Češi jsou ovce jdoucí na porážku, ruská propaganda tu má velký vliv, varuje Jourová

Ondřej Houska Ondřej Houska
2. 10. 2018 9:16
Česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO) varuje před útoky politiků na tradiční média, protože tím oslabují důvěru, která v ně lidé mají. Novináře přitom tvrdě kritizuje jak prezident Miloš Zeman, tak premiér Andrej Babiš, který je šéfem hnutí ANO. Jourová Babišovi vyčítá, že na svých sociálních sítích často sám sdílí dezinformační média, jako jsou podle většiny odborníků Parlamentní listy. "Samozřejmě bych byla ráda, kdyby politici dvakrát zvažovali, s jakými informačními zdroji budou pracovat," dodává v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Eurokomisařka Věra Jourová.
Eurokomisařka Věra Jourová. | Foto: Lukáš Bíba

Koncem minulého týdne jste v projevu ve Vídni řekla, že veřejnoprávní a další nezávislá média potřebují podporu a že se nemůžeme spoléhat jen na zákony trhu. Jakou podporu máte na mysli?

Například legislativu o autorských právech, kterou teď schválil Evropský parlament. To je přímá podpora pro média, protože narovnává současnou nespravedlnost, kdy novináři nejsou placeni za to, že obsah, který vytvoří, převezmou v on-line prostředí firmy jako Google.

Neuvažuje se na úrovni Evropské komise o finanční podpoře, například o zřízení nějakého fondu pro média?

To by asi bylo vnímáno hodně kontroverzně, jsou to peníze daňových poplatníků. Nevím, jakým způsobem bychom ty peníze rozdělovali, to by bylo dost problematické. Podpora médií je ale i to, když vlivní politici říkají, že nezávislá novinařina má nezastupitelné místo ve společnosti. Podle mě i tato podpora nějakou váhu má. Jde o to, aby rozvoj on-line technologií nezadusil kvalitní, nezávislou novinařinu.

Co tedy říkáte na situaci v Česku, kde prezident Miloš Zeman na média velmi vyhroceně, až vulgárně útočí a premiér Andrej Babiš sice používá mírnější výrazy, ale svobodná média taky kritizuje?

Takovým přímým útokům na novináře bychom se určitě měli vyhnout. Oni dělají svou práci. Ta nám, politikům, mnohdy není příjemná a ani nám nemá být příjemná. Kdyby maltskou novinářku Daphne Caruana Galiziovou nedávno někdo nezavraždil, ale žila by dál, asi bychom nebyly kamarádky a nechodily spolu na kafe. Ale kamarádkami bychom ani neměly být. Politici a novináři prostě stojí jinde, dělají jinou práci a mají ve společnosti jinou roli.

Útoky ze strany politiků jsou špatným příkladem lidem, kteří pak na novináře taky nevybíravým způsobem útočí, především na internetu. Po Evropě jsem se setkala s několika ženami-novinářkami, které mi říkaly, že odcházejí z branže, protože se bojí o svou bezpečnost. Ženy obecně víc myslí na své rodiny a je to pro ně dost složitá situace, jít v této vyhrocené době s kůží na trh.

Nezapomínejte, že na Maltě a na Slovensku nedávno novináře zavraždili. Takovou situaci jsme v EU nikdy neměli.

Ve Vídni jste taky řekla, že média musí "politiky volat k odpovědnosti". Pokud to platí, je podle vás správné, že premiér Andrej Babiš přes svěřenský fond významná média vlastní? Můžou ho pak vůbec volat k odpovědnosti?

Pro ta média je to velice těžké. A musí to být i osobně těžké pro jejich novináře, kteří mají svou novinářskou čest a cítí, že nezávislost je velká hodnota. Ale přesto to musí dělat, i když jsou v takové situaci.

Pozor na dezinformace

V Evropě roste počet dezinformací a fake news. Je podle vás správné, když Andrej Babiš na svých sociálních sítích často sdílí například Parlamentní listy, které jsou velkou částí odborníků považovány za dezinformační server?

Já bych to nedělala, protože Parlamentní listy opravdu jsou na pomezí dezinformací. Je zodpovědností každého politika, s jakými informacemi zachází. Volič si to pak jistě nějak vyhodnocuje.

