Horkem vyprahlá Keňa zažívá nejhorší sucho za posledních 40 let. Přes čtyři miliony lidí trpí nedostatkem jídla a 3,3 milionu nemá dost pitné vody. Kočující nomádi, kteří se dříve i v těžkých podmínkách zvládli se svými stády přesouvat za pastvou a vodou, už nejsou schopni se měnícímu klimatu přizpůsobit.
"Jím, když můžu. Většinou to není každý den. Někdy, když prodám trochu dřevěného uhlí, tak se můžu najíst třeba jednou nebo dvakrát za tři dny," popisuje americké stanici CNN Keňanka Akuagok, vdova po pastevci, která vychovává šest dětí. Nejmladšímu jsou dva roky a je akutně podvyživený.
Už tak vážnou krizi výrazně prohlubuje ruská invaze na Ukrajinu. Východoevropská země produkovala přes jedenáct procent světového exportu obilí a sedmnáct procent vývozu kukuřice. Nedostatek žene vzhůru ceny a riziko hladomoru i v Keni. Pozorovatelé upozorňují, že nahromaděná frustrace může brzy vybuchnout v další kolo násilí.
Keňu v této citlivé situaci čekají už v úterý volby, které mohou změnit její směřování. Posledních devět let zemi vedl Uhuru Kenyatta, kandidovat už nemůže a v hlasování podpořil svého dlouhodobého rivala Railu Odingu.
Kenyattovy a Odingovy rodiny přitom spolu paradoxně soupeřily posledních šedesát let. Oba otcové nynějších politiků bojovali za keňskou nezávislost na Británii, poté se ale rozhádali a spory jejich synů následně vedly k etnickým konfliktům. V nečekaném obratu v roce 2018 si ale potřásli rukama. Podle současného prezidenta by volba Odingy podpořila kontinuitu v zemi a vedla ke klidnému předání moci, uvádí stanice BBC.
První viceprezidentka Keni?
Průzkumy před kláním favorizují právě 77letého Railu Odingu, který byl několikrát vězněn, protože i v době vlády jedné strany podporoval pluralitu názorů. V minulosti v prezidentských volbách čtyřikrát neuspěl, nyní voličům slibuje dostupnou zdravotní péči a nejchudším domácnostem příspěvek v přepočtu asi 1200 korun.
Jako jediný ze čtyř prezidentských kandidátů se o úřad uchází po boku ženy, která by se mohla stát první keňskou viceprezidentkou. Martha Karuaová představuje naději zvlášť v době, kdy ženy, ucházející se o politické posty, v zemi čelí zastrašování i přímým útokům ve volebních místnostech, upozorňuje server al-Džazíra. V menších městech nebo vesnicích za útoky často stojí i jejich političtí oponenti.
Její výběr také vdechl nový život Odingově kampani. "Byla tu velmi nerozhodná střední třída, která se dívala na všechny kandidáty a s nikým se nemohla identifikovat. Tihle lidé zpozorněli, když byla Martha Karuaová nominována," vysvětluje pro list The Guardian politická analytička Joy Masindeová.
Korupce a ekonomika
Na Odingu v sondážích mírně ztrácí nynější viceprezident William Ruto, který zůstal v politickém boji osamocený, když prezident podpořil jeho protikandidáta. Prezentuje se jako zastánce chudých Keňanů, a to i přesto, že vlastní obrovské pozemky a není jasné, jak získal své jmění. Coby přesvědčivý řečník ale na svou stranu přilákal mnoho voličů.
Keňa se také potýká s velkou korupcí. Na konci července ministr vnitra Fred Matiang’i překvapil prohlášením, že v bankách docházejí bankovky v hodnotě 100 a 200 šilinků (20 a 40 korun), protože je politici rozdávají na předvolebních mítincích, a snaží se tak uplatit voliče, uvádí agentura AFP. "Je vidět lidi s taškami plnými peněz a fronty lidí, kterým dotyční dávají 200 bobů (keňských šilinků). Lidé nechodí do práce. Postávají u cest, aby něco dostali od těch, co perou peníze," tvrdí Matiang'i.
Přesto je hlavním tématem letošních voleb ekonomika. Kromě již zmíněného sucha a rostoucích obav o dostatek jídla na severu země se Keňa potýká s inflací a blížící se finanční krizí.
Stát je přitom největší ekonomikou východní Afriky a proudí odtud humanitární pomoc pro méně stabilní sousedy, jako jsou Somálsko, Etiopie, Tanzanie nebo Jižní Súdán. Pokud se nové hlavě státu nepovede si s problémy, kterým země čelí, poradit, neohrozí to jen Keňu, ale celý region.
