Maďarsko čekají těžké časy. Lidé si stěžují na dražší máslo, inflace dál rychle roste

Helena Truchlá Helena Truchlá
1. 5. 2022 15:05
József F. má na stará kolena štěstí. Celý život pracoval v automobilce na západě Maďarska. Teď díky tomu dostává velmi nadprůměrný důchod, v přepočtu 20 tisíc korun měsíčně. I on ale pociťuje, že v posledních měsících všechny životní náklady prudce rostou. "Máslo zdražilo o čtvrtinu, plynovou bombu letos koupím o půlku dráž," říká József. Jeho vrstevníci mají peněz mnohem méně. A velké potíže.
Fotografie vítězného Viktora Orbána po volbách 3. dubna 2022.
Fotografie vítězného Viktora Orbána po volbách 3. dubna 2022. | Foto: Reuters

Těžké časy čekají celé Maďarsko, kde na začátku dubna autoritářský premiér Viktor Orbán už počtvrté v řadě vyhrál parlamentní volby. Podařilo se mu voliče přesvědčit, že právě on a jeho strana Fidesz nejenže zabrání zatažení země do války na Ukrajině, ale taky ochrání Maďary před drtivými ekonomickými dopady, zajistí bezpečné dodávky surovin jako ropa a plyn a zabrání všeobecnému zdražování.

Jenže maďarská měna forint od začátku války ztratila nejvíc své hodnoty ze všech měn používaných v Evropské unii. Inflace, která zvyšuje životní náklady i rodině Józsefa F., už dosahuje bezmála devíti procent a dál rychle roste. Navzdory tomu, že maďarská centrální banka zvýšila základní úrokovou míru na 6,45 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu v unii. V Česku je inflace sice ještě vyšší, obdobná úroková míra je ale jen pětiprocentní.

Dopad inflace na Józsefa F. a další Maďary navíc uměle zmírňují opatření, která Orbán zavedl už loni. Základní potraviny, jako jsou mouka, cukr, olej nebo kuřecí prsa, se nesmějí prodávat dráž, než kolik stály 15. října 2021. Také benzin má stanovenou maximální cenu 480 forintů za litr (asi 32 korun), a je tak nejlevnější v EU.

Jenže plošné zastropování cen musí dotovat vláda, což vytváří další tlak na maďarské veřejné finance, které jsou už zatížené pandemií koronaviru.

Orbán se navíc nespokojil se zastropováním cen: série předvolebních daňových úlev a zvláštních příspěvků maďarským důchodcům nebo rodinám s dětmi vyšla podle britského listu Financial Times v přepočtu na bezmála 123 miliard korun. Jenže místo vyhlíženého hospodářského oživení začala válka na Ukrajině.

Strach o dotace

Maďarské stejně jako české ekonomice by měl s oživením pomoci balík peněz z evropského rozpočtu, vyčleněný na obnovu po koronavirové pandemii. Jenže Brusel teď vyplácení pomoci ve výši sedmi miliard eur (172 miliard korun) odkládá. Důvodem jsou obavy Evropské komise o to, co by se v Maďarsku s penězi evropských daňových poplatníků stalo.

Komise dlouhodobě kritizuje velkou míru korupce v zemi a jednotlivé případy zneužívání dotací pravidelně popisují maďarská média kritická k Orbánově vládě.

Budapešti teď navíc hrozí, že kvůli jinému sporu s Bruselem přijde ještě o mnohem víc peněz. 

"Systémové nesrovnalosti, nedostatky a slabiny v postupech zadávání veřejných zakázek," cituje server Politico oficiální odůvodnění rozhodnutí, kterým Evropská komise kvůli porušování principů právního státu v Maďarsku poprvé v historii spustila mechanismus, na jehož konci může být až odebrání běžných evropských dotací.

"Neobvykle vysoké procento zakázek" je v Maďarsku zadáváno v soutěži s jediným uchazečem, a zakázky tak získávají "konkrétní společnosti", popisuje suchá úřední řeč realitu: tedy že evropské peníze v Maďarsku dlouhá léta údajně slouží jako zdroj osobního obohacení pro straníky Fideszu a jejich příznivce. To Orbán opakovaně popírá.

"Zároveň panuje shoda na tom, že je potřeba zajistit, aby peníze na podporu uprchlíků nebo v jiných nečekaných situacích Maďarsko i Polsko (se kterým se Evropská komise pře o peníze také, ale nyní s menší intenzitou, pozn. red.) dostaly," míní europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

To se děje, jak ve čtvrtek oznámil mluvčí unijní exekutivy. "Evropská komise je v tomto hodně transparentní, jasně řekla, kde jsou problémy. Jednota unie by byla ohrožena, kdyby se kolem toho začaly hrát nějaké politické tanečky," je přesvědčený Niedermayer. Maďarsko má s komisí problém kvůli nedodržování práv sexuálních menšin a nedostatečné nezávislosti médií a justice. 

Peskování Maďarska? Chyba

Evropská komise oznámila zahájení procesu s Maďarskem už na začátku dubna, jen pár dní po Orbánově volebním vítězství. Teď ve středu následovalo jeho formální spuštění.

Během několika dalších měsíců budou Budapešť a Brusel diskutovat. Je tedy možné, že téma bude muset řešit i české předsednictví Radě EU, které začne 1. července a potrvá do konce roku. V samém závěru procesu by pak o osudu evropských peněz pro Maďarsko měli hlasovat zástupci vlád jednotlivých zemí. Pro odebrání fondů by se muselo vyslovit aspoň 15 států, které dohromady tvoří aspoň 65 procent obyvatel evropské sedmadvacítky. 

Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) nicméně spor s Maďarskem s českým předsednictvím tolik nesouvisí. "Role předsednictví je spíš moderační. Předsednická země musí respektovat konsenzus uvnitř EU. Ale já osobně nevidím žádný důvod tomu tématu dávat vyšší profil, než má nyní," míní Vondra.

Sám je také výrazně kritičtější k postupu Evropské komise než například Niedermayer. "Peskování Maďarska v téhle geopolitické situaci je chyba. Orbánova vláda s přehledem vyhrála volby, má podporu obyvatelstva. Tahle politika unie Orbána jenom nahání na Východ." Maďarský premiér je dlouhodobě považován za politika blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Podle Vondry také hrozí, že když komise bude Maďarsko "mučit", může to vyvolat u průměrných Maďarů protievropské nálady. Niedermayer ale nesouhlasí: "Podmínky, které komise Maďarsku a Polsku stanovila, nejsou nepřekonatelné. Maďarsko nikdo neohrožuje tak, že by sázel na to, že jeho ekonomika na tom není dobře. A Maďaři velmi dobře vědí, kdy je potřeba se chovat jednotně." Europoslanec za TOP 09 také zdůrazňuje, že Budapešť dosud neblokovala žádné ze společných rozhodnutí členských zemí EU namířených proti Putinově režimu.

I Vondra ale Budapešť kritizuje: za to, že se příliš málo angažuje v pomoci Ukrajině. Odmítá například přepravu zbraní přes svoje území, vyjadřuje ochotu platit za ruský plyn v rozporu se sankcemi v rublech a sám Orbán označil po svém volebním triumfu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za protivníka. 

Pokud jde o zmíněných sedm miliard eur, Orbánova vláda trvá na tom, že pro jejich nevyplácení není důvod. Jeho ministryně spravedlnosti Judit Vargová se už pokusila komisi přesvědčit, aby kvůli válce a uprchlické vlně peníze odblokovala. Komise to odmítla. "Nevidíme zde překážky pro podepsání dohody o fondu obnovy," zopakoval teď ve čtvrtek šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Podle komise ale všechny překážky zdaleka odstraněny nebyly, a Budapešť tak s penězi v nejbližší době spíš nemůže počítat. 

Premiér Orbán z nepříznivé ekonomické situace ve své zemi nepřímo obvinil Brusel. "Pokud Evropa nebude schopna zastavit růst cen energií, budeme nuceni přijmout opatření v Maďarsku," uvedl. Nevyloučil další zdanění bank, energetiky, telekomunikací nebo maloobchodních prodejců. Naopak zastropování cen potravin a benzinu vláda prodloužila do července.

Video: Teď je na řadě ropa a plyn, říká Jourová

Odvahu zastavit genocidu máme. Nevím ale, jestli máme dost nástrojů, abychom dokázali donutit Putina stáhnout vojska. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy