Pomoc válkou zmítané zemi má různé podoby, jednou z nich je perspektiva začlenění do "evropské rodiny". Ve vlaku do hlavního města Ukrajiny tak seděla i nová komisařka pro rozšíření Marta Kosová.
Mezi její úkoly pro prvních 100 dní ve funkci patří detailní zhodnocení toho, jak rozšíření unie o nové členy dopadne na některé klíčové sektory, například vnitřní trh, zemědělství nebo strukturální fondy. Podle toho se pak rozhodne, jaké reformy a změny je nutné udělat.
Evropa se potřebuje připravit i na to, že po příchodu Donalda Trumpa do Bílého domu na ni Ukrajina bude asi mnohem více spoléhat i vojensky. V obraně tak musí být více soběstačná. Nový eurokomisař pro tuto oblast Andrius Kubilius proto v následujících měsících představí Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, která se bude soustředit především na investice do domácího průmyslu.
Odolnější vůči vnějším nepřátelům musí být nejen bezpečnostní složky, ale také kritická infrastruktura. Už brzy tak má vzniknout například Evropský akční plán kyberbezpečnosti nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče.
Pokud jde o další aspekty evropské bezpečnosti, podle Tomáše Zdechovského, europoslance za KDU-ČSL a frakci lidovců, musí nová komise ve spolupráci se členskými státy zajistit efektivnější ochranu vnějších hranic před nelegální migrací a vypracovat funkční a "opravdu přísnou" návratovou politiku. Revizi tzv. návratové směrnice plánuje Evropská komise předložit příští rok.
Konkurenceschopná Evropa
Vedle bezpečnosti se chce nová komise ve velkém soustředit také na konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Iniciativa nazvaná Kompas konkurenceschopnosti, která načrtne práci pro všechny komisaře, se zaměří na dohánění USA a Číny z hlediska inovací, dekarbonizaci a také na posílení bezpečnosti dodávek a snížení závislostí na nespolehlivých zemích.
Dohnat konkurenci komise chce například v oblasti umělé inteligence, kde Evropa poměrně výrazně zaostává. Díky nové iniciativě chce propojit start-upy se sítí superpočítačů financovaných EU, na kterých by se AI modely trénovaly. Iniciativa naváže na Akt o umělé inteligenci, první závaznou legislativu týkající se AI na světě.
Jednou z vlajkových lodí nového kabinetu se pak má stát tzv. Dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), která by měla spatřit světlo světa v únoru příštího roku. Ta má zajistit, že se čisté technologie budou vyrábět přímo v Evropě.
Cíl je tedy vytvořit takové podmínky, díky kterým zůstane domácí průmysl konkurenceschopný - dostupné a čisté energie, dostatek surovin a jednodušší podmínky pro investice. Součástí nové dohody by mohl být také tzv. Fond konkurenceschopnosti, který všechny zmíněné plány pomůže zafinancovat.
Tomáš Zdechovský v tomto kontextu zmínil, že důležité budou zejména reforma energetického trhu nebo snížení byrokratických překážek pro evropské firmy.
Green Deal nikam nezmizel
Vedle nové "čisté" dohody ale stále existuje také ta "zelená", která má za cíl dosažení klimatické neutrality kontinentu do roku 2050.
"Pochopitelně očekávám od nové komise určitou revizi Green Dealu ve smyslu šlápnutí na brzdu u některých návrhů, které jdou proti slibům o zvýšení konkurenceschopnosti a podpoře evropských firem, především klíčového autoprůmyslu. Z mého pohledu musí například přijít revize zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035," přeje si Zdechovský.
Předsedkyně komise v tomto ohledu přislíbila, že svolá "strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu v Evropě", kde se budou všichni relevantní hráči bavit o osudu tohoto sektoru.
Nedá se ale říct, že by Ursula von der Leyenová zároveň "šlapala na brzdu" v dekarbonizaci a ve svých klimatických ambicích.
"Téměř před pěti lety jsme spustili Evropskou zelenou dohodu, naši strategii růstu a plán na dosažení nulových emisí. Důvody, které nás tehdy přiměly být tak ambiciózní, jsou dnes ještě výraznější. Proto chci jasně říci: musíme a budeme pokračovat v plnění cílů Evropské zelené dohody," zdůraznila v Evropském parlamentu staronová předsedkyně.
Jak udržet komisi na uzdě
Ne všichni europoslanci postoj von der Leyenové vítají. "Doufám, že parlament najde dost sil na to, aby komisi a zvláště některé její členy udržel na uzdě a postavil zpátky na koleje rozbitou energetiku Evropské unie," nechal se slyšet Tomáš Kubín, zástupce ANO a "opoziční" frakce Patrioti pro Evropu.
Odkazoval tak například na komisařku pro spravedlivou transformaci a konkurenceschopnost z řad socialistů Teresu Riberu Rodríguezovou, které pravicovější část parlamentu nemůže přijít na jméno.
Kubín se ve své práci věnuje především Společné zemědělské politice, jejíž podoba po roce 2027 by se podle něj měla začít tvořit co nejdříve.
"Komisař (Christophe) Hansen má do 100 dnů předložit vizi pro zemědělství a potraviny. Doufám, že se bude Strategického dialogu držet jenom v rozumné a nutné míře, protože ten dokument je v praxi nepoužitelný," řekl europoslanec s odkazem na materiál, který vznikl po jarních diskusích Evropské komise se zástupci zemědělců.
Slabá většina v zádech
Otázka samozřejmě je, jestli se nové komisi podaří ambiciózní plány naplnit, tedy přetavit návrhy v konkrétní výsledky v praxi. Ani velké odhodlání často nestačí, protože může přijít nečekaná krize jako pandemie nebo válka za humny. Zapotřebí je samozřejmě také dostatečně silná politická podpora, a to jak od vlád členských zemí, tak od Evropského parlamentu.
"Nová Evropská komise nastupuje s historicky nejnižší podporou parlamentu, navíc vyobchodovanou trapným vzájemným vydíráním mezi frakcemi tvořícími vládnoucí koalici (lidovci, socialisté, liberálové a konzervativci ECR - pozn. red.). Proto bude její pozice velice chatrná a v neustálém ohrožení," myslí si Kubín. Nový kabinet Ursuly von der Leyenové v europarlamentu podpořilo jen 370 z 688 přítomných europoslanců, tedy nejtěsnější většina v historii.
"Nelze tedy očekávat nic převratného, co by směřování EU vedlo ke konkrétním výsledkům. Budu ale velice rád, když budu po pěti letech moci prohlásit, že jsem se mýlil," dodal europoslanec pro redakci.
