Niinistö a Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. A zároveň podle nich posílí celou alianci.
"Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů," uvedli finský prezident a premiérka.
Vítám rozhodnutí Finska ucházet se o členství v Severoatlantické alianci.
— Petr Fiala (@P_Fiala) May 12, 2022
Pokud se rozhodne do NATO vstoupit, samozřejmě ho podpoříme.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto prohlásil, že členství jeho země v alianci zvýší bezpečnost pobaltské oblasti. V debatě s poslanci Evropského parlamentu zdůraznil, že Finsko může nabídnout 280 tisíc vojáků připravených k boji a že finská armáda hodlá modernizovat své vzdušné síly. "Jsme přesvědčeni, že Finsko přinese NATO přidanou hodnotu," řekl ministr. Podotkl přitom, že jeho zemi v současnosti žádné bezprostřední nebezpečí ze strany Ruska nehrozí.
Sociálnědemokratická strana premiérky Marinové se musí rozhodnout do soboty, zda podání žádosti Finska o vstup do NATO podpoří. Tisková konference, na níž má být oznámeno "rozhodnutí týkající se finské bezpečnostní politiky", je naplánovaná na neděli, napsala agentura AFP s odvoláním na úřad finského prezidenta.
Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO se očekává v brzké době. Jeho ministryně zahraničí Ann Lindeová zatím uvedla, že při rozhodování o možném vstupu do Severoatlantické aliance Švédsko vezme v úvahu postoj Finska. "Finsko je nejbližším bezpečnostním a obranným partnerem Švédska," podotkla Lindeová.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Naproti tomu Moskva varovala před "vojenskými a politickými následky".
Joint statement by the President of the Republic and Prime Minister of Finland on Finland's NATO membershiphttps://t.co/IWJQg6Hj69 pic.twitter.com/0LV3FVyNdw
— TPKanslia (@TPKanslia) May 12, 2022
Severskou zemi už podpořily Dánsko a Estonsko. Jejich premiérky se ve čtvrtek vyslovily pro rychlý proces přijetí Finska. "Dánsko samozřejmě Finsko v NATO vřele přivítá. Posílí to NATO a naši společnou bezpečnost," napsala premiérka Mette Frederiksenová. "Dánsko udělá všechno pro rychlý přijímací proces po formálním podání žádosti," dodala.
Podpora vstupu do Severoatlantické aliance v obou zemích po únorovém ruském útoku na Ukrajinu výrazně vzrostla. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění televize Yle nyní vstup podporuje 76 procent Finů, pouze 12 procent dotázaných se vyjádřilo proti. V předchozích letech přitom členství podporovala jen asi čtvrtina obyvatel Finska.
Osud Ukrajiny je pro Finsko zvlášť znepokojující. Země sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a v roce 1939 čelila invazi ze strany Sovětského svazu. Finsko se dlouho útoku úspěšně bránilo, nakonec ale v důsledku konfliktu přišlo o deset procent svého území.
"Paradoxně jeden ze záměrů, kterým ruský prezident Vladimir Putin odůvodňoval agresi proti Ukrajině, totiž zastavit rozšiřování NATO k ruským hranicím, vede k opaku. Válka na Ukrajině nasměrovala Finsko společně se Švédskem ke členství v NATO ve snaze zajistit svou bezpečnost před případnou další vojenskou agresí Ruska," komentuje to Antonín Novotný z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.
Finsko má podle vojenských analytiků moderní a kompetentní ozbrojené složky. Na obranu vynakládá čtyři až pět procent svého HDP. Armáda země s 5,5 milionu obyvateli čítá 280 tisíc bojeschopných mužů a žen, plus dalších 600 tisíc rezervistů, což je v rámci EU výjimečný počet. Finská profesionální armáda má však jen 12 tisíc vojáků, byť každoročně trénuje 21 tisíc branců.