Samozřejmě bych byla ráda, kdyby politici dvakrát zvažovali, s jakými informačními zdroji budou pracovat. Často to je i na lidech, které kolem sebe mají, protože politik v tak vysoké funkci nemůže vše ověřovat sám. Ale tým lidí, který kolem sebe má, by to měl ohlídat.

Ve svém projevu jste volala taky po zodpovědnosti novinářů. Jak jste to myslela?

Novináři nemají být chráněni jako posvátné krávy. Tím neříkám, že se na ně má útočit, ale musíme apelovat na to, aby si byli víc vědomi dopadů toho, co napíšou. Žijeme ve velmi vypjaté době, takže všichni lidé by měli dvakrát zvažovat, jaký dopad bude mít to, co někde napíšou.

Jak je to podle vás se zodpovědností médií v Česku? O České republice se někdy mluví jako o ráji dezinformačních médií, protože jich tu existuje několik desítek. A taky kvalita standardních médií podle kritiků upadá…

S novináři v Česku nemám vůbec žádný problém, pominu-li Parlamentní listy, které se mě ale nikdy na nic neptají a vždycky mají "dostatek svých informací". Například napsaly, že chci znárodnit internet.

Ale co je v Česku na pováženou, je fakt, který teď vyšel z průzkumu Eurobarometru. Více než polovina Čechů nemá jiný zdroj informací než internet.

Proč je to na pováženou?

My si opravdu jdeme jak ovce na porážku pro tyto lehce dostupné informace, které nám každý den servírují dezinformační zdroje, často zvenčí. Já v ruské propagandě vidím velké nebezpečí. Mám instinkt člověka, který zažil sovětskou okupaci. Dnes vidím, že propaganda, dezinformační vlny a tlaky na občany Česka ze strany Ruska mají mnohem větší účinek, než když jsme v našich ulicích měli vojáky s kalašnikovy. To lidi trkne, že jim ti vojáci asi nechtějí udělat nic dobrého, ale u propagandy to často nepoznají.

Co se s tím dá dělat?

Je potřeba například zlepšit mediální výchovu ve školách. Nemluvím o žádných nových zákonech, ale měli bychom se v Česku zamyslet, co se s tím dá dělat. Jedna americká akademička mě poučovala, že proti fake news a nenávisti na internetu se má bojovat pravdou a dobrem. A připomínala, že mazání čehokoliv z internetu je v USA v rozporu s prvním dodatkem ústavy. V Americe je ochrana svobody projevu absolutní a nelimitovaná, jenže i tam dnes vidím, že už se nad tím zamýšlejí, hlavně po posledních prezidentských volbách.

Regulace médií jen v nejnutnějších případech

Ve Vídni jste taky řekla, že potřebujeme evropský přístup k médiím založený na kvalitě a chytré regulaci, pokud bude potřeba. Co jste tím myslela?

Chytrá regulace je žádná regulace, která by zasahovala do svobody nezávislých médií. Když nějaká regulace, tak taková, jako je ta zmiňovaná o ochraně autorských práv nebo snaha, aby z internetového prostředí mizel nelegální obsah, například podpora terorismu. Já jsem obecně přívrženkyní toho, abychom nějakou regulaci přijímali jen v tom nejnutnějším případě.

Ekonom Pavel Kohout na Twitteru napsal, že vaše slova o chytré regulaci jsou jen jiným výrazem pro cenzuru. Takže to odmítáte?

Samozřejmě. Nejlepší regulace je v tomto ohledu žádná regulace nebo jen minimální. Takže pan Kohout může být v klidu. Tohle opravdu nehrozí a už vůbec ne z Evropy. Existovaly tlaky, abychom pro celou Evropu udělali podobně tvrdý zákon, jako je v Německu ohledně nenávistných projevů. V Německu je musí firmy jako Facebook nebo Twitter okamžitě smazat pod hrozbou vysoké pokuty.

My to necháváme na nich a chceme jen, aby povinně mazaly nabádání k terorismu, násilí a příspěvky obsahující dětskou pornografii. Neustále internetovým firmám zdůrazňuji, že je potřeba mazat věci, které jsou jasně protizákonné, ale jakmile existuje pochybnost, ať to raději nechají být.

Video: Ukázalo se, že jsme schopní vzít text od premiéra, který se mu hodí, a zveřejnit ho, říká Petra Procházková

Ukázalo se, že jsme schopní vzít text od premiéra, který se mu hodí, a zveřejnit ho, říká redaktorka Lidových novin Petra Procházková. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 54 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 59 minutami

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy