"Ptali se mě, jestli jsem muslim. Pak mě začali mlátit." V Polsku roste počet útoků na cizince

Josef Pazderka Josef Pazderka
8. 1. 2017 19:40
Po tragických událostech ze silvestrovské noci, během které došlo v Polsku k násilnostem a útokům na několik obchodů vlastněných cizinci, vzrůstá v zemi počet rasistických konfliktů. Neziskové organizace mluví o dlouhodobém trendu a ukazují na vládní politiky, kteří podle nich přecházejí rasistické a xenofobní útoky mlčením. Pravicová vláda ale kritiku z nečinnosti nebo dokonce slovního povzbuzování xenofobních projevů odmítá jako nespravedlivou. Polsko je podle ní pro cizince bezpečné.
Pochod polských nacionalistů 11. listopadu 2016.
Pochod polských nacionalistů 11. listopadu 2016. | Foto: ČTK

Varšava – "Šel jsem si koupit do obchodu cigarety. Tam se na mě nalepili, křičeli: 'Usáma! Usáma!' Pak se mě zeptali, jestli jsem muslim. Když jsem odpověděl, že ano, začali mě mlátit," popsal polské televizi TVN tento týden 44letý Pákistánec Asmat Ullah svou zkušenost z městečka Ozorkow nedaleko polské Lodži.

Zmlácený Pakistánec v polské Lodži
Zmlácený Pakistánec v polské Lodži | Foto: Gazeta Wyborcza

V noci z pondělí na úterý mu tam tři polští mladíci během násilného napadení vyrazili několik zubů, přerazili nos a způsobili pohmožděniny v obličeji i na celém těle.

Policie později pachatele zadržela. "Podíleli se na útoku na pákistánského občana kvůli jeho národnosti a vyznání," zdůvodnil zadržení a následné obvinění trojice Krzystof Kopania z prokuratury v Lodži.

Tragédie v Elku

Podle neziskových organizací jde jen o střípek z mozaiky množících se rasistických útoků, jejichž nejtragičtějším a nejviditelnějším symbolem se staly novoroční násilnosti v polském městě Elk nedaleko hranice s Běloruskem.   

V něm se během silvestrovské noci pokusil mladý, v minulosti trestaný Polák ukrást z podniku s občerstvením dvě lahve. Poté, co se mu v tom alžírský majitel restaurace s kebabem a jeho tuniský kuchař pokusili zabránit, došlo před podnikem ke rvačce. Během ní bodl kuchař jednadvacetiletého Poláka několikrát nožem a ten na následky zranění později zemřel. 

Před restaurací s kebabem v Elku se začaly brzy po incidentu scházet davy několika stovek lidí, zejména mladých radikálů, kteří házeli na podnik kameny a vykřikovali rasistická hesla. Několikrát se střetli s policií. Ta podle deníku Gazeta Wyborcza zadržela celkem 28 lidí. Pravicoví nacionalisté poté události okomentovali na Twitteru: "Po 'incidentech', ve kterých hrají hlavní roli imigranti, píše Evropa při protestech křídou po asfaltě. V Polsku to děláme trochu jinak."

Událost v Elku spustila v Polsku sérii dalších podobných případů s rasistickým podtextem. Kromě napadení Pákistánce v Lodži zaútočil neznámý maskovaný pachatel na restauraci s kebabem ve Vratislavi. V úterý 3. ledna napadli útočníci ve městě Legnica zezadu a za doprovodu rasistických poznámek občana Bangladéše, který pak skončil se zraněním v nemocnici.

O čtvrteční noci zase někdo do vratislavské restaurace egyptského majitele hodil zápalnou láhev. Jen zázrakem nedošlo k větším škodám na majetku a nikdo nezemřel.

Polská snoubenka Egypťana pak podle týdeníku Wprost prohlásila, že po novoročních událostech v Elku něco podobného očekávala. "Nepochybuji o tom, že za tím byl rasismus," dodala.

Je to nebezpečný trend 

Podle polských neziskových organizací sledujících rasistické a xenofobní projevy v zemi jde jen o potvrzení dlouhodobějšího trendu. Ten podle nich souvisí s radikalizací mládeže a taky s nástupem polské pravicové vlády v říjnu 2015.

