"Slovensko potřebuje uklidnit situaci," prohlásil na nedělní tiskové konferenci Robert Fico, jehož Směr v sobotních parlamentních volbách získal téměř 23 procent hlasů, což mu přineslo 42 z celkem 150 poslaneckých mandátů.
Šéfredaktor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy si Ficovo umírněné vystoupení vysvětluje snahou o co nejdřívější uklidnění situace. Expremiér se podle něj pokouší prosadit silný stát, kde jsou lidé spokojení a nedochází například k demonstracím. Svou agresivní předvolební kampaní ale vytvořil společnost, která je plná vzteku a touží po odplatě.
Dostat se do premiérského křesla nemusí být pro Fica úplně snadné. K potřebné většině v Národní radě se potřebuje domluvit s nejméně dvěma dalšími stranami. Jednoho partnera si bude Směr patrně vybírat ze dvou stran - krajně pravicové Slovenské národní strany (SNS) a tradičně konzervativního Křesťanskodemokratického hnutí (KDH).
Křesťanskodemokratické hnutí se do parlamentu vrací po dvou volebních obdobích. Jeho zástupci před víkendem tvrdili, že s Ficem do koalice nepůjdou. Za 14 dní se schází celoslovenská rada hnutí, která bude o povolební spolupráci rozhodovat. Předseda KDH Milan Majerský po sečtení výsledků prohlásil, že nepředpokládá změnu negativního stanoviska ohledně vlády s Ficem.
Novinář Bárdy ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz názorový obrat úplně nevylučuje. "Umím si představit, že by to svým voličům dokázali vysvětlit jako boj konzervatismu proti liberalismu, protože KDH má hodnotový průnik se Směrem," říká novinář. Naopak s liberálnějším Progresivním Slovenskem, které skončilo ve volbách druhé s necelými 18 procenty, se na řadě témat neshodnou, včetně práv LGBT+ lidí.
Nestabilní radikálové
Další možný koaliční partner Směru je krajně pravicová Slovenská národní strana, která jen těsně překročila hranici pěti procent. Ve skutečnosti se ale do parlamentu dostalo nesourodé uskupení poslanců, kteří necítí žádný stranický závazek.
Čtyři z deseti zvolených poslanců například před třemi lety kandidovali za Lidovou stranu Naše Slovensko bývalého banskobystrického župana Mariána Kotleby.
Jedním z nich je i dvojka kandidátky Tomáš Taraba. "Může se stát, že odejde a založí si vlastní stranu i s vlastním poslaneckým klubem, a nebo se přikloní k někomu dalšímu. Takže je to hrozně nestabilní," varuje Bárdy. Přitom právě stabilita je pro Fica klíčová, jak sám hned po volbách zdůraznil.
Zatímco mezi KDH a SNS si může Fico vybírat, Hlas - SD se ziskem 14,7 procenta nutně potřebuje. Třetí nejsilnější strana se dostala do silné pozice. Bez ní nejspíš žádná vláda vzniknout nemůže.
Právě Hlas - strana, která vznikla v roce 2020 odštěpením části poslanců Směru - bude tedy rozhodovat, zdali se Fico vrátí k moci. Před volbami se jeho představitelé přikláněli spíše ke spolupráci se Směrem s argumentem, že k němu mají programově blíže než k Progresivnímu Slovensku.
Progresivní Slovensko v čele
Po volbách se ale šéf Hlasu Peter Pellegrini do koalice s Ficem nehrne. S vyjednáváním si chce dát načas. "Myslím, že Slovensko se nedozví výsledek dnes ani zítra, budou to dny jednání. Situace není dramatická, abychom za 48 hodin museli jednání ukončit," řekl v neděli Pellegrini, který byl v letech 2018 až 2020 premiérem za Směr.
Ten zároveň po volbách prohlásil, že si neumí představit vládu, ve které by seděli dva bývalí premiéři - tedy on i Fico. Právě to může být příležitostí pro Progresivní Slovensko.
Tomu první exit polly předpovídaly jasnou výhru, sčítání hlasů je ale nepotvrdilo. Veselí ve volebním štábu nevystřídal smutek, spíše odhodlanost. Liberální strana chce za každou cenu zajistit, aby Směr nevládl. Kromě Hlasu by se však musela dohodnout ještě s dalšími dvěma stranami, pravděpodobně s KDH a Svobodou a solidaritou.
Slovenská média začala spekulovat, jestli by Progresivní Slovensko nemohlo Hlas přesvědčit nabídkou premiérského postu. Šimečka však takový postup odmítl. "Dobrým zvykem na Slovensku je, že předsedu vlády nominuje nejsilnější koaliční strana, nevidím důvod na tom něco měnit," prohlásil.
Fico jako hrozba
Šéfredaktor Bárdy neočekává, že by taková koalice vznikla. "Jde o strany, které nejsou stabilní a často se vůči Hlasu vyjadřovaly velmi negativně a kriticky. Je velmi těžké si představit, že by taková koalice vznikla," myslí si.
Nicméně jde patrně o jedinou cestu, jak zabránit Ficově vládě, která by podle Progresivního Slovenska ohrozila nejen další prozápadní směřování země, ale i samotnou demokracii.
"Obávám se, že vláda, ve které bude Robert Fico, může znamenat komplikace pro speciální prokuraturu, která má na starosti vyšetřování nejzávažnější trestné činnosti, korupčních kauz, organizovaného zločinu, velkých daňových podvodů a podobně. Může i úplně zaniknout," připouští Bárdy.
Prokuratura mimo jiné vyšetřuje kauzy z doby předchozího několikaletého vládnutí Směru. Justice už odsoudila čtyři desítky lidí a další osoby čelí stíhání. Fico vyšetřování těchto případů opakovaně zpochybňoval. Po vítězství ve volbách oznámil, že hodlá vyměnit policejního prezidenta a šéfa elitní složky prokuratury.
Migranti a Ukrajina
Fico dále na nedělní tiskové konferenci prohlásil, že jedním z prvních kroků jeho vlády by bylo obnovení kontrol na hranicích s Maďarskem. Podle něj je nutné na potlačování nelegální migrace použít i sílu. "Nebudou to pěkné obrázky," pronesl šéf Směru.
Slovensko v tomto roce skutečně zaznamenalo vyšší počet uprchlíků. Zemí však pouze procházejí. Policejní prezident v září uvedl, že policie na hlídání 650 kilometrů dlouhé hranice nemá kapacity. A vyzval strany, ať nezneužívají těžkou situaci lidí prchajících před válkou a nešíří dezinformace.
Fico trvá i na zastavení pomoci Ukrajině, dosud se stavěl proti členství napadené země v NATO i proti sankcím vůči Rusku.
Jestli dostane Fico šanci tyto kroky podniknout, ukážou následují dny. Směr začne vyjednávat o koalici, k čemuž o víkendu nedošlo. Fico čeká na pověření sestavením vlády od prezidentky Zuzany Čaputové, která tak učiní v pondělí. Vyjednávání ale podle něj mohou zabrat i dva týdny.
