Lesbos (od naší zvláštní zpravodajky) - "Vy jste z Česka? Tam migranty nemáte rádi, že? Česko, Maďarsko, celá visegrádská čtyřka je proti, že?" ptá se reportérky Aktuálně.cz v hlavním městě ostrova Lesbos Mytiléna místní lékárník Georgios. Muž kolem šedesátky v horkém dni kolem poledne stojí před svou prodejnou, aby si ve stínu ubalil cigaretu. Navzdory vysokým teplotám má na sobě jako většina místních dlouhé kalhoty a košili s rukávy vyhrnutými k loktům. Lidi z tábora tu potkává dennodenně a podle něj s nimi z města nikdo konflikt nemá.
"Je ale pravda, že tady to rozhodně nebylo bez problému. Ale už jsme si na to zvykli," popisuje.
Tábor Kara Tepe leží přímo na kraji města a ze dvou stran ho obtéká moře. Migranti se během dne mohou v podstatě volně pohybovat po městě. Každou chvíli v malých skupinkách zamíří například do nedalekého supermarketu nebo dojdou k zastávce autobusu a svezou se dál do centra města.
Ačkoliv lidé, kteří žijí na dohled uprchlického tábora, opakují, že situace na ostrově je klidná a soužití s migranty už je dnes snazší, většina Řeků má s migrací problém. Každý devátý Řek je přesvědčen, že jejich země přijímá příliš mnoho běženců. Ukazuje to dubnový průzkum francouzské výzkumné společnosti BVA Xsight. Většina Řeků by si také přála povinné přerozdělování uprchlíků, aby jejich země nebyla neúměrně zatížená migrací.
Lékárník dodává, že by už nechtěl, aby se vrátila situace z roku 2015, kdy na Lesbos denně přijíždělo přes tři tisíce lidí. Úřady na ně nebyly připraveny a vyčerpaní migranti bez vody, jídla nebo hygienického zázemí prostě zůstávali v ulicích hlavního města.
Strach místních
"Zpočátku tu byla obrovská vlna solidarity. Naivně jsme si mysleli, že tu situaci sami zvládneme a vyřešíme," vzpomíná Daphne Vloumidiová, která jako dobrovolnice s uprchlíky pracuje přes dvacet let. Emoce se ale postupně měnily ruku v ruce s tím, jak se situace nelepšila. "Spousta lidí tehdy poprvé viděla někoho z Afriky. Místní měli strach, což jde do určité míry pochopit."
Sama se ale proti podobným náladám snaží bojovat. V rodinném hotelu v Thermi jen pár kilometrů od Mytilény s uprchlíky pracují dlouhodobě. "Brali jsme sem například děti uprchlíků, které tu hráli fotbal s německými dětmi našich hostů. Šlo o to, aby se prostě poznali, aby spolu trávili čas a viděli, že se sebe navzájem nemusí bát. Už to najednou nebyli uprchlíci, ale kamarádi, kteří měli jména."
I ona ale připouští, že situace na ostrově byla v době největší krize kritická. "Nikdo z hotelu neodjel nebo neodešel, aniž by u sebe neměl vodu, banán, čokoládu. Protože ti lidé byli úplně vyčerpaní." Sama pak uprchlíkům pomáhala, a ačkoliv to bylo nelegální, vozila je autem do tábora.
"Představte si, že se někde na ostrově vylodíte a pak ve 45stupňovém horku jdete třeba 60 kilometrů pěšky. A nikdo jim nesměl nabídnout svezení," rozčiluje se. Policie ji kvůli tomu zadržela a musela u soudu dokazovat, že není součástí pašerácké skupiny.
"Nebylo to lehké, ale protože jsem dvacet let pracovala jako dobrovolník, nebylo pro mě zas tak těžké to dokázat," svěřuje se. Její případ byl přelomový a díky rozhodnutí soudu mohli místní začít migrantům pomáhat legálně.
O 154 procent více než loni
Ačkoliv nyní se čísla nepřibližují krizi z roku 2015 a 2016, přijíždí nyní do Evropy právě přes řecké ostrovy nejvíce nelegálních migrantů, kteří tu pak žádají o azyl. Zatímco letos například v Itálii počty pokusů o překročení hranice klesají, v Řecku naopak výrazně stoupají. Naprostá většina lidí přijíždí z Afghánistánu, pak ze Sýrie a Egypta.
Prvním místem, kde migranti skončí, jsou ostrovy v Egejském moři. Mezi nejčastější cíle patří právě Lesbos. Třetí největší ostrov Řecka leží jen 10 kilometrů od pobřeží Turecka. Lidé z Blízkého východu, a někdy i ze severní Afriky nebo Asie, kteří se do Turecka dostanou, tam nasednou na čluny a vyplují k evropským břehům.
Během prvních čtyř měsíců letošního roku do Řecka připlulo skoro 12 tisíc migrantů, což je o 154 procent více než za stejnou dobu v loňském roce, ukazují data řeckého ministerstva pro migraci.
Ačkoliv je tak situace nejvážnější od roku 2015, ostrov je podle oslovených respondentů mnohem lépe připraven na zvýšenou vlnu migrantů reagovat. "Řecké úřady se opravdu hodně posunuly, vybudovaly tady velké kapacity pro přijímání migrantů a zpracovávání žádostí o azyl, což už umí přímo v táboře," vysvětluje Christine Nikolaidouová z Mezinárodní organizace pro migraci.
V současnosti je podle ní největší výzvou integrace migrantů, to je ale problém hlavně pevninského Řecka než ostrovů, kde lidé zůstávají krátkou dobu.
Žijí jako my
Podobně to vidí i agentura Frontex, která řecký úřadům pomáhá hlídat Středozemní moře. Její mluvčí Krzystof Borowski potvrzuje, že v Řecku vede evropská agentura zdaleka největší operaci, pracuje tu na 600 lidí. I oni už jsou ale mnohem lépe připraveni si s přicházejícími migranty poradit.
Místní se shodují, že si na neustále přijíždějící běžence zvykli. "Kupují si vodu, jídlo, stejné věci jako my ostatní. Naše ekonomika je potřebuje," domnívá se lékárník Georgios. Podle něj díky migrantům na ostrově vznikají nová pracovní místa.
Tábor za městem navíc neznamená jen migranty z Blízkého východu a severní Afriky, ale také dobrovolníky a pracovníky neziskových organizací i evropských agentur z celého světa. "Lesbos je teď po Aténách druhé nejvíce multikulturní místo v Řecku," říká Georgios hrdě a zapaluje si.
A není jediný. Antonis Kleanthis, který má v táboře na starosti ubytování migrantů a pracuje pod řeckým ministerstvem, říká totéž. "Když jsem byl mladší, byl Lesbos mnohem méně zajímavý, teď jsou tu lidé z celého světa, velmi mi to otevřelo oči," říká.
Putují dál
Část migrantů na ostrově zůstane a začnou pracovat například v jednom z mnoha hotelů na ostrově. Většina z nich ale na Lesbu pobude jen pár měsíců, než získají azyl nebo si vyřídí první dokumenty, pak putují jinam do Řecka nebo do dalších zemí Evropské unie.
Středomořský stát ovšem věří, že situace bude lepší i díky novému migračnímu paktu, který v dubnu schválil Evropský parlament a který začne za dva roky platit. Řecký ministr pro migraci a azyl Dimitris Kairidis komentoval schválení balíčku slovy, že se v textu dohody odrazilo několik cílů, které země měla.
Nová legislativa počítá například s efektivnějšími kontrolami migrantů a s rychlejším navracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí jejich původu. Zavádí také větší princip solidarity. Zemím, které přijímají největší počet migrantů, budou ostatní unijní státy pomáhat buď tím, že si část migrantů převezmou, nebo je podpoří jinak, finančně či materiálně. Právě princip solidarity je podle řeckého ministra klíčový.
Migrace přesto pro Řeky, na rozdíl od Čechů, nepatří mezi klíčová témata letošních evropských voleb. A to navzdory tomu, že z unijních zemí se s ní potýkají v největší míře. Migrace je důležité téma pro asi čtvrtinu Evropanů, v případě Řecka je až na 12. místě. Čtyřicet procent Řeků považuje za největší problém inflaci a rostoucí ceny potravin a benzinu.
