, který se oženil s jednou ze Suhartových dcer a v roce 1998 byl propuštěn z armády za to, že coby šéf speciálních jednotek nechal unášet a mučit prodemokratické aktivisty.
Byli mezi nimi i členové opoziční Demokratické strany Indonésie-boj (PDI-P) vedené budoucí prezidentkou Megawati Sukarnoputri. A právě ta si nyní exgenerála s obrovským jměním vybrala za svého společníka do voleb.
Prabowo nicméně prohlašuje, že jeho svědomí je čisté, a poukazuje na to, že do jeho strany Gerindra vstoupily i některé z údajných obětí týrání, které je mu připisováno.
Pobouření aktivisté
Koalice indonéských bojovníků za lidská práva sdružující na 40 různých organizací angažujících se v této oblasti je však účastí obou výše zmiňovaných mužů ve volbách pobouřena na nejvyšší míru.
„Kandidatura Prabowa a Wiranta v prezidentských volbách jasně ukazuje, jak slabý je závazek našich politických aktérů k ochraně lidských práv," píše se v prohlášení, z něhož citovala agentura Reuters. „Veřejnost si musí uvědomit, že pokud zapomeneme na zločiny minulosti, umožníme, aby se stejné věci v budoucnu opakovaly."
O účasti bývalých Suhartových přisluhovačů v nadcházejících volbách se tento týden diskutovalo i na půdě Metropolitní univerzity Praha (MUP), kde proběhla mezinárodní konference pod názvem "Indonésie ve volebním roce 2009: Domácí výzvy, mezinárodní role".
Pragmatické aliance gangsterů a politiků
Hlavní organizátor konference a garant nově otevřeného oboru Asijská studia a mezinárodní vztahy na MUP Tomáš Petrů ve svém referátu o „mafiánech a ranařích v indonéské politice" připomněl, že organizovaný zločin, který byl za časů Suhartova režimu kooptován do státních služeb, se po jeho pádu pouze přizpůsobil novým podmínkám, ale rozhodně nevyklidil scénu.
Vznikají totiž „pragmatické aliance" gangsterů s jejich novými chlebodárci v řadách politiků, obchodníků i policistů. A právě s účastí dvou zmiňovaných generálů v nadcházejících volbách prý vzrůstá pravděpodobnost, že bude k mobilizaci voličů využito i existujících kriminálních struktur.
„Nemělo by nás překvapovat, když se při bližším zkoumání ukazuje stav indonéské demokracie jako křehký a nezralý. Když se Indonésie před dvanácti lety vlastními silami vysvobodila z tuhé autokracie, potácela se na pokraji hrozící balkanizace celého souostroví. To je třeba mít stále na paměti a pak nelze než uznat, že za tak krátkou dobu urazila tato země úctyhodný kus cesty," vysvětlil Petrů v diskusi.
Sám ale přiznal, že jej výběr kandidáta na viceprezidenta u bývalé prezidentky překvapil a zpočátku jej prý považoval za výraz zoufalství.
Recyklace elit
Další mladý český indonésista, Daniel Novotný, který vystudoval a působí v Austrálii, byl k rozhodnutí indonéské exprezidentky o poznání shovívavější.
„Tím, že si Megawati vybrala zrovna Prabowa, zjevně vyvolala u voličů nový zájem o svou kandidaturu. Do té doby ji bral málokdo vážně, všichni už ji znají a někteří lidé to dokonce považovali za vtip, když ohlásila zájem ucházet se znovu o post hlavy státu," konstatoval Novotný.
O to kritičtěji se však staví k volebnímu systému jako takovému. Svým nastavením (prezidentský kandidát například musí mít zajištěnu početnou podporu uvnitř parlamentu, i když o výsledku nerozhodují poslanci, ale sami občané) totiž podle něj jasně favorizuje stávající elity, které si na politické scéně vydobyly neotřesitelné postavení. „Proto vídáme od konce 90.let v politice stále stejné tváře," říká.
Ani doyen české indonésistiky, Rudolf Mrázek z Michiganské univerzity, který byl hlavní hvězdou konference na MUP, neskrýval své rozladění z recyklace politických elit, k níž v dnešní Indonésii odchází. A nerozpakoval se navrhnout radikální řešení:
„Měli by je všechny diskvalifikovat za to, že si k sobě berou gangstery. Jdou navíc proti proudu. Indonéská společnost je velmi mladá, dynamická a v jádru demokratická. A oni jim překládají tyhle stárnoucí tváře. I Yudhoyono bude muset za pět let skončit, a potom už nebude kde brát."
