Z Kyjeva mezi letecká esa. Sikorskij byl skrytým géniem, do USA prchl před bolševiky

Oldřich Mánert Dan Poláček Oldřich Mánert, Dan Poláček
26. 10. 2022 7:27
Je jen málo osobností letecké historie, které se mu mohou rovnat. Igor Sikorskij se v první polovině dvacátého století stal legendou. Navrhl průlomové obří čtyřmotorové letouny, byl průkopníkem v moderní konstrukci helikoptér. Svůj potenciál naplno ukázal až po útěku z Ruska do Spojených států. Slavný konstruktér zemřel před padesáti lety, 26. října 1972.

Útěk před bolševiky

V roce 1917 však raketový vzestup geniálního konstruktéra přeťala Říjnová revoluce. Sikorskij už několik měsíců předtím zvažoval, že z Ruska odejde a turbuletní dění v jeho vlasti ho v plánech utvrdilo. V březnu 1918 do tašky zabalil několik stovek britských liber a nechal za sebou roky tvrdé práce, manželku i dceru. Na nějaký čas zakotvil v Londýně a Paříži. Cílovou stanicí však pro něj byly Spojené státy. Do New Yorku dorazil na sklonku března 1919. Ani pro slavného konstruktéra se za mořem práce v leteckém byznysu nenašla. Sikorskij se živil, jak se dalo. Učil další ruské imigranty matematiku a později přednášel zájemcům o letectví.

V roce 1923 za ním do Ameriky přijela jeho sestra Olga, která ho v začátcích kariéry velmi podporovala. S sebou měla i Sikorského dceru. Život leteckého inženýra se začal pomalu zlepšovat. Znovu se oženil a se svou novou manželkou, rovněž ruskou imigrantkou, měli čtyři syny. Sikorskij se nevzdával ani svého snu o letecké kariéře. Zaměřil se na civilní dopravu a za podpory příspěvků od svých krajanů založil společnost Sikorsky Aero Engineering Corporation. Cílem bylo postavení celokovového dvoumotorového letounu S-29-A.

Čtvrtý květen 1924 měl být pro Sikorského a jeho kolegy dnem úspěchu. První let však nedopadl dobře. Přetížený stroj musel nouzově přistát na golfovém hřišti a při složitém manévru utrpěl velké šrámy. Sikorskému se však i přes neúspěch podařilo sehnat další peníze. Upravený model už byl schopen letět i na jeden motor, uvezl čtrnáct pasažérů a jeho cestovní rychlost byla slušných 160 kilometrů za hodinu.

Sikorskij se tehdy zapojil i do souboje o přelet Atlantiku. Třímotorový letoun S-35 z jeho dílny pilotoval francouzský kapitán Rene Fonck. Na testování však nebylo mnoho času. Na sklonku září 1926 se měl stroj vydat na trasu z New Yorku do Paříže. Krátce po startu se však zřítil. Mediální obrázek Sikorského firmy utrpěl. Výrobce se dostal do finanční tísně a z problémů ho dostala až pomoc ze strany Sikorského přátel. Soupeření o přelet Atlantiku však o pár měsíců později vyhrál Charles Lindbergh.

 

Právě se děje

Další zprávy