Londýn - Redukovat nynější ekonomické potíže, které trápí nejen USA, ale i Evropu, na projev krize moderního kapitalismu, by bylo chybou. První globální finanční krizi totiž zažil svět již v roce 88 před Kristem.
Tvrdí to alespoň historik Oxfordské univerzity Philip Kay, který se zabývá ekonomikou pozdní fáze římské republiky.
"Podstatná podobnost mezi tím, co se stalo před 21 stoletími a tím, co se děje v dnešní Británii, je v procesu masivního nárůstu monetární likvidity, který v kombinaci s problémy v zahraničí vedl k úvěrové krizi na domácí půdě," citoval historika list The Guardian.
Kay se opírá nejen o studium hospodářských dat, ale také o Ciceronův projev, který pronesl v roce 66 před Kristem.
Cicero tehdy jako prétor, tedy vysoce postavený politik, plédoval pro Pompeia Magna a požadoval, aby mu republika svěřila více pravomocí v boji s pontským králem Mithridatem VI., tedy panovníkem, který se právě roku 88 zmocnil provincie Asie a získal na svou stranu Athény.
Cicero ve své řeči zdůraznil, že peněžní systém Říma a asijské provincie jsou provázané a že ztráta jednoho povede i ke kolapsu druhého, jako se to už jednou stalo.
"Dosaďte si za Asii USA a za Řím bankovní systém Velké Británie a vyjde vám, že totéž lze napsat o dnešní krizi," argumentuje Kay.
Vzhledem k tomu, že Cicero varování používal jen jako příklad z historie, lze vytušit, že Řím ekonomickou krizi spojenou s výpady krále Mithridata přestál. Jak? O tom historici zatím spekulují.
Jisté je jen to, že republika už byla v rozkladu. Šest let po Ciceronově zmiňované řeči se vlády ujal triumvirát, který vyústil ve vleklou občanskou válku a později vznik císařství.
