Evropa není bruselská. Chci ji vrátit lidem, říká favorit na šéfa Evropské komise

Aneta Zachová, EurActiv.cz
4. 3. 2019 10:52
Po květnových volbách do europarlamentu se promění i složení Evropské komise. Její dosavadní šéf Jean-Claude Juncker ve funkci končí a největší šance vystřídat ho má šestačtyřicetiletý německý křesťanský demokrat Manfred Weber, který je zároveň předseda Evropské lidové strany, nejsilnější frakce v europarlamentu. "Nejdůležitější je tedy vrátit Evropu zpět lidem, protože je to jejich Evropa, nikoli bruselská Evropa. Toho bych chtěl dosáhnout," říká Weber v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Foto: Reuters

Vedoucí představitelé tří hlavních evropských institucí - Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské rady - pocházejí z Evropské lidové strany (EPP), která je také největší frakcí europarlamentu. Nemyslíte si, že "vlády" EPP už bylo dost a že lidé chtějí změnu?

Vnímám, že se na politické scéně objevují noví konkurenti. Žijeme v demokratické společnosti a každý může představit svůj vlastní program, své hnutí. Máme zde různé kandidáty, kteří usilují o různé politické posty s různými programy. Během předvolební kampaně chceme v první řadě dosáhnout demokratické soutěže .

Lidé musí vědět, že mohou rozhodnout o budoucnosti Evropy, podobně jako to dělají na vnitrostátní úrovni. Konečné rozhodnutí o složení příštího Evropského parlamentu je jen v jejich rukou. Naším cílem je ale být opět nejsilnějším poslaneckým klubem parlamentu.

Váš slogan v kampani zní "Pro lepší Evropu". Jak tato lepší Evropa vypadá?

Především to znamená Evropu, která je bližší svým občanům. V současné době je totiž Evropská unie často považována za byrokratické těleso. Především v České republice, kde mají evropské volby velmi nízkou volební účast a lidé nemají pocit, že mohou Evropu ovlivnit a nějakým způsobem k ní přispět.

Nejdůležitější je tedy vrátit Evropu zpět lidem, protože je to jejich Evropa, nikoli bruselská Evropa. Toho bych chtěl dosáhnout. O evropských otázkách musíme diskutovat z pohledu běžných lidí a nikoliv z pozice byrokratického Bruselu.

Zdůraznit bychom chtěli především bezpečnost, ať už boj proti terorismu, nebo organizovanému zločinu. Musíme sdílet naše databáze a jasně se postavit kriminalitě. Druhým důležitým bodem je ochrana hranic. Lidé očekávají, že víme, kdo se nachází uvnitř EU, a EPP chce jejich očekávání naplnit.

Třetím aspektem je hospodářský rozvoj, protože prognózy do dalších let jsou nejasné a lidé se začínají obávat o své zaměstnání a o své mzdy. A právě proto je EPP stranou, která zaručí hospodářský růst a investice.

Úspěch ČR je i úspěchem EU

Jean-Claude Juncker, který je také členem EPP, není v České republice příliš oblíbený. Podle nedávných průzkumů je dokonce méně důvěryhodný než Vladimír Putin. Co chcete udělat pro to, abyste byl v nových členských státech EU včetně ČR populárnější?

Dovolte mi říct malou poznámku k Jeanu-Claude Junckerovi. Za posledních pět let prošla Evropa určitými krizemi, ale na druhou stranu se nám za posledních deset let podařilo vytvořit třináct milionů pracovních míst a máme dvouprocentní ekonomický růst.

Všechny země eurozóny mají svůj deficit pod požadovanou tříprocentní hranicí. Máme stabilní ekonomickou situaci a je to znát i v České republice. Není to přitom úspěch pouze ČR, ale celé Evropské unie. Všem evropským zemím se daří dobře a je naším společným úspěchem, že jsme nyní tak silní. Všechno se přitom odehrálo pod vedením Jeana-Claudea Junckera, takže bych řekl, že to nebylo vůbec špatné.

Pokud bych se stal předsedou Evropské komise, chtěl bych být blíže k lidem a pravidelně navštěvovat Českou republiku. Pocházím ostatně z regionu sousedícího s vámi. Kdybych ale přijel do Prahy jako předseda komise, nesešel bych se pouze s premiérem nebo ministry.

Chtěl bych se setkat také se zemědělci, zdravotními sestrami nebo řemeslníky. S běžnými lidmi. Chtěl bych jim naslouchat a ukázat, že jim nejsem nijak vzdálený, že máme podobné obavy a problémy. Narodil jsem se v malé bavorské vesnici a právě od místních lidí jsem se toho hodně naučil.

Výzva jménem Orbán

EPP nyní čelí problému souvisejícímu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Nástupkyně Angely Merkelové na pozici lídryně CDU, Annegret Krampová-Karrenbauerová, ostře kritizovala Orbána za jeho kampaň proti EU a vyhrožovala ukončením rozhovorů s jeho stranou Fidesz. Souhlasíte s ní?

Když se podíváte na má předchozí vyjádření a na to, co uvedli Annegret Krampová-Karrenbauerová, rakouský kancléř Sebastian Kurz, chorvatský premiér Andrej Plenković a další vedoucí představitelé EPP, zjistíte, že náš postoj je podobný. Naše reakce na poslední provokace směrem k Jeanu-Claudeu Junckerovi je, že toto jednání je nepřijatelné a nezakládá se na pravdě.

Evropu můžete kritizovat, protože Evropská unie je demokratickou institucí. Avšak situace, kdy člen EPP napadá předsedu komise, který je z EPP, je už příliš. Proto jsme komunikovali obdobně a jsem rád, že ostatní lídři se přidali k mému postoji a souhlasí s tím, že si musíme s Viktorem Orbánem vyjasnit, že toto jednání není pro zbytek EPP přijatelné.

Znamená to tedy, že EPP v současné době komunikuje s Orbánem? Hovoří se také o vyloučení Orbánovy strany Fidesz z EPP?

V této chvíli probíhá v rámci politické rodiny EPP interní diskuse. O situaci hovoříme.

Pakt proti antisemitismu

Nedávno jste oznámil novou iniciativu jménem Pakt proti antisemitismu. Je to reakce na Orbánovu rétoriku směrem k filantropovi židovského původu Georgi Sorosovi?

Máme k dispozici znepokojující údaje o nárůstu antisemitismu v Evropě jako například v Německu, Francii nebo Spojeném království. V politice existuje řada problémů, kterými se musíme zabývat, ale rostoucí antisemitismus je nepřijatelný. Je to šokující fenomén, který nepatří do Evropy.

Proto jsem navrhl vytvoření Paktu proti antisemitismu v EU. Proti antisemitismu je důležité bojovat na národní úrovni, ale musíme jednat také na úrovni evropské. Potřebujeme totiž jasnou definici toho, co vlastně antisemitismus znamená, protože vnitrostátní legislativní úpravy se v tomto liší. Proto je zapotřebí vytvořit jednotnou definici pro celou EU.

Musíme například jasně nastavit právní rámec pro sociální sítě, který by stanovil zákaz šířeni antisemitského obsahu. Není to ale jen otázkou legislativy, EU může v boji proti antisemitismu sehrát vedoucí roli. Tato iniciativa může také probudit celou společnost. Na boji proti nenávisti by se měli podílet všichni.

Porozhlíží se EPP po nových politických silách, které by se k ní připojily v souvislosti s evropskými volbami? V Evropě přece jen za poslední měsíce vznikla řada nových uskupení. Příkladem je i hnutí En Marche francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, které ještě stále nepotvrdilo, že do voleb půjde s liberální frakcí ALDE.

Nemáme žádné náznaky, že by En Marche něco takového zvažovalo. Nevíme, co chtějí. My jsme středopraví křesťanští demokraté a jsme vždy připraveni a otevřeni spolupracovat se všemi proevropskými politickými silami, které sdílejí naše hodnoty.

Příchod Macronova hnutí do Evropského parlamentu každopádně posílí středový základ politického spektra, ať už se připojí k jakémukoli politickému klubu. En Marche je silně proevropské, takže ať už bude u kohokoli, bude naším partnerem, protože stejně jako my chtějí silnější Evropskou unii.

Já osobně usiluji o další pětiletý mandát, abych mohl na silnější Evropské unii pracovat. Nejde o posty ani o kariéry, ale o mandát pro další rozvoj Evropské unie. Silnější Evropy ale můžeme dosáhnout jen s proevropskými stranami, ať už jde o sociální demokraty, liberály, zelené, nebo EPP. V této oblasti jsem připraven spolupracovat.

Video: Podívejte se na rozhovor s Janem Zahradilem, kandidátem na předsedu Evropské komise

Chci být hlasem zdravého rozumu mezi antiunijními radikály a proevropskými fanatiky, říká kandidát na předsedu Evropské komise Jan Zahradil. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy