V Evropském parlamentu probíhá tento týden rošáda. I když mají europoslanci pětiletý mandát, pravidlem je, že v jeho polovině se volí nový předseda a 14 místopředsedů.
Dlouho to vypadalo, že přirozeným nástupcem Itala Sassoliho bude lídr lidovecké frakce Manfred Weber z Německa. Ten však loni na podzim oznámil, že se bude radši věnovat celoevropské straně lidovců, kterou by letos rád převzal po Polákovi Donaldu Tuskovi. Bývalý předseda Evropské rady Tusk se pro změnu postavil do čela polské opozice.
Cesta do nejvyššího křesla europarlamentu "zarezervovaného" lidovcům se tak otevřela maltské političce Robertě Metsolaové, dosavadní místopředsedkyni, kterou europoslanci do čela europarlamentu v úterý potvrdili. Získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla.
"Má generace nerozlišuje mezi starou a novou Evropou. Jsme první z generace (absolventů studijních programů) Erasmus a poslední z generace (Lecha) Walesy a (Václava) Havla. (…) Oslavujeme rozdílnost v Evropě, protože víme, že právě to nás posiluje, to nás činí jedinečnými. To nás dělá Evropany," uvedla Metsolaová, která v úterý slaví 43. narozeniny.
Její vyzyvatelka, švédská zelená poslankyně Alice Bahová Kuhnkeová, získala 101 hlasů a španělská kandidátka krajní levice Sira Regová 57 hlasů. Celkem 74 odevzdaných hlasů bylo neplatných. Polský konzervativec Kosma Zlotowski svou kandidaturu na poslední chvíli stáhl.
Metsolaová ve své prvním projevu v nové funkci připomněla svého předchůdce Davida Sassoliho, který zemřel minulý týden, a jeho přínos pro evropské instituce i demokracii. Mluvila o významu boje s klimatickými změnami a jeho neoddělitelnosti od hospodářství, o roli mládeže v dalším rozvoji Evropy nebo o roli žen nejen v politice. Vyjádřila také soustrast rodinám zavražděných novinářů Jána Kuciaka a Daphné Caruanaové Galiziaové, kteří podle ní bojovali za pravdu.
Češka ve vedení
Důležitou roli má v europarlamentu i 14 místopředsedů, kteří šéfa instituce zastupují například v zahraničí. Jedním z nich bude i nadále Dita Charanzová (za ANO) z řad liberálů Renew Europe.
Pro Česko jde o úspěch. "V minulosti jsme nikdy neměli dva místopředsedy (jako nyní). Zároveň se nikdy nestalo, že by byl český místopředseda (ve vedení europarlamentu) na celé funkční období," uvedla Charanzová ještě před samotnou volbou.
Marcel Kolaja (Piráti) z frakce Zelených neuspěl v prvním kole. Získal 247 hlasů, pro zvolení byla potřeba absolutní většina 341 hlasů. Následně se rozhodl o pozici už dále neucházet. "Z taktických důvodů jsem v posledním kole odstoupil, abychom netříštili hlasy pro naši frakci. Kolegům gratuluji a věřím, že se jim i nadále podaří zprůhledňovat chod Evropského parlamentu, tak jako jsme společně začali," uvedl Kolaja v prohlášení pro média.
Ve vedení Evropského parlamentu seděli v minulosti v různých obdobích Libor Rouček, Oldřich Vlasák a Pavel Telička. Hned po vstupu Česka do EU místopředsednické křeslo patřilo Miroslavu Ouzkému.
Vyvažování sil
I když jde při volbě místopředsedů především o to, k jaké politické frakci patří, minimálně ze symbolického hlediska hraje roli i jejich národnost. Ve vedení ještě před samotnou volbou měli silné postavení především Němci se třemi zástupci a Maďaři se dvěma, oproti tomu Francouzi nebo Španělé své místopředsedy neměli.
Na druhou stranu, v Evropském parlamentu se nehraje jen o místa v samotném předsednictvu, zcela zásadní jsou také pozice ve vedení politických frakcí nebo výborů. Vidět je to právě na příkladu Španělska - i když jeho politik chyběl ve vedení EP, španělská europoslankyně Iratxe Garcíaová stojí v čele vlivné frakce socialistů. Pokud jde o Francii, ta si svou absenci v předsednictvu "vynahradila" mimo jiné ve vlivném výboru pro životní prostředí ENVI, který vede francouzský europoslanec Pascal Canfin.
Prim nicméně stále hraje politická příslušnost. Přestože v současném europarlamentu už nemají tak silné postavení jako dříve, hlavní slovo stále patří politickým frakcím lidovců a socialistů. Už po volbách v roce 2019 vznikla dohoda, že předsedu z řad socialistů, tedy Davida Sassoliho, letos v lednu vystřídá zástupce Evropské lidové strany. Opakuje se tak situace z minulého volebního období, kdy se tyto dvě politické skupiny také v půlce pětiletého mandátu vystřídaly.
Poprvé v historii se o vedení europarlamentu hlasuje v úterý, ve středu a možná ještě ve čtvrtek elektronicky na dálku. Kvůli obavám ze šíření omikronu tak rozhodlo odcházející předsednictvo. Evropský parlament má aktuálně 705 poslanců.
