Radim Klekner
11. 12. 2018 21:00
Popularita krajní pravice je v řadě členských zemí Evropské unie vysoká, volby do Evropského parlamentu se přitom rychle blíží. Uskuteční se už za půl roku. Bruselské instituce se proto obávají úspěchu, kterého mohou v hlasování dosáhnout nejen mírnější populistické a euroskeptické strany, ale dost možná i uskupení mnohem extrémnějšího ražení. Nalézt jasné dělítko mezi populismem a extremismem je přitom v některých případech poměrně ošidné. Projděte si přehled zemí, kde mají zázemí silně euroskeptické a extremistické strany, nebo dokonce neonacistická uskupení, která samotný europarlament navrhuje zakázat. Jak si budou vést v eurovolbách? Ovlivnit jej mohou zejména pomocí sociálních sítí.
Skandinávie: Severské hnutí odporu
Neonacistické Severské hnutí odporu (NRM) je oficiální politickou stranou ve Švédsku a působí také v Norsku, Finsku a Dánsku a na Islandu.
Ačkoliv se ve všech těchto zemích pokusili neonacisty zakázat - a ve Švédsku bylo hnutí dokonce označeno za teroristickou organizaci -, u soudů NRM vždy uspělo.
NRM bojuje za "rasově čistou" Skandinávii a ostře se staví proti jiné nežli "bílé" imigraci.
V roce 2014 získali dva členové hnutí mandáty v komunálních volbách na kandidátce eurofobních Švédských demokratů, kteří mají v parlamentní skupině Evropští konzervativci a reformisté (ERC) dva europoslance.
Tři poslance má v ERC Dánská lidová strana, dva Strana Finů (dříve Praví Finové).
Švédští demokraté získali v letošních parlamentních volbách 17,5 procenta hlasů, o pět procent více nežli v těch předchozích je zřejmé, že posílí i ve volbách do europarlamentu.
Totéž platí pro Dánskou lidovou stranu, která má v průzkumech okolo 18 procent hlasů. Praví Finové naopak o něco oslabili (na osm procent) poté, co se od nich loni odštěpila tzn. Modrá reforma.