Stažení amerických tanků z Evropy byla chyba, rychle ji napravujeme, říká velitel sil USA v Evropě

Daniel Anýž Daniel Anýž
20. 7. 2017 6:34
Na území Rumunska, Bulharska a Maďarska se v těchto dnech koná vojenské americko-evropské armádní cvičení Saber Guardian 2017. Účastní se ho 25 tisíc vojáků z celkem 23 zemí. Manévry probíhají pod velením generála Bena Hodgese, který je zároveň vrchním velitelem amerických sil v Evropě. "Největší problémy, které musíme řešit, abychom předešli krizi, se týkají rychlosti," připustil v rozhovoru s Aktuálně.cz. Rumuni či Bulhaři jsou podle něj zcela právem znepokojeni aktivitami Ruska na Krymu a v Černém moři.
Záběry ze cvičení Saber Guardian 2017. | Video: NATO TV

Rumunsko (od našeho zpravodaje) - Rumunské pobřeží Černého moře bylo napadeno. Výsadek nepřátelské země obsadil důležité mosty na Dunaji v blízkosti města Braila a prakticky tak zamezil přístupu do přístavní Constanty.

Saber Guardian 2017

Mnohonárodní vojenské cvičení armád zemí NATO Saber Guardian se od roku 2013 koná každoročně v letních měsících. Letošní ročník Saber Guardian 2017 právě probíhá na území Rumunska, Bulharska a Maďarska a účastní se ho 25 tisíc vojáků z 23 zemí. Celé akci velí generál Ben Hodges, který je zároveň vrchním velitelem amerických sil v Evropě. Jde o největší vojenské manévry v oblasti Černého moře.

Za pomoci spojeneckých sil, včetně amerických strykerů z 2. jízdního pluku, musí rumunské jednotky přibližně 80 kilometrů od Braily překročit Dunaj a vytlačit nepřítele z celého obsazeného území.

Zhruba tak znělo zadání jednoho z klíčových cvičení, které proběhlo v rámci vojenských manévrů Saber Guardian 2017, jichž se pod vedením amerických pozemních sil v Evropě do konce tohoto týdne na různých místech Rumunska, Bulharska a Maďarska účastní 25 tisíc vojáků z celkem 23 zemí.

Vrchním velitelem amerických sil v Evropě, a tedy i manévrů Saber Guardian je od roku 2014 generál Ben Hodges, se kterým spolu se zástupci dalších evropských médií hovořilo i Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Armádní cvičení Saber Guardian se konají od roku 2013. To letošní je zatím největší. Je to vzkaz Rusku?

Ben Hodges: Loni v létě na summitu NATO ve Varšavě jsme se dohodli, všech 28 zemí, že se v Evropě musíme z režimu "ujišťování" (assurance) posunout do režimu "odstrašování" (deterrence).

To v praxi znamená posílit kapacitu, viditelnost a přítomnost aliance jako odpověď na možnou agresi. A to nejen v Pobaltí a v Polsku, ale také v regionu Černého moře. Rumunsko, Dunajská delta a přístav Constanta tvoří jedno z kriticky důležitých míst celého regionu.

Lze to říct i tak, že tento region NATO nyní považuje za svého druhu "první obrannou linii"? Konkrétně řeku Dunaj, na níž se letos odbývají některé z hlavních akcí celého cvičení Saber Guardian 2017.

Ne, takto bych to neformuloval. Nepřemýšlím o tom jako o obranné čáře, vždyť jsme na suverénním území Rumunska. Ale faktem je, že Černé moře je hranicí mezi Rumunskem a Ruskou federací, která se svojí anexí Krymu přiblížila k hranicím Západu. A Dunaj je něco jako dálnice. Dálnice pro obchod. 

Je to strategicky důležitá cesta, která protéká několika zeměmi NATO.

Rusko ale bude stejně jako u předchozích cvičení jistě tvrdit, že NATO, a v tomto případě konkrétně Spojené státy, které manévry Saber Guardian vedou, provokuje a zvyšuje napětí…

Za prvé, jaký důvod by měl mít Západ někoho provokovat? Před třemi roky odjel z Evropy poslední americký tank, naše letecká brigáda v Evropě byla prakticky zrušena.

Ben Hodges

Velitel US Army v Evropě Frederick "Ben" Hodges

Generál americké armády, který je od listopadu 2014 vrchním velitelem amerických vojsk v Evropě. V letech 2012 až 2014 působil jako velitel na Velitelství operací pozemních sil NATO. Je veteránem válek v Iráku a Afghánistánu. V rámci operace Irácká svoboda na začátku tisíciletí velel 101. výsadkové divizi. Později stál v čele Regionálního velitelství - jih v Kandaháru v Afghánistánu.

Věřili jsme, že Rusko bude partnerem. Ale Rusko svojí invazí na Ukrajinu a ilegální anexí Krymu změnilo bezpečnostní prostředí v Evropě. A Rumuni či Bulhaři jsou zcela právem znepokojeni aktivitami Ruska na Krymu a v Černém moři.

