Finští vojáci na manévrech Trident Juncture 2018. Největšího cvičení NATO od konce studené války se zúčastnily i armády neutrálních zemí Finska a Švédska. Foto: NATO

Přestože se finská vláda vyhýbá otevřenému prohlášení o vstupu do NATO, pokračuje v přibližování k alianci. Severská země, která se od druhé světové války spoléhala na přísnou neutralitu a opatrné vztahy s Moskvou, tak reaguje na ruské napadení Ukrajiny. Ve středu vydala vláda zprávu o bezpečnosti země. Právě na jejím základě teď bude parlament jednat o možném členství v NATO. Premiérka Sanna Marinová navíc prohlásila, že rozhodnutí padne v řádu týdnů, nikoli měsíců.

„Věřím, že řešení nalezneme s dostatečným předstihem před červnovým summitem NATO,“ podpořil předsedkyni vlády prezident Sauli Niinistö. „Doufám, že debata o vládní zprávě bude v parlamentu důkladná, ale rychlá,“ prohlásil pro veřejnoprávní televizi YLE.

Finská premiérka Sanna Marinová oznamuje, že o přihlášce do NATO její země rozhodne v řádu několika týdnů. Foto: ČTK/AP

Ruský útok zásadně změnil postoj Finů k Severoatlantické alianci. Veřejnost, která zapojení do paktu dlouhodobě odmítala, nyní členství podporuje. „Finové teď vidí Rusko jako největší hrozbu od druhé světové války. Máme velmi dlouhou společnou hranici a Rusko teď navíc vyhrožuje Evropě,“ řekl Aktuálně.cz Risto Hilla, který pracuje pro laboratoř Univerzitní nemocnice v Oulu.

„Vztahy mezi Finskem a Ruskem byly od roku 1945 rezervované, ale dobré. Po roce 1991 Finsko vstoupilo do EU, na druhou stranu se ale snažilo neprovokovat a vyhnout se vstupu do NATO. Teď dospělo k závěru, že se Rusko stalo natolik nepředvídatelným, že nepotřebuje důvody k provokacím, a proto si Finsko nemůže dovolit zůstat s ním samo.“ - Vesa Vares, profesor moderních finských dějin na Univerzitě v Turku

Změnu ukazují i čísla. Podle průzkumu zpravodajské televize MTV z 11. dubna si 68 procent Finů vstup do NATO přeje. Ještě v lednu to podle stejného průzkumu bylo jen 30 procent. „Atmosféra v zemi je ustaraná, rozrušená a naštvaná. Vidíme vraždění nevinných lidí na Ukrajině, vidíme, jak přicházejí o všechno. Nerozumíme tomu a nemůžeme to akceptovat,“ popsal Hilla, který vstup podporuje.

Otáčet Finové začali už před invazí na Ukrajinu. Když před Vánoci ruský prezident Vladimir Putin sousedům pohrozil útokem, pokud se rozhodnou vstoupit do NATO nebo na své území alianční jednotky vpustit, ozvali se prezident i premiérka. Prohlásili, že je výsostným finským právem rozhodovat o vlastní bezpečnosti a přidat se k vojenské alianci. Ruský útok na Ukrajinu pak veřejnou debatu urychlil a úvahy o NATO se v zemi dostaly na první místo.

Chtějí Finové do NATO?

Zdroj: MTV Uutiset

Středeční vládní zprávu společně představili ministři zahraničí, vnitra a obrany. Souběžně s tím jednala premiérka Marinová s předsedkyní švédské vlády Magdalenou Anderssonovou o koordinaci možného vstupu obou zemí. Po setkání potvrdila svá dřívější slova, že se situace musí vyjasnit do léta. Prezident Niinistö zase počátkem dubna oznámil, že by pro vstup nebylo potřeba referendum, protože je podpora veřejnosti očividná. O vstupu by rozhodoval parlament, kde se také většina poslanců přiklání pro.

„Geopolitické napětí ve vojenské oblasti je podobné jako za studené války, velký rozdíl je ale v tom, že nejde o soupeření ideologií a alternativních systémů. Rusko nepředstavuje žádný alternativní systém k Západu.“ - Markku Kangaspuro, ředitel Finského centra pro studium Ruska a východní Evropy

„Nedůvěra vůči Rusku a strach z jeho způsobu vedení války jsou tak velké, že lidé nevidí bezpečnost jinde než v NATO. Politici zároveň zdůrazňují, že aliance znamená posílení vlastní obranyschopnosti, nikoli její náhradu,“ vysvětlil pro Aktuálně.cz Vesa Vares, profesor moderních finských dějin na Univerzitě v Turku.

Vojáci se hlásí do zbraně a udržují fyzičku

Finové teď pozorně sledují 1340 kilometrů dlouhou východní hranici s Ruskem, odkud na ně za druhé světové války vtrhla sovětská invazní vojska. Představitelé ozbrojených sil informují veřejnost, pokud se některé ruské jednotky na druhé straně hranice přesunou na Ukrajinu a utrpí tam ztráty. Připravuje se i finská armáda, vybrané jednotky se v březnu zúčastnily arktického cvičení NATO Cold Response 22. Společně se Švédy, kteří jsou také neutrální.

