Dávejte víc peněz na obranu, tlačí Donald Trump na spojence v NATO. Jde ale taky o americké zakázky

Jan Gazdík Jan Gazdík
1. 6. 2017 7:09
Nový americký prezident během nedávné návštěvy v Bruselu znovu vyzval členské státy NATO, aby na obranu dávaly doporučená 2 procenta svého HDP. Čeští i alianční odborníci ale připomínají, že nejde o jediný důležitý parametr a jeho mechanické plnění může být spíše matoucí. "Jako vojenský analytik mám se dvěma procenty HDP na obranu problém. Nic totiž neříkají o tom, zda jsme dosáhli či nedosáhli vytyčených obranných schopností," tvrdí děkan prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě, generál František Mičánek. V USA se navíc vyrábí většina zbraní, které by armády členských zemí Aliance z většího rozpočtu nakupovaly.
Americký prezident Donald Trump během nedávné návštěvy Bruselu.
Americký prezident Donald Trump během nedávné návštěvy Bruselu. | Foto: Reuters

Brusel - Americký prezident Donald Trump opakovaně kritizuje členské státy NATO za to, že nedodržují dohodnuté finanční závazky.

Doporučená dvě procenta HDP v současnosti na obranu dává jen 5 z 28 členských států Severoatlantické aliance.

Přední čeští i alianční odborníci sice doporučují věnovat obraně více pozornosti a zvyšování výdajů se nebrání. Připomínají ale, že objem peněz není jediným důležitým parametrem a skutečnou situaci může i zkreslovat.

Co s těmi penězi? 

Co by se změnilo, pokud by například Německo zvýšilo rozpočet na svoji armádu na dvě procenta HDP?

S dvaapadesáti miliardami (oproti dnešním 26 miliardám) eur by se z něj rázem stala dominantní vojenská mocnost Evropy, jejíž rozpočet na armádu by byl stejný jako ten ruský.

"Opravdu chceme, aby Německo mělo takto silnou armádu a za sebou daleko nechalo i Francii s Velkou Británií?" ptá se děkan prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě, generál František Mičánek. Sám si odpovídá: "Především sami Němci by to nikdy nedopustili."

O finanční "dvouprocentní mantře" na obranu leccos vypovídá i příklad Řecka, které jako jedna z mála aliančních zemí závazek vůči NATO "statisticky" dodržuje.

Jak ale Mičánek připomíná, bankrotující Atény si ona dvě procenta "plní" jen proto, že se jim dramaticky snížil státní rozpočet a tím i hrubý domácí produkt.

Ani statisticky vyjádřená hodnota navíc nemusí být důkazem, že vláda peníze do obranného rozpočtu investuje efektivně.

Počítají se i další věci

Česká republika ve výdajích na obranu oproti doporučením NATO aktuálně zaostává. Vydává na ni jen přibližně 1 % svého HDP.

Čeští vojáci - na rozdíl od některých spojenců - ale úspěšně působí v nejrizikovějších částech světa. V Iráku, Afghánistánu i v Mali.

A v tomto směru nejsou za ostatními členy NATO v ničem pozadu.  

Podle expertů nemá být toto konstatování omluvou pro omezené výdaje na obranu. Spíše vysvětlením, že zlepšování celkové obranyschopnosti Česka i celé Severoatlantické aliance je nepoměrně složitější záležitostí.  

"Jako vojenský analytik mám se dvěma procenty HDP na obranu problém. Nic totiž neříkají o tom, zda jsme dosáhli nebo nedosáhli vytyčených obranných schopností," říká Mičánek. 

Souhlasí i český ministr obrany Martin Stropnický.

"Nehodnoťme armádu jen podle výše výdajů na obranu, ale taky podle spolehlivosti a rychlosti reakce při vysílání vojáků do nestabilních oblastí nebo na pomoc spojencům. Opakovaně nám za ni děkují," řekl Stropnický letos na jaře v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Ano, ale postupně a s rozmyslem

Zároveň ale ministr obrany dodal, že Česko se chce k požadované hranici dvou procent HDP na obranu přiblížit. Podle připraveného časového plánu je to reálné do roku 2025.

Na místě je podle odborníků ale i řada otázek.

Například jaké důsledky a dopady s sebou potřebné navyšování obranných rozpočtů přinese. Co nastane, když zaostávající alianční státy zmíněné "magické dvouprocentní hranice" dosáhnou? Budou se pak modernizovat jaderné zbraně? Letectvo nebo pozemní síly?

Podle děkana NATO Defense College Františka Mičánka je důležité, že se trend dlouholetého snižování obranných rozpočtů členských zemí NATO postupně obrací opačným směrem.

Ať už kvůli takzvanému Islámskému státu, jehož hrozba nepomine porážkou islamistů na Blízkém východě, nebo kvůli konfliktu na východní Ukrajině.

"Na obranu přidává i Česko, byť se mi nelíbí, že moderní vybavení armády nenakupuje tak, jak by mělo," dodává Mičánek.

