Radim Klekner
11. 12. 2018 21:00
Popularita krajní pravice je v řadě členských zemí Evropské unie vysoká, volby do Evropského parlamentu se přitom rychle blíží. Uskuteční se už za půl roku. Bruselské instituce se proto obávají úspěchu, kterého mohou v hlasování dosáhnout nejen mírnější populistické a euroskeptické strany, ale dost možná i uskupení mnohem extrémnějšího ražení. Nalézt jasné dělítko mezi populismem a extremismem je přitom v některých případech poměrně ošidné. Projděte si přehled zemí, kde mají zázemí silně euroskeptické a extremistické strany, nebo dokonce neonacistická uskupení, která samotný europarlament navrhuje zakázat. Jak si budou vést v eurovolbách? Ovlivnit jej mohou zejména pomocí sociálních sítí.
Nizozemsko: Strana pro svobodu
Protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse zaplnila v Nizozemsku po roce 2004 prostor na krajní pravici. PVV se ještě více radikalizovala, když před loňskými parlamentními volbami odmítly všechny hlavní formace s touto formací jakoukoli spolupráci.
Přízeň voličů z ní ovšem udělala druhou nejsilnější stranu v zemi, v současných průzkumech vykazuje dvacetiprocentní popularitu.
V posledních eurovolbách získala v Nizozemsku 14 procent voličských hlasů a tedy čtyři mandáty.
Nizozemsko je sice tradiční přistěhovaleckou zemí, na Wilderse ale slyší značná část voličů. Frakce Evropa národů a svobody, jejíž je PVV součástí, na nizozemské populisty silně spoléhá.