Když se dostáváte blíže k rumunskému pobřeží, do prostoru delty Dunaje, tak tím samozřejmě ovlivňujete bezpečnost regionu. Se všemi možnými dopady na Dunaj, i těmi komerčními.

Pro Rumunsko i Bulharsko přitom jde o životně důležité věci. A ruské vojenské kapacity, které Moskva umísťuje na Krym, se už teď vyrovnají tomu, co mají Rusové v Kaliningradě.

Řekl jste, že před třemi roky odjel poslední abrams, teď jsou americké tanky zpět v Evropě. Byl to špatný odhad, chybné rozhodnutí ze strany administrativy Baracka Obamy a jeho velitelů?

Já jsem tomu rozhodnutí rozuměl a souhlasil jsem s ním. Vzniklo na základě odhadu, jaké se zde bude vyvíjet bezpečnostní prostředí. Takové odhady samozřejmě nejsou snadné. Také není vůbec neobvyklé, že se odhad ukáže jako špatný, že se zmýlíte.

Ale o to důležitější potom je, jak rychle dokážeme chybu napravit. Tady se podle mě ukázalo, že když Spojeným státům na něčem záleží, tak na to uvolníme potřebné peníze, lidi i energii. Už předchozí administrativa rozhodla, že do Evropy se vrátí nejen tanky, ale že sem zamíří i další vojenské vybavení. Současná administrativa toto rozhodnutí potvrdila a pokračuje v tom.

S příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu o tom ale mnozí v Evropě pochybují.

Spojené státy, prezident i viceprezident jasně řekli, že jsou odhodláni bránit stabilitu a bezpečnost v Evropě. Článek 5 Washingtonské smlouvy (o společné obraně - pozn. red.) je pro ně neotřesitelný. A když se podíváte na miliardy dolarů, které vynakládáme na přítomnost našich jednotek v Evropě, je to ten nejlepší argument.

Trumpova administrativa požádala v případě takzvané Evropské odstrašující iniciativy (European Deterrence Initiative), jak už to nyní nazýváme, v návrhu rozpočtu na příští rok o navýšení částky o třetinu (z letošních 3,4 na 4,8 miliardy dolarů - pozn. red.).

Nadále budeme platit cvičení, jako je Saber Guardian 2017. Budeme investovat do zlepšení výcvikových prostorů a vojenských zařízení v Pobaltí, Polsku i tady v Rumunsku a Bulharsku. Do předsunutých skladišť budeme přemísťovat další vybavení. Myslím, že jsou to dost pádné důkazy našeho závazku vůči evropské bezpečnosti.

Součástí cvičení Saber Guardian 2017 je i přesun amerických jednotek z různých míst v Evropě. Například z německé základny Vilseck nebo z Polska do Rumunska a Bulharska. Některé jednotky budou po moři pokračovat ještě dál do Gruzie. Už dříve jste uvedl, že rychlost přesunu po Evropě považujete za jednu z klíčových věcí. Zároveň v tom zatím vidíte zásadní problém. Proč?

Největší problémy, které musíme řešit, abychom předešli krizi, se týkají rychlosti.

Za prvé jde o rychlost zachytit a rozpoznat, že se něco děje. V současném prostředí hybridních válek a zelených mužíčků už nemusí být úplně jednoduché rozpoznat, že začíná krize.

Pak je zde rychlost rozhodnutí. Politického rozhodnutí - jak reagovat, zda přemístit jednotky, uvolnit munici a tak dále. A to bude vždy problém. Každý politik si chce ponechat, zcela pochopitelně a správně, tolik manévrovacího prostoru, kolik je jen možné. Nedělat kroky, které vedou k eskalaci.

A konečně jde o to, jak rychle dokážete své síly shromáždit a dostat tam, kde potřebujete odvrátit krizi nebo na ni co nejdříve reagovat. Současné cvičení nám na jednu stranu pomohlo zlepšit naši schopnost pohybu po Evropě až k Černému moři, ale také ukázalo, že stále máme co řešit.

V jakém smyslu?

Více než cokoliv jiného potřebujeme "vojenský Schengen". To je na seznamu mých přání na prvním místě. Aby se vojenský konvoj mohl pohybovat napříč Evropou stejně rychle, jako se může pohybovat jednotlivec. To za současného stavu není možné. Politici by při tom získali mnohem větší rozhodovací pružnost. V krátkém čase by mohli někam přemístit jednotky a vyslat tak jasný signál: "My vidíme, co děláte. Nemylte se, neudělejte chybu."

Za dobu, kdy se s tímto problémem jako velitel amerických pozemních sil v Evropě potýkáte, podařilo se situaci zlepšit?

Nejsem ještě tak starý, abych se nedokázal poučit. Pravděpodobně jsem se zpočátku vydal špatnou cestou, po linii NATO. Ale ukázalo se, že jsem měl začít v Evropské unii. Jde o změnu zákonů, regulí v jednotlivých zemích. EU má mechanismy, které jsou k možnému řešení vhodnější.

Jsem velmi rád, že ministerstvo obrany Nizozemska před nedávnem v rámci EU navrhlo, že by právě jakýsi vojenský Schengen mohl vzniknout.

Je mi jasné, že v prvé řadě si musíme získat důvěru dotčených států. Chápu, že nelze jen tak přejíždět s technikou, municí a jiným materiálem z jedné země do druhé. Ale pokud máte jen několik dní, abyste účinně zareagovali na vážné varování o krizi, tak rozhodnutí a akce musí být skutečně rychlé.

Modernizace je samozřejmě důležitá, stejně jako jsou cvičení, ale mojí první potřebou je právě co nejrychlejší transport. K tomu mohou výrazně přispět i jednotlivé země, samy za sebe. Mohou zaručit dobrý přístup k přepravě po železnici, k pohonným hmotám a tak dále. Tyhle věci by měly okamžitý dopad.

Cvičení Saber Guardian se letos účastní 25 tisíc vojáků. Rusko chystá na září cvičení Západ 2017, jehož se má v Rusku a Bělorusku zúčastnit 75 až 100 tisíc vojáků. Připravujete kvůli tomu nějaká opatření, zvláštní cvičení?

Ruská federace by především mohla udělat hodně pro to, aby rozptýlila obavy. Stačilo by, aby byla transparentní. Zaručuji vám, že během cvičení Západ 2017 nikde neuvidíte dvacet třicet novinářů, kteří jsou tady a mohou pozorovat vše, co děláme.

V NATO budeme jen pokračovat v tom, co bych nazval normálním provozem. Na dobu ruského Západu 2017 už jsme měli dopředu naplánovaná naše cvičení ve Švédsku, v Polsku a na Ukrajině. Jediné, co nově doplníme, bude cvičení parašutistů v bulharském Balčiku.

Pozvali jste na Saber Guardian 2017 ruské pozorovatele?

Samozřejmě, máme je zde na různých místech, kde se cvičí. Rád bych tu měl i ruská média, aby jejich novináři viděli, že nejsme a nechceme být hrozbou.

Možná by se i zeptali, proč máte bojové maskování na obličeji. Pro vrchního velitele, který cvičení sleduje z VIP stanoviště, to nebývá obvyklé, a určitě ne povinné. Chcete tím vyjádřit podporu svým vojákům "v poli"?

Pro mě je to způsob, jak se mentálně dostat do akce. Navozuji si tím ten správný "mindset".

Litevci obnovili povinnou vojenskou službu a kupují zbraně. Kde vidí hrozbu a jak jejich armáda cvičí se spojenci, ukazuje reportáž. | Video: Martin Ehl
 

Právě se děje

před 10 minutami

Banky a spořitelny v Česku se vyplatí. Za tři čtvrtletí dělá čistý zisk 70 miliard

Bankám a spořitelnám v Česku za tři čtvrtletí 2019 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 7,74 miliardy Kč na 70,35 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci září činila 8,038 bilionu korun, což je proti konci roku 2018 nárůst o 558 miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Zeman sněmovně navrhl na post ombudsmanky bývalou ministryni spravedlnosti a vládní zmocněnkyni pro lidská práva Helenu Válkovou (ANO).

před 18 minutami

Prezident Zeman podepsal státní rozpočet na příští rok, počítá se schodkem 40 miliard

Prezident Miloš Zeman v pátek podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard korun, což je stejně jako letošní schválený schodek. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman řekl již v říjnu při prvním čtení rozpočtu ve sněmovně, že pokud ho sněmovna schválí, pak jej podepíše. Vyjádřil však výhrady k rozsahu podpory obnovitelným zdrojům energie a k počtu státních úředníků.

Celkové výdaje rozpočtu představují 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Průměrný důchod se má zvýšit v příštím roce asi o 900 korun.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je rozpočet prorůstový a proinvestiční. Opozice ho naopak kritizovala. Vládě vytýkala například, že v době růstu netvoří rezervy a málo investuje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Alitalia zrušila kvůli stávce přes 350 letů, jeden do Prahy

Italská letecká společnost Alitalia dnes kvůli jednodenní stávce svých zaměstnanc zrušila přes 350 letů, včetně jednoho spoje do Prahy. Stávky vyhlášené čtveřicí odborů kvůli nejasné budoucnosti ztrátové firmy se vedle jejích pracovníků účastní také zaměstnanci letišť Malpensa v Miláně a Fiumicino v Římě a aerolinií Air Italy. Protest ovlivní i některé sobotní lety. Stávka zaměstnanců nízkorozpočtové aerolinky Easyjet, kteří se původně měli k protestu přidat, byla ale nakonec přesunuta až na 14. února.

Zdroj: ČTK
Další zprávy