Brusel - Ekologické zemědělství v Evropě čekají nová pravidla. Ta by měla zajistit, že potraviny s předponou "bio" budou skutečně kvalitní a ověřené.
Nařízení o ekologické produkci, které tento měsíc schválil Evropský parlament, přináší přísnější inspekce nebo třeba možnost sdružovat se do skupin, což by potravinářům ušetřilo peníze.
"Nová pravidla zvýší kvalitu biopotravin v EU a zároveň pomohou vyřešit potřeby rychle se rozvíjejícího trhu s ekologickými produkty," říká německý europoslanec Martin Häusling, který má nové nařízení na starosti.
Ozývá se ale i kritika, a to na adresu právě oněch "přísnějších" inspekcí. Nová legislativa bude totiž v Česku znamenat spíš zmírnění pravidel.
Teď čeští zemědělci čelí kontrolám jednou ročně. Nové nařízení ale říká, že pokud inspekce v podniku po třech letech neodhalí žádné prohřešky, kontroly se mohou omezit na jednu návštěvu za dva roky. Na to si stěžují i sami zemědělci.
"Možné snížení četnosti kontrol může vést k významnému rozvolnění stávajících pravidel," říká manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Kateřina Urbánková.
"Praxe ukázala, že současné nastavení kontrolního systému je optimální," potvrzuje i ve svém prohlášení české ministerstvo zemědělství.
Nové nařízení začne v EU platit od 1. ledna 2021. Předtím ho akorát musí formálně posvětit členské státy.
Kritika i z Česka
Čeští úředníci poukazují i na další novinky, které podle nich nemusí mít pozitivní dopad na ekologickou produkci. Například malé a střední podniky budou moci nově využívat i tzv. skupinovou certifikaci. Ta jim umožní sdružit se do skupiny, ve které si rozdělí náklady právě na inspekce nebo samotnou certifikaci.
Naopak v nařízení nejsou sjednocené maximální hodnoty zbytkových pesticidů. Ty se nyní v malé míře u biopotravin tolerují, přičemž o konkrétních hodnotách rozhodují každý členský stát sám.
"Vzniká tím prostor pro 'vícekolejnost' standardů bio, a tím i snížení důvěry spotřebitele v toto označení," vysvětluje české ministerstvo zemědělství.
Hlavním cílem legislativy, kterou Evropská komise navrhla už před čtyřmi lety, je přitom zvýšení důvěryhodnosti biopotravin.
Vše ale zkomplikovaly členské země EU, které se dlouho nedokázaly dohodnout na jednotlivých opatřeních. Nejhlasitějšími byly Lucembursko a Rakousko, podle kterých nařízení příliš zasahuje do národních záležitostí.
Europoslanci tak v současné podobě návrhu některé části vypustili. Původní návrh například zakazoval zemědělcům, aby vyráběli obyčejné i ekologické potraviny zároveň. Podle europarlamentu by ale takový zákaz mohl odradit pěstitele od postupného přechodu k ekologickému zemědělství, a tak "obojakost" povolil. Farmáři jen budou muset jasně označovat obě skupiny svých plodin.
"Nemyslím si, že se jedná o podporu ekologického zemědělství. Ta by vypadala jinak, například uzákoněním povinného procenta biopotravin ve veřejném stravování, ve školách, školkách a podobně," namítá však Urbánková z českého zemědělského svazu.
Poptávka roste, zemědělci nestačí
Zájem o biopotraviny roste napříč Evropou a Česká republika není výjimkou. V roce 2016 Češi utratili za za biopotraviny 2,55 miliardy korun, což je o bezmála 14 procent více než v předchozím roce.
"Téměř 44 procent všech biopotravin nakupují čeští zákazníci v maloobchodních řetězcích, 18 procent nakoupí v drogeriích a 14 procent v prodejnách zdravé výživy," uvedlo před dvěma týdny ministerstvo zemědělství k posledním číslům. Nicméně i tak sáhne po biopotravině v obchodě jen každý desátý Čech.
Zemědělci hospodařící ekologicky nesmí používat chemické pesticidy a umělá hnojiva. Zvířata chovají ve volných výbězích a nesmí jim podávat téměř žádná antibiotika. Do ekologického zemědělství nepatří ani žádné geneticky modifikované potraviny a farmáři by měli na svých polích často střídat plodiny.
Na konci roku 2016 bylo v Česku registrováno 603 ekologických zemědělců. To je o 11 procent více než v roce předchozím.
Nejčastěji se zaměřují na zpracování a konzervování masa a masných výrobků nebo pěstování ovoce a zeleniny. Většinu z nich prodají na českém trhu, podle informací ministerstva ale roste i export tuzemských biopotravin, zejména do Německa a Rakouska.
