Ramalláh/Jeruzalém - Středeční usmiřovací dohoda hlavních palestinských frakcí Fatahu a Hamásu je důsledek obav druhého z obou palestinských hnutí, které zneklidňuje vidina zhroucení syrského režimu.

Prohlásil to ve čtvrtek izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman.

V syrské metropoli Damašku sídlí exilové vedení Hamásu, který je považován v Izraeli a v západním světě za teroristickou organizaci.

Hamás se s Fatahem dohodl, že sestaví přechodnou vládu, která povede obě autonomní palestinská území do voleb. Ty v roce 2006 vyhrál Hamás, ale od roku 2007 vládl pouze pásmu Gazy. Fatah ovládal Západní břeh Jordánu.

Obě strany se bez úspěchu zkoušely usmířit několik let. Lieberman jejich středeční dohodu připisuje blízkovýchodním nepokojům.

Nyní podle něj hrozí, že se Hamás zmocní i vlády na Západním břehu. Hamás k tomu prý zřejmě využije své propuštěné vězně. Jednou z podmínek dohody je, že si obě strany navzájem propustí vězněné aktivisty.

"Armáda se musí náležitě připravit, protože z palestinských věznic vyjdou stovky členů Hamásu, kteří spolu s vyzbrojenými teroristy zaplaví Západní břeh," řekl Lieberman.

Lieberman tvrdí, že se Hamás s Fatahem tak rychle dohodl zejména kvůli událostem v Sýrii.

Fatah s Hamásem mají konečnou dohodu podepsat příští týden. V Izraeli vzbuzuje znepokojení hlavně budoucí bezpečnostní spolupráce. Jestliže bude Hamás součástí palestinského vedení, nebude moci Izrael s palestinskou samosprávou dále sdílet tajné informace, jak to činil dosud.

Podle Palestinců bude do voleb za bezpečnost pásma Gazy stejně jako dosud odpovídat Hamás a za Západního břeh Fatah.