reklama
 
 

Má EU problém s neofašismem? Europoslanci požadují zákaz extremistických uskupení

20. 11. 2018 22:23
Krajní pravice v poslední době v řadě evropských zemí posílila ve volbách. Evropský parlament nedávno nejen v reakci na to vydal rezoluci o extremismu. Vyzval členské státy k razantnějším krokům vůči neonacismu a neofašismu.

Podle europoslanců se v některých zemích EU zvyšuje "normalizace" fašismu, rasismu a xenofobie. "Členské státy by měly zakázat neofašistická a neonacistická uskupení a všechny další nadace či sdružení vyzdvihující a oslavující nacismus a fašismus, přičemž musí postupovat v souladu se svým právním řádem a jurisdikcemi," píše se v usnesení Evropského parlamentu.

Konkrétně europoslanci zmiňují hnutí Génération Identitaire ve Francii, které viní z podněcování k rasové a náboženské nenávisti, a dále španělskou neonacistickou organizaci Hogar Social Madrid, již kvůli podobným činům vyšetřuje policie. Anebo skandinávské neonacistické hnutí Nordic Resistance Movement, jehož členové byli v minulosti odsouzeni za násilné útoky na civilisty a policii.

"Situaci okolo neofašistického a neonacistického násilí rozhodně nelze bagatelizovat," říká Miroslav Mareš, expert na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně. "Jde o skrytý problém s mnoha tragickými následky."

Rezoluci europarlamentu ale vnímá spíše jako symbolické gesto, které reaguje na poslední volební úspěchy krajní pravice v Evropě. "Razantní nárůst neofašismu, například ve srovnání s 90. lety, není viditelný," upřesňuje Mareš. "Řada útoků se nicméně skutečně udála, nelze to přejít."

"Samozřejmě neprobíhá 'rasová revoluce', ale pokud by probíhala, už by na podobné aktivity bylo poněkud pozdě," podotýká další z českých expertů, Jan Charvát z pražské Univerzity Karlovy.

Na rozdíl od Mareše se ale domnívá, že celková situace v Evropě se zhoršuje, byť ne přímo v České republice. "V Česku se tradiční podoba krajní pravice zcela rozložila po roce 2012, protiislámské skupiny pak v průběhu roku 2017," uvádí. "Z tohoto pohledu jsme na tom tedy relativně dobře."

Podhoubí extremistických skupin nicméně podle jeho informací v ČR existuje, působí zde totiž například pobočka zmíněné organizace Génération Identitaire.

Pozor na rozdělování společnosti

Česká vláda přijala proti extremistům řadu opatření. Ať už jde o potírání nenávistných projevů na internetu, vzdělávání žáků na školách nebo pomoc obětem. Její kroky se tak shodují s opatřeními, která prosazují i europoslanci.

Mareš připomíná, že Evropský parlament přijímá rezolucí celou řadu, ale záleží pak na jednotlivých členských státech, jaké další kroky udělají. Samo evropské usnesení tak podle něj situaci nezmění, může ale nastartovat další opatření.

Podle Charváta se navíc nová rezoluce odvolává na starší rozhodnutí Rady EU o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie. A na právní řády v jednotlivých zemích. "V tomto směru jde tedy spíše o připomenutí toho, k čemu se členské státy již zavázaly," vysvětluje.

Mareš pak upozorňuje, že při změnách zákonů se podle něj musí postupovat opatrně, aby se nepolarizovala společnost. "Zákaz registrovaných násilných skupin je zcela legitimní a postih násilí také, problematické ale je, co vše bude označeno za neofašistické," dodává.

Všem měřit stejným metrem

Usnesení prošlo europarlamentem bez větších problémů, někteří čeští europoslanci ho nicméně v hlasování odmítli. Byli mezi nimi také lidovci Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský.

Šojdrová vnímá rizika spojená s nárůstem extremismu, která podle ní souvisí i se šířením dezinformací na internetu, jako velmi vážná. "Paradoxně vznikají v době, kdy se občanům daří relativně dobře, ale zdaleka ne všem. Mnoho z nich netěží z ekonomického růstu," myslí si česká europoslankyně.

Domnívá se, že usnesení vzniklo s dobrým úmyslem, problém ale nastal ve chvíli, kdy se v textu objevují názvy konkrétních skupin a hnutí. "Lepší by bylo, kdybychom přijali usnesení o extremismu pravicovém i levicovém, aniž bychom vytvářeli nějaký seznam organizací," myslí si Šojdrová.

Komunistická levice navíc podle ní do rezoluce prosadila zmínku o některých ukrajinských organizacích. "Rozhodně to nejsou subjekty, které bych chtěla hájit, ale jejich začlenění bylo účelovým a proruským krokem. S tím jsem nemohla souhlasit," odůvodňuje své rozhodnutí europoslankyně.

"Pokud by usnesení mělo mít moji podporu, pak by muselo být založeno na objektivní, nezávislé studii situace ve všech zemích," dodává.

V případě Ukrajiny rezoluce zmiňuje krajně pravicové skupiny C14, Pravý sektor nebo Karpatskou Sič. "Útočily mimo jiné na Romy a účastníky protifašistických demonstrací, zasedání zastupitelstva některých měst, akci pořádanou Amnesty International, umělecké výstavy, akce LGBTIQ (hnutí homosexuálů, bisexuálů a transgenderových osob) a na aktivisty zabývající se právy žen a ochranou životního prostředí," uvádí se v rezoluci europarlamentu.

"V celém výčtu toho, jaké extrémní projevy bychom měli zakázat, mi zcela chyběl levicový extremismus, který považuji za stejně špatný jako ty ostatní," vysvětluje pak své rozhodnutí Zdechovský. Celou situaci ale nepovažuje za tak alarmující jako Šojdrová.

"Osobně si nemyslím, že je situace natolik vážná, že je nutné přijímat nějaké celoevropské zákazy, které navíc málokdy vedou ke zlepšení," podotýká.

Členské země EU podle něj mají efektivní způsoby, jak zjevné extremistické a antisemitské projevy odhalit a potrestat. "Měli bychom jít spíš cestou osvěty, kdy by se například v hodinách dějepisu více probíraly zločiny holokaustu a později komunismu," uzavírá.

Video: Banskobystrický župan uspěl u voličů nikoliv jen svou primitivní nenávistí vůči imigrantům či Romům. Až to pochopí čeští dělníci, může být zle

Banskobystrycký župan uspěl u voličů nikoliv jen svou primitivní nenávistí vůči imigrantům či Romům. Až to pochopí čeští dělníci, může být zle. | Video: David Klimeš |  01:19

autor: Ondřej Plevák | 20. 11. 2018 22:23

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama