Po vojácích z KLDR další posila. Kreml verbuje jemenské povstalce výměnou za zbraně

Luboš Jirsa Luboš Jirsa
26. 11. 2024 13:15
Poslední odhady uvádějí, že Rusové ztrácejí v bojích na Ukrajině více než tisícovku vojáků denně. Stavy je tak kromě náboru doma potřeba doplňovat i jinak. Po Severokorejcích míří na frontu také muži z Jemenu.
Húsijští ozbrojenci v metropoli Saná, kterou hnutí kontroluje od roku 2014.
Húsijští ozbrojenci v metropoli Saná, kterou hnutí kontroluje od roku 2014. | Foto: Reuters

Stovky Jemenců se ocitnou na frontě, aniž by o to jakkoliv žádali. Ve svědectvích uvádějí, že jim slíbili jiné zaměstnání s vysokým platem včetně ruského občanství. "Mě i další zlákali na slib lukrativního zaměstnání v oborech, jako je bezpečnost či inženýrství," popsal pro britský list The Financial Times muž jménem Nabil. 

Když však Jemenci do Ruska dorazili, a to skrze zprostředkovatele napojené na jemenskou ozbrojenou skupinu Hnutí Húsíů, byli násilně odvedeni do ruské armády. Podle svědka jménem Abdulláh, který se nakonec po nátlaku lidskoprávních organizací vrátil do vlasti, byla skupina, ve které se nacházel, převezena po příletu do Moskvy do nespecifikovaného zařízení vzdáleného asi pět hodin cesty od metropole.

Tam jim prý muž, který mluvil jednoduchou arabštinou, nařídil podepsat rusky psanou smlouvu o zařazení do armády. Když odmítli, zazněl varovný výstřel. "Podepsal jsem to, protože jsem se bál," řekl Abdulláh s tím, že následně jeho i další Jemence posadili na autobus směřující k ukrajinským hranicím, kde před nasazením do bojů absolvovali základní výcvik. Podobná událost se už dříve přihodila také Indům či Nepálcům.

Húsíové jsou jednou z ozbrojených stran na pozadí jemenské občanské války trvající od roku 2014. Blízko mají k šíitskému Íránu. Do povědomí širší veřejnosti vstoupili koncem minulého roku, když zaútočili na lodě Izraele a Západu v Rudém moři, čímž narušili globální dodavatelské řetězce, a vyjádřili podporu palestinskému hnutí Hamás.

Nynější možná spolupráce na ose Moskva-Saná, které je hlavním městem Jemenu a ovládají ho právě Húsíové, vyvolává mezi odborníky rozpaky. Zvláštní vyslanec USA pro Jemen Tim Lenderking pro The Financial Times přitom potvrdil, že Rusko nyní usiluje o kontakt s jemenskou ozbrojenou skupinou více než kdy dříve a oba aktéři vzájemně diskutují o výměně lidských sil za zbraně.

"Druhy zbraní, o kterých se mluví, jsou velmi alarmující a umožnily by Húsíům lépe zaměřovat lodě v Rudém moři a možná i mimo něj," prohlásil Lenderking. "Jedna věc, kterou Rusko potřebuje, jsou vojáci a je jasné, že Húsíové je pro ně verbují," dodal Farea Al-Muslimi, odborník na oblast Perského zálivu z londýnského institutu Chatham House.

Jemen patří mezi nejchudší země světa, a podle expertů je tak nábor nových mužů s příslibem lukrativní práce poměrně jednoduchou záležitostí. "Není to něco, co by nás překvapilo," připustil Lenderking. 

Rusové tak velmi pravděpodobně získávají dalšího spojence, stejně jako v případě sbližování se s KLDR. Dnes je už zhruba 11 tisíc severokorejských vojáků nasazeno po boku Rusů v Kurské oblasti, jejíž část stále kontroluje ukrajinská armáda. Severokorejsko-ruské přátelení se přitom příliš nezamlouvá dalšímu velkému hráči v podobě Číny, která jinak proti Rusku nijak nevystupuje. Spíše naopak.

"Ani nyní Číňané Rusko přímo nezkritizovali, ale myslíme, že rostoucí spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou je znervózňuje. Podle všeho se obávají, že ruské zapojení by mohlo vést KLDR k úvahám o různých akcích, které by nemusely být v zájmu Číny," řekl pro britský list The Guardian Kurt Campbell, náměstek amerického ministra zahraničí.

Video: Ruský prezident Vladimir Putin přivítal Si Ťin-pchinga na summitu BRICS (23. 10. 2024)

Ruský prezident Vladimir Putin přivítal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na summitu BRICS. | Video: Reuters
 
JMI
Jaroslav Martínek Ing.přibližně před 1 měsícem

Vyžadovat povinonu vojnu by měl být trestný čin, jedině snad tzv, hlasování nohama, příjdu nebo nepříjdu. Jinak je to zločin.

JW
Jiří wallapřibližně před 1 měsícem

nechal bych to na lidové iniciativě např formování partyzánských oddílů,jako v písni našeho mládí " a smugljanka maldavanka sabirájet partatrjad...."

VS
Václav Schlosspřibližně před 1 měsícem

V první řadě by si "novináři" meli nastudovat problematiku. Povinná vojenská služba, tedy branná povinnost, u nás vůbec zrušena a stále platí. To, o čem mluvíte, je povinná základní vojenská služba. Ta je k ničemu. Proč by měla armáda investovat do jedinců, kteří o službu nemají zájem a při první příležitosti utečou? Pokud něco, tak na dobrovolné bázi.

AK
ANETA KOTALOVÁpřibližně před 1 měsícem

Tak si někdy říkám,že by to ti mladí potřebovali...ale ted vážně,kde by na to vzali peníze,prostory...mohli by třeba na vojnu do jiného státu,to by asi bylo řešení,že by si to vzala na vlastní bedra EU,jenom se obávám,že polovina těch mladých mužů je ve velice slabé kondici,takže by se museli rozdělit na přímý boj a kybernetický boj.....no ale všichni víme ,že se nic takového jako byla dřívější-vojna-nestane......

PP
Pavel Polášekpřibližně před 1 měsícem
ANETA KOTALOVÁ

Peníze, to je jen o vůli je na to dát. Letos má armáda rozpočet 160 mld. Fyzickou přípravu by mohli vést trenéři a dělala by se podle zdatnosti. I tlustý povaleč by při dobře nastaveném pohybu za půl roku kondici výrazně zlepšil. Natož takový ten střed. Prostory na polní výcvik ještě nějaké jsou, armáda se nezbavila všeho. Ubytování lze řešit hotely či přespáváním doma. Jen je otázka co myšlení gumáků (vojáků z povolání). Jestli zůstalo jako za mojí ZVS na úrovni CaK oficírů (u nemalé části včetně čerstvě vyšlých z akademie), pak pán bůh s námi a zlé pryč (a to jsem ateista). Bylo tam pár jedinců, kteří byli díky svému uvažování nebezpečnější než rota nepřátel.

AK
ANETA KOTALOVÁpřibližně před 1 měsícem
Pavel Polášek

Víte myslím si,že kdyby byla povinnost vojenské služby,tak by se začalo demonstracemi mladých a jejich rodin,politická strana ,která by přišla s tímto návrhem by si de fakto podřízla krk,ledaže by to byl příkaz EU.....no oficírů z dob minulých,ze vzděláním socialistických českých a ruských škol tu máme hodně a vysoce postavených...nějaký generál s politručkou jsou dost známí...já si o lidech kteří tu rozhodují nebo něco řídí a týká se to politiky tak moc jako naše armáda,nedělám velké iluze,no všude jsou lidé na houby a lidé rozumní,dříve se na vojnu s povolání chodilo bud zprospěchu nebo se jednalo o narušené jedince ,kteří milovali nadřazenost nad ostatními nebo násilí...jak je to dnes nevím,ale tuším....

RM
Roman Mysíkpřibližně před 1 měsícem

Nechci vám brát ideály, ale mně je šedesát a vrátil jsem se z vojny na podzim 89. To znamená, že prakticky nikdo mladší šedesáti let v této zemi nemá vojenský výcvik. A taktiku, součinnost jednotky a další potřebné bojové návyky se za pár týdnů nenauíte, to vám musí přejít do krve. Buďme realisti, nemáme šanci se ubránit. Dnešní mladí bojovat nebudou, neboť je to neekologické, nehumánní a mohli by mít bebíčko. Jdu si oprášit ruštinu. Bude to brzy potřeba. Rusáci nás převálcují za pár dnů. Nejsme Ukrajinci.

Jiří Černohorskýpřibližně před 1 měsícem
Roman Mysík

Profesionální armáda je mnohem efektivnější. Není to tak zlé, jak si myslíte, je dost lidí, kteří mají k vojenství vztah. Já se z vojny vrátil na jaře 93 a něco jsme se měli možnost naučit, ale spíš tím, že jsme se dostali do specifického místa. Plošným odvodům moc nefandím, ale nějaká forma přípravy asi nutná bude. Pár týdnů nestačí, to je pravda.

Právě se děje

Další zprávy