Komisi se podle mluvčího naproti tomu stále nepodařilo přimět další společnost AstraZeneca, aby uspokojivě vysvětlila výrazné omezení dodávek pro první i druhé čtvrtletí. Poté, co firma v termínu neodpověděla na kritický dopis z Bruselu, bude unijní exekutiva požadovat další objasnění celého problému.
Zejména potíže s dodávkami takzvané oxfordské vakcíny vyráběné britsko-švédskou firmou způsobily v prvním čtvrtletí pomalejší rozjezd očkování v řadě zemí EU. AstraZeneca měla za první tři měsíce roku dodat okolo sto milionů dávek, doručila jich však pouze necelou třetinu. Omezení ohlásila i pro druhé čtvrtletí.
Komise se firmu snažila sérií jednání přimět k dodání většího množství a v polovině března jí odeslala dopis, v němž ji vyzvala k vysvětlení a nápravě stavu do 20 dnů. Přestože tento termín vypršel, odpověď komise podle dostupných informací nedostala.
"Komise stále očekává, že společnost vysvětlí řadu dosud nevyjasněných otázek," řekl novinářům mluvčí Stefan De Keersmaecker.
Částečně nahradit výpadky AstraZeneky by měla řadě unijních zemí pomoci vakcína od americké společnosti Johnson & Johnson, která se jako první ze čtyř preparátů schválených v EU podává v jediné dávce. Podle mluvčího komise doručování do prvních zemí už začalo a například Belgie podle tamních médií očekává ještě dnes prvních 36 tisíc dávek. Do konce června by firma měla odeslat do celého evropského bloku 55 milionů vakcín. České úřady očekávají jejich první dodávku ve druhé polovině dubna.
