Během středečního slyšení v Evropském parlamentu to europoslancům sdělil přímo bankéř a bývalý zaměstnanec estonské pobočky Danske Bank Howard Wilkinson. Právě díky jeho svědectví v posledních měsících vychází najevo, jak velkých rozměrů celá kauza dosahuje a že dalece přesahuje hranice Estonska a Dánska.
"Pokud jde o Českou republiku, neznám konkrétní jména bank, které do toho byly zapojeny," prohlásil Wilkinson. "Znám ale konkrétní schéma, podle kterého to (praní špinavých peněz, pozn. red.) fungovalo, a pokud by o jeho fungování chtěly české orgány vědět více - a pokud k tomu dá Danske Bank svolení -, rádi tyto informace poskytneme," vysvětlil s tím, že díky tomu budou české úřady moct vystopovat, které české banky byly do kauzy zapojeny.
Podle dosavadních informací měla estonská pobočka Danske Bank mezi lety 2007 a 2015 vyprat přes 200 miliard eur (asi 5,2 bilionu korun), které původně pocházely z Ruska. Dánská banka rubly s nejasným původem měnila za evropskou měnu a špinavé peníze tak proudily dále do Evropy.
K této částce "podezřelých" transakcí se přiznalo samo vedení banky. Spekuluje se ale, že tato suma není ani zdaleka konečná.
Wilkinson vypovídal před zvláštním výborem pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3). Kromě Česka Wilkinson během svého vystoupení zmínil například i zapojení lotyšských bank. Celkem se skandál má týkat osmi členských zemí.
Malé státy si s tím neporadí
"Howard Wilkinson během slyšení zmínil, že se skandál Danske Bank týkal osmi členských zemí EU, včetně České republiky. Konkrétně že u nás fungovalo podobné schéma. Neprozradil však, o jaké konkrétní banky užívající toto schéma se jedná," upřesnil český europoslanec a zároveň předseda výboru TAX3 Petr Ježek (původně zvolený za ANO).
"Doufám proto, že orgány finančního dohledu neprodleně navážou kontakt a brzy se dozvíme více a budeme moci v této záležitosti podniknout příslušné kroky," uvedl.
Zároveň však upozornil na nedostatky v současných pravidlech boje proti praní špinavých peněz v EU.
"Nedávné kauzy ukazují, že jde o závažný problém na úrovni EU, kde zejména malé státy a jejich orgány dohledu nedokážou samy bojovat proti případům praní špinavých peněz," dodal český europoslanec.
Podle něj je třeba posilovat unijní spolupráci a reformovat úlohu orgánů dohledu. Díky tomu budeme moct těmto situacím předcházet. Stejně tak je důležité vytvořit účinné nástroje k jejich vyšetřování.
"Hovořili jsme o tom dnes s kolegy ve druhé části slyšení výboru. Musí dojít k posílení spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států, která by mohla vyústit k vytvoření zastřešující jednotky na úrovni EU," naznačil Ježek.
S tím souhlasí i další člen výboru, europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
"Případ Danske Bank nám ukazuje, že unijní rámec proti praní špinavých peněz ve skutečnosti nefunguje. Transpozice v mnoha členských státech je nedostatečná, vynucování pravidel je slabé a příslušné orgány jsou neefektivní, nebo dokonce nekompetentní," upozorňuje.
Členské státy musí podle něj v tomto ohledu více spolupracovat. Stejně tak je potřeba vytvořit lepší právní úpravu.
"Je třeba boj proti finanční kriminalitě více centralizovat, a to včetně toho, aby se ze současné směrnice stalo nařízení. Není nač čekat. Pomalá reakce jen napomáhá zločincům, teroristům a korupci," dodává Niedermayer.
Wilkinson a jeho kolega Jurij Kiďjajev poskytli dánskému vedení banky informace o podvodech a machinacích, za nimiž stáli ruští rezidenti, už v roce 2013. Vedení ale tehdy nad situací jen mávlo rukou. Wilkinson přitom zároveň uvedl, že část peněz může patřit i lidem z blízkého okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, informoval Deník N.
Nyní se však kauzou zabývá i dánská vláda a její předseda Lars Loekke Rasmussen se rovněž postavil za posílení kontroly praní špinavých peněz na úrovni EU.