Pětapůlmilionové Finsko má 3500 aktivních profesionálů, platí tu ale všeobecná branná povinnost a do zbraně může povolat až 900 tisíc vojáků.

„Finský sociálnědemokratický poslanec a bývalý ministr zahraničí Erkki Tuomioja se nyní pokusil navrhnout finsko-švédskou obrannou alianci, která by nahradila členství v NATO, ale nikdo nevěří v její sílu.“ - Vesa Vares, profesor moderních finských dějin na Univerzitě v Turku

Právě vojáci v záloze se podle zdrojů Aktuálně.cz také intenzivně připravují. V polovině března dostali od Finského svazu důstojníků v záloze pokyny, jak si udržovat fyzičku. Krátce poté přišlo povolání ke cvičení. Zdroj redakce si přál vzhledem k citlivosti informací zůstat anonymní, jeho identitu ale autoři článku znají. Zvýšená aktivita finských obranných sil se oficiálně nedává do souvislosti s válkou na Ukrajině.

Mění se i složení aktivních záloh. Nově se přihlásilo rekordních 5000 lidí, kteří se k nim chtějí připojit. Na druhé straně požádalo 2300 lidí s ukončenou vojenskou službou o přesun do civilní služby. Asi deset procent záloh tvoří ženy. Podle ředitele civilní služby Mikka Reijonena jsou Finové připraveni svou zemi bránit a reagují na dění na Ukrajině.

„Všimla jsem si, že mezi mladými Finy podpora armády roste,“ uvedla pro Aktuálně.cz Maria, studentka z Univerzity v Tampere. „Ve srovnání s ostatními evropskými státy jsou Finové relativně ochotni bránit svou zemi,“ upozornila. Sama pochází z ruskojazyčné rodiny a v minulosti byla proti vstupu do NATO. Teď ho vidí jako nejbezpečnější volbu.

Incidentů ohrožujících finskou bezpečnost v poslední době přibývá. V pátek 8. dubna narušilo ruské letadlo finský vzdušný prostor u Porvoo ve Finském zálivu. Ve stejný den čelily weby vlády a jednotlivých ministerstev masivnímu kybernetickému útoku.

„Přestože se Finsko pod vedením prezidenta Sauliho Niinista snažilo udržovat dialog s prezidentem Vladimirem Putinem, nemohlo vyřešit širší problémy mezi Ruskem a Západem, které měly dopad na evropskou bezpečnost.“ - Markku Kangaspuro, ředitel Finského centra pro studium Ruska a východní Evropy

Oproti minulosti se situace výrazně proměnila, zdůrazňuje Vares z Univerzity v Turku. Poukazuje na to, že se ruský prezident Vladimir Putin chová velmi nepředvídatelně. „Finsko si nemůže dovolit zůstat samo. Rusko teď považuje za protivníky všechny, kdo nestojí přímo na jeho straně. Zařadilo Finsko na seznam nepřátelských zemí, tak jako všechny členské státy Evropské unie,“ řekl.

S neutralitou chce skoncovat Finsko i Švédsko

V posledních týdnech jednají nejvyšší finští představitelé se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, americkým prezidentem Joem Bidenem a představiteli Švédska. Se sousední zemí pojí Finsko dlouhodobé spojenectví.

Švédský a finský voják na manévrech Trident Juncture 2018. Cvičení se v Norsku zúčastnilo 50 tisíc vojáků z členských států NATO i neutrálních zemí. Foto: NATO

„Pro Finsko by bylo vojensky i politicky výhodnější, kdyby se k NATO připojilo i Švédsko. Proto se zastánci vstupu aktivně snaží Švédsko ovlivnit. Je ale možné, že by Finsko bylo ochotno vstoupit do aliance i tak,“ prohlásil Markku Kangaspuro, šéf Finského centra pro studium Ruska a východní Evropy.

„V době, kdy tohle říkám, je finský vstup do NATO pravděpodobnější než pokračování neutrality.“ - Markku Kangaspuro, ředitel Finského centra pro studium Ruska a východní Evropy

Ve Švédsku debata o konci neutrality také ovládla veřejný prostor od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Podle posledních průzkumů veřejného mínění stoupla podpora pro vstup do aliance v zemi na 45 procent.

„Mezi Švédy panuje shoda, že by se obě země měly připojit společně. Ale ve Finsku je pro vstup mnohem větší nadšení, takže i chování Finů hodně ovlivňuje naši národní debatu,“ vysvětlil švédský doktorand Naman Karl-Thomas Habtom, který zkoumá vojenskou historii své země na Cambridgeské univerzitě. Sám se vstupem do NATO nesouhlasí, protože se domnívá, že by to oslabilo diplomatickou pozici Stockholmu.

To, že Finové válku na Ukrajině prožívají intenzivněji než Švédi, dokazuje i reakce veřejnosti na válku. Jakmile konflikt vypukl, začali lidé nakupovat a doma si vytvářet zásoby vody, jídla, léků, toaletních papírů nebo baterií.

Video: Finové na manévrech NATO

Finští vojáci se letos v březnu zúčastnili arktických manévrů Cold Response 2022. Jednotky NATO a neutrálních severských zemí při nich cvičily obranu napadeného členského státu. Zdroj: Puolustusvoimat