Ta je známá řadou silně nacionalistických a protiimigrantských výroků, což podle expertů uvolňuje ve společnosti xenofobní nálady a podporuje jejich veřejné projevování.

Rasistické nápisy na polských obchodech. Prosinec 2016.
Rasistické nápisy na polských obchodech. Prosinec 2016. | Foto: Aktuálně.cz

"Už minimálně rok registrujeme zvýšený výskyt rasistických, xenofobních a antisemitských případů. Nejsme schopni zaznamenat všechny, ale je to hned několik případů denně," řekla televizní stanici TVN Anna Tatarová z organizace "Nikdy více".

Polští vládní představitelé ale označují tento postoj za alarmující a silně nadsazený. Stejně jako odkazy na radikalizaci mladých lidí. "Za poslední rok se na žádné z vysokých škol nevyskytl jediný rasistický útok. Celkově jsme jich zaznamenali dvanáct, každý z nich je hanebný. Ale jen v malé části šlo o případy fyzického napadení, většinou to byla nenávist na internetu," odpověděl stanici TVN polský ministr pro vysoké školy Jaroslaw Gowin.

Také ministr vnitra Mariusz Blasczak opakovaně zdůraznil, že Polsko je pro cizince bezpečné. Rasistický podtext protestů v polském Elku odmítl a napadení zdůvodnil "obavami z teroristických útoků". 

Mlžíte 

Podle Rafala Gawela z Centra monitoringu rasistických a xenofobních případů jde ale jen o pokusy zakrýt nepříjemnou skutečnost. V atmosféře narůstajícího nacionalismu, protiimigrantských nálad a čím dál silnějšího veřejného odporu k cizincům lidé řadu incidentů nenahlásí.

Připomíná taky, že přestože je podíl rasistických útoků na celkové kriminalitě v Polsku opravdu malý (nečiní ani procento), absolutní počet útoků z nenávisti (rasistických a xenofobních) se výrazně zvyšuje. Podle oficiálních údajů bylo takových případů 835 v roce 2013, zatímco o dva roky později už dvakrát tolik (1548).

"Vláda musí na takové případy jasně reagovat," řekl webu TVN24 Gawelův kolega Konrad Dulkowski. Připomíná nedávnou ostrou reakci pravicové vlády na případy xenofobních ataků na polské občany ve Velké Británii těsně po skončení tamního referenda o vystoupení z Evropské unie. "Mlčení znamená souhlas. Má to tedy znamenat, že anglická xenofobie je zlá a ta polská dobrá?" ptá se Dulkowski.

Každý den dochází v Polsku k několika nenávistným útokům, napadli například opálenou Polku s dredy či muže mluvícího německy, říká Josef Pazderka | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 17 minutami

USA zastavily vyšetřování, které mělo řešit, zda Bolton v knize o Trumpovi prozradil utajované informace

Americké ministerstvo spravedlnosti zastavilo vyšetřování ve věci, zda John Bolton v knize o svém působení v roli bezpečnostního poradce exprezidenta Donalda Trumpa protiprávně prozradil utajované informace. Informoval o tom list The New York Times a agentura AP. Zástupci vlády současného prezidenta Joea Bidena u federálního soudu podali dokument, kterým podnět k zahájení soudního řízení ruší.

V knize The Room Where It Happened: A White House Memoir (Místnost, kde se to dělo: Paměti z Bílého domu) vydané loni na konci června Bolton ukázal tehdejšího prezidenta Trumpa jako člověka, který se neorientoval v geopolitických otázkách, a jeho rozhodnutí se podřizovala snaze o znovuzvolení. Trump dal v souvislosti s knihou najevo, že si přeje Boltonovo stíhání a označil ho za "silně nekompetentního" a za "lháře".

Trumpova administrativa se pokoušela vydání knihy soudně zablokovat, protože Bolton podle ní porušil dohodu o mlčenlivosti, k níž se při nástupu do funkce bezpečnostního poradce zavázal. Spolupracovníci bývalého prezidenta také tvrdili, že kniha ohrožuje národní bezpečnost. Soud však jejich žádost zamítl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy