"Nechceme, aby takové produkty evropské firmy prodávaly nebo využívaly ani aby na evropský trh putovaly," říká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová, která se snaží zákaz prosadit.
Nucené práci, mnohdy bez nároku na mzdu nebo i přestávky, ve světě podle Mezinárodní organizace práce podléhá až 28 milionů lidí. V minulosti se o ní psalo například v souvislosti s Ujgury, tedy utlačovanou muslimskou menšinou v Číně.
Nucenou práci podle analýz lidskoprávních organizací využívají i velké a populární oděvní značky, které mají pobočky i v Česku. Výzkum Ujgurského centra pro demokracii a lidská práva publikovaný v prosinci loňského roku uvádí, že na trh EU vstupuje "podstatný objem oděvů poskvrněných používáním ujgurské nucené práce".
U 39 hlavních oděvních značek se sídlem v EU nebo prodávajících zboží do EU podle výzkumu hrozí, že nakupují produkty vyrobené Ujgury. Podle reportu je pravděpodobné, že takto získávají materiály, například bavlnu, i známé oděvní značky, jako jsou H&M a Zara.
Návrh, který má zastavit dovoz produktů vyrobených s pomocí nucených prací do Evropy, prošel Evropským parlamentem loni v listopadu. Zákaz může vstoupit v platnost až po souhlasu členských zemí, jejichž společný postoj umožní zahájit vyjednávací kolečko mezi jednotlivými institucemi EU. Zatím se ale členské státy zastoupené v Radě EU nedokázaly dohodnout na společném stanovisku. Jasno by i přesto mohlo být už za pár měsíců.
Netransparentní dodavatelské řetězce
Výzkumníci nemohou s jistotou prokázat, že je konkrétní produkt zakoupený určitou značkou vyrobený v Ujgurském regionu, protože dodavatelské řetězce firem jsou často netransparentní. Ujgurské centrum pro demokracii a lidská práva však uvádí, že k závěrům došlo na základě veřejně dostupných zdrojů, včetně údajů o přepravě či firemních finančních a mediálních zprávách.
Právě značku H&M zařadila australská organizace The Australian Strategic Policy Institute (ASPI) ve své zprávě už v roce 2020 mezi firmy, které měly odebírat bavlněné příze od čínské společnosti Huafu Fashion, která podle organizace využívá program nucených prací s Ujgury. Švédský řetězec H&M na to konto s Huafu Fashion přerušil spolupráci.
Gregorová dodává, že unijní zákaz by se dotkl nejen oděvních značek, ale i automobilek, jako je třeba Volkswagen. Aktuálně.cz už dříve psalo, že organizace zaměřené na lidská práva firmu hlasitě kritizují za továrnu v ujgurské provincii Sin-ťiang, kde i podle OSN dochází k mizení tisíců lidí a genocidě.
Lidskoprávní organizace za poslední roky opakovaně upozorňují, že se značky svým spojením s nucenou prací nepřímo podílí na politicky motivovaných represích etnických menšin čínským režimem. A vyzývají je, aby zpřetrhaly vazby s čínskými dodavateli, kteří využívají otrocké práce ať už při sklizni bavlny nebo přímo v továrnách.
Co by zákaz pro známé firmy znamenal?
Gregorová se domnívá, že evropský zákaz produktů z nucené práce může společnosti v budoucnu popostrčit, aby si součástky našly jinde a nenechávaly si je vyrábět nucenou prací. Firmy by podle ní měly samy uplatňovat odpovědnost za to, co si kupují nebo co sem dováží.
"Pokud si H&M nechává šít oblečení v Bangladéši dětmi, tak bychom docílili toho, že tyto kusy oblečení budou zastaveny na společných hranicích do EU a nevpuštěny dál. Co si pak s tím značka počne, je její věc," dodává.
Výzkumník Jan Švec z Ústavu mezinárodních vztahů upozorňuje, že bude-li nařízení vymáháno komplexně a dalekosáhle, zasáhne značnou část evropských odběratelů.
"V některých případech může být náročné či nemožné nahradit včas dodávky jinými. Jeho implementaci by mělo předcházet důkladné vyhodnocení toho, jaké dodávky budou nejvíce zasaženy, a měl by být připravený plán na řešení situace," říká Švec. V opačném případě mohou podle něj hrozit výpadky dodávek a skokové navýšení cen.
Kontroly doma i na hranicích EU
Unijní návrh zákazu se vztahuje na domácí i dovážené produkty. Aby byl účinný, měl by pojmout produkty bez ohledu na odvětví, u kterých byla použita nucená práce v jakékoli fázi výroby, sklizně či těžby, píše se v návrhu legislativy.
Na členských státech EU potom bude, aby určily příslušné orgány odpovědné za provádění a prosazování nařízení. Celní orgány států budou mít na starosti vymáhání na hranicích EU.
V Česku by kontrola měla připadnout ministerstvu průmyslu a obchodu. "Vypadalo by to stejně, jako když teď kontroluje výjezdní a dovozní doložky. Firmy ministerstvu budou muset doložit, že na nekalé praktiky napojeny nejsou. Komise bude pak meziročně provádět kontrolu doložek za celou EU. Pokud odhalí, že firma, která dostala doložku, využívá nucenou práci, doložka jí bude zrušena," vysvětluje europoslankyně Gregorová. Firmu by následně mohly postihnout i sankce.
Aby mělo evropské nařízení smysl, nemělo by se podle Švece zaměřovat jen na veřejně známé případy. "Obávám se, aby jeho přijetí nevedlo pouze k tomu, že bude například zakázán veškerý dovoz z regionu Sin-ťiang či od firem zaměstnávajících Ujgury, zatímco nadále budou evropské firmy odebírat od jiných čínských firem, kde jsou pracovní podmínky mnohdy podobné," namítá. Podotýká navíc, že se problém netýká jen Číny a nedůstojné pracovní podmínky jsou časté u dodavatelů v oděvním průmyslu v řadě zemí jihovýchodní Asie.
Koalice za ukončení nucené práce v Ujgurské oblasti tvrdí, že by EU měla navrhovanou legislativu ještě posílit. Například tak, že by určila i Evropskou komisi jako příslušný orgán, který bude provádět politicky citlivá vyšetřování, jako jsou právě ta související se státem nařízenou nucenou prací.
