Od zásahu FBI v Mar-a-Lago uplynuly dva týdny, republikánský exprezident ovšem neustává ve svých tvrdých útocích na vyšetřovatele, ministerstvo spravedlnosti i Bílý dům Joea Bidena. Těsně před víkendem například na svoji sociální síť Truth Social umístil odkaz na text, který FBI přejmenoval na Fašistický úřad pro vyšetřování.
Vyšetřovatelé v Trumpově sídle našli, jak vyplývá ze zveřejněného zápisu, několik složek tajných i přísně tajných materiálů, které si odnesl z Bílého domu a které navzdory předchozím výzvám FBI odmítal vrátit.
Zákon přitom říká, že veškeré dokumenty, které souvisí s výkonem funkce, musí zůstat v Bílém domě, odkud putují do amerického Národního archivu. Trumpovi voliči a republikánští politici ale většinově věří jeho verzi, že jde o politicky motivovaný komplot, kdy prý nelze ani vyloučit, že FBI proti němu sama nastrčila kompromitující materiály.
Marjorie Taylor Greenová, kongresmanka z Georgie, na svém webu za třicet dolarů nabízí trička s nápisem Definancujte FBI (Defund the FBI). Kevin McCarthy, šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů, vzkázal na Twitteru ministru spravedlnosti Merricku Garlandovi: "Schovejte si všechny dokumenty a rezervujte si čas v kalendáři."
Podle amerických médií jde o výhružku, že pokud republikáni v listopadových volbách získají ve Sněmovně reprezentantů většinu, budou Garlanda, který domovní prohlídku schválil, vyšetřovat.
Zase to Rusko
Sám Trump v pondělí prostřednictvím právníků požádal soud, aby pozastavil zkoumání materiálů zabavených v jeho sídle, dokud nebude jmenován nezávislý vyšetřovatel. Také se veřejně domáhá, aby ministerstvo odtajnilo dokument, kterým odůvodnilo nutnost razie v jeho sídle. "V zájmu transparentnosti požaduji okamžité zveřejnění důvodů tohoto hrozného a šokujícího vloupání," napsal na svoji sociální síť.
V této věci bude ministerstvo muset konat, ale nikoliv kvůli Trumpovi, nýbrž na výzvu floridského soudce Bruce Reinharta, který na základě zmíněných podkladů z ministerstva spravedlnosti vystavil a podepsal povolení k prohlídce.
Podle amerických médií mají ovšem oba muži zcela odlišné důvody, proč chtějí materiál zveřejnit. Soudce Reinhart věří, že odůvodnění podpoří jeho rozhodnutí povolit prohlídku v soukromé rezidenci bývalého prezidenta USA. "Byl jsem a stále jsem srozuměn s tím, že fakta obsažená v odůvodnění jsou věrohodná," napsal soudce ve své žádosti o alespoň částečné odtajnění dokumentu.
Trump však podle médií doufá, že v odůvodnění nebudou silné argumenty, a že to pro něj tak bude další munice k ostřelování FBI. Exprezidentovy ataky se ovšem netýkají jen aktuální kauzy, ale míří proti proudu času až do jeho prezidentské kampaně 2016 a k jeho následnému úřadování v Bílém domě.
"Je to pokračování Ruska, Ruska, Ruska, podvodného impeachmentu číslo jedna, podvodného impeachmentu číslo 2," tvrdí Trump na své sociální síti, že jde o spiknutí jakýchsi "starých struktur" ve Washingtonu, které souhrnně nazývá "deep state" a které proti němu prý vždy intrikovaly.
S FBI a jejím tehdejším šéfem Jamesem Comeym na sebe narazili už uprostřed kampaně, v červenci 2016. Comey tehdy zveřejnil, že Trumpova volební soupeřka, demokratka Hillary Clintonová, se chovala "extrémně neopatrně", když ve své předchozí roli ministryně zahraničí používala soukromý e-mail i pro úřední účely.
Uměle vytvořené story
Comey však proti Clintonové nevznesl žádné obvinění, což mu Trump nikdy nezapomněl. A nijak ho neobměkčilo, když pak na konci října 2016, pouhých deset dní před volbami, kauzu s e-maily znovu otevřel. Podle politických analytiků to zásadně přispělo k tomu, že Clintonová prohrála.
Vztah mezi Trumpem na jedné straně a FBI a zpravodajskými službami na straně druhé se ještě více rozlomil, když Ustředí amerických tajných služeb (DNI) v lednu 2017 zveřejnilo zprávu o ruském zasahování do amerických prezidentských voleb. Dokument kromě jiného konstatoval, že ruská snaha ovlivnit volby ve prospěch Trumpa se děla s přímým souhlasem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Prezident zprávu smetl a už tehdy mluvil o "honu na čarodějnice". A Comeyho, který proti jeho nevoli ve vyšetřování ruských aktivit pokračoval, o pár měsíců později, na začátku května, z hodiny na hodinu vyhodil z místa ředitele FBI.
"Rozhodl jsem se tak, protože jsem si řekl: Víš co, celá tahle věc s Ruskem, s Trumpem a Ruskem, je uměle vytvořená story. Pro demokraty je to výmluva, že ztratili volby, které měli vyhrát," uvedl Trump tehdy v jednom z rozhovorů.
Zpětná kontrola práce FBI při šetření ruské aféry mu dala za pravdu v tom, že někteří konkrétní úředníci postupovali neprofesionálně, zaujatě proti Trumpovi. Neprokázalo se však žádné širší spiknutí a ruské vměšování do amerických voleb potvrdilo i šetření amerického Senátu, který vedli republikáni.
Po vyhazovu Comeyho jmenoval Trump na jeho místo současného ředitele FBI Chrise Wraye. Jeho pohled na agenturu a americkou zpravodajskou komunitu ovšem zůstal krajně podezřívavý. To ovšem do značné míry platilo i v opačném gardu, americké tajné služby svému prezidentovi také moc nevěřily. Trump si totiž nedělal vůbec žádné problémy s bezpečnostním protokolem.
V květnu 2017 Rusům během jejich návštěvy v Bílém domě prozradil přísně tajné informace, které původně pocházely z izraelských zdrojů. Američtí i izraelští zpravodajci byli zděšeni. CIA v důsledku toho o něco později stáhla z Moskvy vysoce postaveného agenta, který si tam roky předtím budoval pozici.
Tajná, ale krásná fotka
O dva roky později pak Trump zveřejnil velmi citlivou fotografii, na které americká tajná služba zachytila nezdařený start íránské rakety. "Chci to tweetnout," pronesl Trump, když mu zástupci tajných služeb ukázali snímek. I přes jejich odpor a vysvětlování, že tak Íránu vyšle zprávu o amerických technicko-zpravodajských schopnostech, fotku na sociální síť umístil.
V létě 2018 pak dal Trump před zraky celého světa na společné tiskové konferenci v Helsinkách s Vladimirem Putinem přednost tvrzení ruského prezidenta před zjištěním vlastních amerických zpravodajských služeb.
Na otázku novináře, zda souhlasí s jejich závěrem, že Rusko se vměšovalo do americké prezidentské kampaně, se Trump přiklonil na stranu Putina, který to těsně předtím popřel. "Domnívají se, že to je Rusko," řekl Trump na adresu svých tajných služeb. Ale pak dodal: "Já nevidím žádný důvod, proč by to tak bylo."
Zástupci tajných služeb USA, kteří prezidentovi poskytovali pravidelné informační brífinky, s obavami sledovali právě to, jak zacházel s tajnými dokumenty. Trump prý často ani neposlouchal, co mu zpravodajci říkají, pak si ale vzal jejich materiály do krabice a odnesl je do svých obytných místností v Bílém domě.
A už dříve, před současnou kauzou, americká média psala, jak exprezident občas dokumenty roztrhal a lidé z jeho týmu je museli slepovat zpět. Podle listu New York Times se také opakovaně stalo, že instalatéři museli v Bílém domě prošťouchnout odpad, ucpaný roztrhanými papíry.
Moje, moje, moje!
Výše zmíněný zákon, podle kterého musí prezident zanechat dokumenty, jež se vztahují k výkonu úřadu, v Bílém domě, byl přijat v důsledku aféry Watergate ze začátku 70. let minulého století.
Tehdejší republikánský prezident Richard Nixon, který musel v srpnu 1974 kvůli této kauze rezignovat, také následně odmítal odevzdat dokumenty a magnetofonové nahrávky. "Jsou moje. Patří mně," prohlašoval Nixon.
Věc tehdy došla až k Nejvyššímu soudu USA, který nařídil Nixonovi materiály vrátit, a v roce 1978 přijal americký Kongres zmíněnou legislativu, podle které si prezident nesmí dokumenty při odchodu vzít s sebou.
Trump teď podle New York Times ale na Nixona přímo navázal v tom, že si také myslí, že vše, co patřilo k prezidentskému úřadu, bylo jeho. "Moji generálové," říkal opakovaně například o vojenských velitelích.
"Moje peníze," nazýval finance, které získala nejen jeho kampaň, ale také federální vedení Republikánské strany. "Můj Kevin," mluvil o předsedovi republikánů ve sněmovně Kevinu McCarthym.
A když po něm FBI prostřednictvím jeho bývalých poradců letos během jara opakovaně chtěla vrátit dokumenty? "Není to jejich, je to moje," odmítal to Trump.
