Berjút - Rozuzlení současné politické krize v Libanonu se opět odkládá. Znesváření vládní a opoziční poslanci se nedohodli na klíčové volbě budoucího prezidenta a odložili hlasování na jednu z příštích schůzí.
Prezidentský mandát současné hlavy státu Emila Lahúda, považovaného za spojence Sýrie, skončí do dvou měsíců. Také jeho nástupce musí vzejít z řad maronitských křesťanů.
Podle předsedy parlamentu Nabíha Berriho nepřišel k volbě dostatečný počet poslanců z protisyrského tábora, vedeného Hizballáhem.
"Bereme to jako možnost pro konzultace," řekl prozápadní poslanec Ghassan Tuení o prvním zasedání parlamentu po téměř deseti měsících, "dlouho jsme se neviděli".
Libanonský politický systém zůstal paralyzovaný poté, co před rokem ztroskotaly plány na vytvoření vlády národní jednoty. Hizballáh a dalších šest poslanců kabinet opustilo a přešlo do opozice.
Prozápadní premiér Fuáda Siniury je obviňuje ze spojenectví s Damaškem, který čelí kritice USA a Izraele kvůli podpoře terorismu a vměšování se do libanonské politiky.
Pět mrtvých poslanců
Krize začala v Libanonu už dřív, v únoru 2005, kdy byl v Bejrútu zavražděn bývalý premiér Rafík Harírí. Následné statisícové protesty donutily Sýrii, aby stáhla ze země - poprvé od roku 1990 - své okupační jednotky.
Její aktivity v Libanonu podle kritiků neskončily. Protisyrské hnutí obviňuje Damašek z atentátů proti pěti svým poslancům. Poslední z nich Antoine Ghaním zemřel minulý týden poté, co poblíž jeho auta vybuchlo vozidlo naplněné výbušninami.
Čtyřicítka vládních poslanců proto trávila posledních několik dnů v hotelu za přísného dohledu policie.
Na příštím libanonském prezidentovi se pokusí společně s opozicí domluvit pravděpodobně po konci svatého muslimského měsíce Ramadánu, který připadá na noc z 12. na 13. října.