Zapomněli jsme, že Trump je i obchodník?

Podle Mičánka by Češi neměli zapomínat na to, že vůči spojencům v NATO tolik kritický Donald Trump je nejen politik, ale taky obchodník.

A největším hráčem na zbrojním trhu jsou právě USA.

Pokud tedy evropské země dosáhnou postupně dvouprocentní hranice výdajů na obranu, nemalá část z této sumy pravděpodobně "přiteče" do kapes Američanům - v podobě nákupů obranných nebo zbraňových systémů, které se vyrábějí jen ve Spojených státech.

"I to může být jeden z motivů, proč Donald Trump tolik tlačí na zvýšení výdajů na obranu členských zemí NATO," dodává děkan školy NATO Defense College v Římě.

"Pokud Trump říká, že prosazuje Ameriku na prvním místě, a zároveň spojence vyzývá, aby dávali dvě procenta HDP na obranu, jediná spojnice mezi těmito zdánlivě protichůdnými výroky je snaha dostat peníze z oněch dvou procent z Evropy do USA," souhlasí i bezpečnostní analytik brněnské Univerzity obrany Lukáš Dyčka.

"Většinu sofistikovaných zbrojních systémů, jako jsou stíhačky nebo většina obrněných transportérů i tanků, vyrábějí hlavně Američané," připomíná Dyčka. 

Porodnost versus obranný rozpočet

Experti zároveň dodávají, že nákup nejmodernějších zbraní celkovou akceschopnost členských států NATO automaticky nevyřeší.

"Nejsou lidi. A armáda začíná mít při současném demografickém vývoji už teď velké problémy nabrat dost kvalitních vojáků," říká bez obalu Lukáš Dyčka.

To podle něj přináší i dilema uspěchaných a krátkozrakých rozhodnutí.

"Pokud nás omezují lidské zdroje, je logické, že armáda začne utrácet hlavně za materiál i zbrojní systémy. Ty ale musíte nějak živit, starat se o ně. Což může vést k obrovskému nárůstu běžných výdajů na provoz," připomíná Dyčka.

"Pokud tedy opravdu přepálíme nákupy, jen abychom utratili ona dvě Trumpova procenta a udělali mu radost, pak si do budoucna zaděláváme na velké problémy. Budeme totiž muset velmi nákladně živit obrovské množství nové techniky, jejíž životnost je kolem čtyřiceti let," uzavírá brněnský expert.

Americký prezident Donald Trump přednesl svůj první projev před zákonodárci. Mimo jiné se nezřekl závazků vůči spojencům v Severoatlantické alianci. | Video: Reuters

 

Právě se děje

před 38 minutami

Hanzlíčkovou dělila od olympiády jediná výhra

Jediné vítězství dělilo zápasnici Adélu Hanzlíčkovou od postupu na olympijské hry do Tokia. Bronzová medailistka z dubnového mistrovství Evropy prohrála na světové kvalifikaci v Sofii v semifinále váhové kategorie do 68 kilogramů s domácí Bulharkou Mimi Christovovou.

Sedmadvacetiletá česká reprezentantka v prvním kole položila na lopatky Mexičanku Ambar Garnicaovou, stejným způsobem si pak poradila také s Irinou Ringaciovou z Moldavska. Ve čtvrtfinále na ni nestačila ani Litevka Danute Domikaityteová.

V rozhodujícím utkání ale Hanzlíčková, jediná zástupkyně českého zápasu na minulých OH v Riu de Janeiro, nestačila na loňskou mistryni Evropy z nižší kategorie do 65 kg. Christovová ji porazila desetibodovým rozdílem a postup do finále jí zároveň vynesl olympijskou účast.

před 1 hodinou

Skotská národní strana je blízko vítězství ve volbách do parlamentu, většinu nemá jistou

Skotská národní strana (SNP), která usiluje o nezávislost na Británii, je na cestě k jasnému vítězství ve volbách do parlamentu v Edinburghu. Podle analytiků ale zřejmě nezíská většinu křesel, která by jí umožnila prosadit plán na uspořádání nového referenda o samostatnosti v roce 2023. Sčítání hlasů ze čtvrtečních voleb zatím postupuje pomalu a konečné výsledky se čekají nejdříve v sobotu.

Volební komise zatím určily obsazení 42 z celkem 129 poslaneckých míst ve skotském parlamentu, 35 z nich připadne SNP. K získání většiny je potřeba 65 křesel. Svůj mandát pohodlně obhájila šéfka SNP a skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, která v Glasgow porazila labouristu Anase Sarwara.

Předpovídat konečné výsledky je zatím velice složité, protože ve Skotsku se volí velmi komplikovaným způsobem. Větší část poslanců určí vítězství v některém ze 73 volebních obvodů, zbylých 56 zákonodárců je voleno poměrným volebním systémem v osmi regionech. Každý volič má dva hlasy - prvním volí poslance ve svém volebním obvodu a druhým volí sedmičlennou kandidátku politické strany ve svém regionu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy