Džuba / New York – "Vy, z kmene Dinka, na co čekáte? Nuerové vás chtějí vyhladit, je čas na pomstu," čtou obyvatelé Jižního Súdánu na internetu, zatímco venku zuří krvavá válka.
Podobné výzvy na sociálních sítích podle nezávislých výzkumníků i OSN prohlubují konflikt, který už tak balancuje na hranici genocidy.
Nenávist šířená po internetu a falešné zprávy mají tragický dopad na národ, ve kterém podle údajů UNICEF umí číst a psát jen zhruba 30 procent dospělých lidí a kde je přístup k internetu spíše vzácností
"Sociální sítě využívaly obě znepřátelené strany. A to včetně některých vysokých státních úředníků, kteří zveličovali incidenty, šířili lži, hrozby a podněcovali k násilí," stojí v protokolu expertů OSN, který vydali loni v listopadu a na který upozornil server BuzzFeed.
Ozbrojený konflikt v Jižním Súdánu trvá s přestávkami už od roku 2013. Od té doby ze země uprchlo přes milion lidí. Utíkají do ciziny před násilím. Obávají se nepřátelských kmenů i armád, jejichž členové se dopouštějí válečných zločinů – včetně rabování, vypalování vesnic a hromadného znásilňování.
A právě ze zahraničí se nejčastěji šíří falešné informace o tom, čeho se který kmen dopustil. Na Facebooku pak kolují zprávy podněcující k odplatě a dalšímu násilí, které celou situaci ještě více zhoršují.
Pozadu ale nezůstávají ani hlavní představitelé obou stran konfliktu: stoupenci prezidenta Salvy Kiira a příznivci viceprezidenta Rieka Machara, kteří jsou zároveň vůdci dvou hlavních etnik v zemi – kmene Dinků a Nuerů. Ti k podněcování nenávisti využívají jednoduše přehánění a zveličování konkrétních událostí.
Jižní Súdán – nejmladší a zároveň jeden z nejchudších států na světě – je neblahou ukázkou toho, kam až může vést dezinformace a nekontrolovatelná záplava nenávistných zpráv šířící se na internetu.
Syrský uprchlík žaluje Facebook
Že se tento problém nemusí týkat jen chudé rozvojové země, dokazují i případy z prezidentských voleb v USA anebo z uprchlické krize v Evropě.
Své by o tom mohl vyprávět například syrský uprchlík Anas Modamani, který se "proslavil" fotografií s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Snímek začali coby ilustrační foto šířit odpůrci německé migrační politiky v souvislosti s nahodilými trestnými činy a Modamaniho označovali za teroristu.
Syrian refugee Anas Modamani, who took selfie with Merkel, sues Facebook over 'defamatory' posts https://t.co/zyyLS8DqQD
— Frank Jordans (@wirereporter) January 12, 2017
Teprve devatenáctiletý Modamani se proto rozhodl bránit u oblastního soudu v německém Würzburgu. Podle serveru Deutsche Welle mladík chce, aby Facebook dokázal lépe zabránit šíření nepravdivých zpráv.
A není jediný. Právě politici v Německu se už předem obávají nenávistných komentářů i celistvé dezinformační kampaně, které mohou nabrat na síle před letošními parlamentními volbami.
Největší sociální síť na světě tak v Německu vyzkouší svůj nový nástroj na filtrování zpráv. Ve spolupráci s německou společností Corrective bude analyzovat zprávy, které uživatelé nahlásí. Neověřené informace pak budou jasně označené a každý uživatel, který by takovou zprávu chtěl sdílet, dostane předem upozornění, popisuje list Financial Times.
Za větší snahu ze strany provozovatelů sociálních sítí bojuje také iniciativa téměř osmi desítek občanskoprávních organizací ve Spojených státech. Podle nich Facebook blokuje jen některé stránky a odkazy, zatímco ty rasistické nechává bez povšimnutí.
Minulý týden proto zaslaly svou stížnost přímo vedení Facebooku, napsal magazín Forbes.
Hrozbu dezinformační kampaně pro Evropu podle řady odborníků představuje hlavně Rusko. S blížícími se volbami rostou obavy, že se je Moskva pokusí ovlivnit. Evropská unie proto uvolnila 800 000 eur na boj proti propagandě a dezinformaci, píše Guardian.
Dezinformace se šíří jako virus
Jak je ale možné, že falešné zprávy, které rozdmýchávají válečný konflikt v Jižním Súdánu, mají tak velký dopad i na obyvatele západních zemí, kteří mají lepší přístup k informacím?
Právě tato otázka začala zajímat vědce na cambridgeské univerzitě v Británii. Ve snaze pochopit a v budoucnu zabránit šíření lživých informací na internetu vypracovali studii, v níž představili psychologické nástroje, které mají lidem pomoci identifikovat falešnou zprávu.
Staví na předpokladu, že si čtenáři dokážou vypěstovat vůči lživým informacím odolnost. Té docílí tím, že se budou v "malém množství" s takovými zprávami setkávat častěji. Informace by ale podle nich měly být čtenářům podávány i s varováním o možné dezinformaci. Čím více se budou setkávat se lží vědomě, tím lépe se ji naučí rozpoznat.
"Dezinformace mohou být ošemetné, šíří se a množí jako virus," cituje autora studie Sandera van der Lindena stanice BBC.
