Evropská komise ve středu vyzvala internetové firmy jako Facebook, Twitter nebo Google, aby jí každý měsíc posílaly přehled nepravdivých zpráv, které se u nich objevily. Komise následně sesbírané informace zveřejní.
Podle Bruselu tento krok přispěje k větší transparentnosti před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Komise totiž tvrdí, že se je Rusko nejspíš pokusí ovlivnit. "Je vysoce pravděpodobné, že se to dít bude. Říkám to na základě zkušeností, které máme z poslední doby. Kdybych vám řekla, že nevěřím, že se to bude dít, tak bych vám jednak lhala a jednak bych byla blázen," řekla Aktuálně.cz už minulý měsíc česká eurokomisařka Věra Jourová.
Moskva jakékoliv snahy o ovlivňování voleb popírá. Vyšetřovatelé ale tvrdí, že mají jasné důkazy o opaku. Například o dezinformačních kampaních, které Rusko vedlo před americkými prezidentskými volbami, britským referendem o vystoupení z Evropské unie nebo před parlamentními volbami ve Švédsku.
Iniciativa Evropské komise ohledně dezinformací nicméně není zaměřená jen na Rusko. Komise ale tvrdí, že právě Rusové jsou v tomto směru hlavní hrozbou.
Na proruských účtech na sociálních sítích nebo na blozích v Česku i na Slovensku se loni například šířila lživá informace satirického webu AZ247, že EU po Česku chce, aby přejmenovalo Karlův most na Most Václava Havla.
Podle Jourové patří Česká republika k zemím, které jsou ruskou propagandou ohrožené nejvíc. Jedním z důvodů je podle ní to, že více než polovina Čechů čte zprávy jen na internetu. "My si jdeme jak ovce na porážku pro tyto lehce dostupné informace, které nám každý den servírují dezinformační zdroje, často zvenčí. Já v ruské propagandě vidím velké nebezpečí," zdůraznila Jourová.
Eurokomisařka, která je členkou hnutí ANO, taky vyzvala svého stranického šéfa a premiéra Andreje Babiše, aby na svých sociálních sítích přestal sdílet pochybné servery, jako jsou Parlamentní listy. "Já bych to nedělala, protože Parlamentní listy opravdu jsou na pomezí dezinformací," uvedla Jourová.
Evropská komise taky ve středu internetové firmy vyzvala, by ji informovaly o tom, jak nakládají s politickou reklamou, kterou si u nich někdo zaplatí. Brusel chce, aby pro on-line prostor platila stejná pravidla jako v tištěných nebo audiovizuálních médiích - v nich musí být jasně uvedeno, že daný článek nebo například reportáž je politickou propagací.
Komise nechce internetovým platformám nic nařizovat. Pokud by ale s jejich spoluprací nebyla spokojená, zvážila by navržení závazných pravidel. Ta by vstoupila v platnost pouze tehdy, až by je schválili členské země EU a europoslanci.
