Štrasburk - Evropské peníze by měly víc plynout na inovativní a rizikovější projekty. V Evropské unii by se tak urychlil nástup nových technologií ve zdravotnictví, potravinářství nebo energetice, míní europoslanci.
Ti ve Štrasburku hodnotili fungování takzvaného Junckerova balíčku. Tato vlajková loď současné Evropské komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera má za sebou už rok a půl fungování.
Zatím se díky ní podařilo investovat v EU více než 200 miliard eur (zhruba 5 bilionů korun).
Podporu získaly nejrůznější projekty od francouzského výzkumu léčby rakoviny po řecký nápad nahrazovat živočišný tuk v jídle zdravějším olivovým olejem.
Evropské země teď rozhodnou, jestli Junckerův balíček neboli Investiční plán pro Evropu prodlouží o pět let.
Komise je s fungováním spokojená, ale europoslanci upozornili na některé slabé stránky Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je ústředním nástrojem celého plánu.
Tok peněz z tohoto fondu by se podle nich měl lépe rozložit po celé EU. A více by měl podporovat právě inovativní projekty.
Tak to poslanci Evropského parlamentu v polovině června odhlasovali v oddělené rezoluci.
Peníze i pro nové členy EU
Komise loni na podzim navrhla, aby fond fungoval až do konce roku 2020. Přinést by měl celkové investice ve výši 500 miliard eur.
Europoslanci ale poukazují na to, že drtivá většina peněz z fondu, konkrétně 91 procent, zatím šla na financování projektů v patnáctce starších členských států. Ty tvořily EU před jejím rozšířením v roce 2004, kdy se k nim přidala mimo jiné i Česká republika.
Terčem kritiky je i rozložení peněz mezi sektory. Téměř polovina financí zatím směřovala do energetiky. Sociální oblast, zdravotnictví nebo vzdělávání zatím dostaly jen čtyři procenta.
Fond EFSI v současnosti nemá povinnost rozdělovat peníze vyváženě mezi konkrétní země. Ani nemá kvóty pro jednotlivá odvětví. Evropská investiční banka (EIB), která fond spravuje, si tuto otevřenost pochvaluje.
Europoslanci ale navrhli, aby každé odvětví mělo jasný strop.
Kromě toho by měl fond podle nich věrněji naplňovat svůj původní účel. Tím je pomáhat s financováním takových projektů, které by jinak těžko hledaly investory.
A to ať už kvůli své rizikovější povaze, anebo proto, že by si investoři nemohli kvůli ekonomickému stavu své země výhodně půjčit.
"Celkové výsledky EFSI jsou dobré. Podporuje ale příliš mnoho projektů, které by se realizovaly i bez něj," uvedl k usnesení spoluzpravodaj, německý europoslanec Udo Bullmann.
Podpora malých podniků
Ne všechny výsledky ale europoslanci hodnotí negativně. "Fond zcela překonal očekávání, pokud jde o podporu investic, do kterých se pouštějí malé a střední podniky," chválí druhý spoluzpravodaj, Portugalec José Manuel Fernandes.
Pro podporu menších firem je v rámci fondu EFSI speciálně vyčleněna částka pěti miliard eur (zhruba 130 miliard korun).
Peníze rozděluje dceřiná společnost Evropské investiční banky, která v jednotlivých zemích spolupracuje s rozvojovými i komerčními bankami. Ty pak mohou podnikatelům nabízet třeba výhodnější půjčky.
Dosud se tímhle způsobem podařilo usnadnit investice pro více než 400 tisíc menších firem v EU.
V Česku se do projektu zapojila třeba Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) a řada komerčních bank.
Zapojit soukromé peníze
Myšlenkou Junckerova balíčku bylo pomoci nastartovat investice, které v některých zemích unie ještě nepřekročily úroveň před finanční krizí z let 2008 až 2009.
Šlo taky o odpověď na volání po efektivním využívání veřejných peněz. Zvýhodněné půjčky místo nevratných dotací.
Tak vznikl v roce 2015 fond EFSI. K jeho zřízení byla použita záruka 16 miliard eur (přibližně 420 miliard korun) z evropského rozpočtu, kterou doplňuje 5 miliard eur (130 miliard korun) z vlastních prostředků Evropské investiční banky.
Tyto prostředky tvoří společně garanci, díky které se zvyšuje jistota investiční banky při poskytování půjček soukromým investorům. Pak lze financovat i projekty s vyšším rizikem.
Díky efektu nabalování soukromých peněz na ty veřejné by výše nových investic, které fond EFSI pomůže vytvořit, měla do příštího roku dosáhnout 315 miliard eur (více než 8 bilionů korun).
Česko chce dotace
V Česku zatím měly v oblasti "evropských peněz" prioritu dotace, tedy strukturální fondy EU. Z nich se financuje tzv. politika soudržnosti, která má za cíl stírat rozdíly mezi různě vyspělými regiony.
V roce 2020 ale začne nové rozpočtové období EU. A spolu s tím se očekává, že se sníží částka, která do Česka ze strukturálních fondů poteče.
Už dnes se plánuje častější využívání jiných finančních nástrojů, než jsou dotace. Konkrétně těch, které mají určitou návratnost, a tak se můžou veřejné peníze využít opakovaně.
Podle některých hlasů by právě nástroje typu Junckerova balíčku mohly jednou zcela nahradit současnou podobu dotací.
