"Členské státy potřebují v jeden čas stejné vybavení, navíc ve velkých objemech. Proto existuje velké riziko konkurence, což může vést k nárůstu cen. Především hrozí, že země nebudou mít garantovaný přístup ke klíčovým kapacitám," upozornil ve Štrasburku litevský eurokomisař Virginijus Sinkevičius.
Nové nařízení, známé pod zkratkou EDIRPA, by mělo motivovat členské státy k tomu, aby nákupy potřebného materiálu prováděly společně. Právě spolupráce může pozitivně ovlivnit cenu a efektivitu obměňování zastaralého a doplňování moderního obranného vybavení napříč unií. To členské země potřebují vzhledem k probíhající ruské agresi na Ukrajině a odlivu materiálu v dodávkách, kterými podporují válkou postiženou zemi.
Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) by společné poptávání výroby mohlo snížit cenu minimálně o 30 procent.
Spolupráce, která nově umožní třem a více členským zemím vypsat společně veřejné zakázky na nákup potřebného obranného vybavení, je ale dobrovolná. Pokud však státy na spolupráci vsadí, dostanou příspěvek z evropského rozpočtu.
Česko usilovalo o více peněz
Podle původního návrhu Evropské komise mělo státy motivovat 500 milionů eur. Kompromisní dohoda mezi zástupci členských zemí a europoslanci ale částku snížila na 300 milionů eur ve prospěch obálky, která má financovat jiný program, a to ten na nákup munice pro Ukrajinu (program ASAP).
To příliš nevítá Česko, které v době svého předsednictví Rady EU v druhé polovině roku 2022 stálo v čele počátků vyjednávání.
"Česko bylo mezi státy, které volaly po opětovném navýšení rozpočtu tak, aby byly finance na ASAP nalezeny jinde (…) V rámci vyjednávání nebyl nakonec požadavek na navýšení rozpočtu prosazen. Česko, i některé další země, rozhodnutí vnímá s politováním, nicméně ho akceptuje," uvedlo ministerstvo obrany.
Bonus za podporu Ukrajiny
Unijní peníze ale nebudou moci pokrýt nákup samotného vybavení, jen náklady s ním spojené. V praxi tak zaplatí náklady na administraci společných zakázek.
Pokud budou unijní země navíc nakupovat produkty, na jejichž výrobě se podílí malé a střední podniky, dostanou pětiprocentní bonus. Ten získají i v případě, že z nakoupeného vybavení bude přímo profitovat Ukrajina nebo Moldavsko.
Země mohou získat příspěvek maximálně ve výši 15, respektive 20 procent odhadované hodnoty veřejné zakázky. Podle analýzy francouzského Institutu pro mezinárodní a strategické otázky by nařízení EDIRPA mohlo vést ke společným akvizicím v hodnotě až 1,5 miliardy eur.
Na příspěvek z unijní kasy ale dosáhne skupina zemí pouze v případě, že nakoupí převážně od evropských firem. Náklady na součástky, které pocházejí z firem se sídlem v EU nebo v přidružených zemích, musí představovat minimálně 65 procent odhadované hodnoty nakupovaného zboží.
Zvýhodnění společných nákupů nebude trvalé. Nástroj má fungovat pouze krátkodobě, a to do konce roku 2025.
Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) však není vyloučeno, že s koncem roku 2025 nástroj neskončí. "Asi se dá předpokládat, že když se (nástroj) osvědčí, tak se bude dál škálovat. Podobně jako existuje například x verzí programu Erasmus," řekl redakci.
Podle jeho pirátské kolegyně Markéty Gregorové se jedná teprve o "první krok". Nařízení podle ní zatím trpí vágními kritérii a malým rozpočtem.
Zapojí se Česko?
I tak ale podle europoslance Zdechovského může nařízení výrazně přispět k posílení konkurenceschopnosti evropské vojenské techniky a obranného průmyslu, který dodává zbraně na Ukrajinu. Česko by společné nákupy mohlo podle něj využít například ke koupi houfnic.
Podle europoslance Peksy by mělo možnosti tuzemsko rozhodně využít. "Já bych velmi doporučil paní ministryni (obrany Janě) Černochové, aby se do toho zapojila. Pevně doufám, že upřednostní společný nákup s dohledem dalších partnerů a společným tlakem na optimalizaci cen a předcházením korupci před unilaterálními řešeními, která nejsou až tak prověřená," řekl.
Ministerstvo obrany na dotaz redakce potvrdilo, že o případných společných nákupech s partnery diskutuje. Zatím však není jasné, zda a jak případně využije konkrétně nástroj EDIRPA.
"Ministerstvo obrany na textu odvedlo během předsednictví podstatný kus práce a považuje zapojení se do nařízení a jeho co nejrychlejší spuštění za žádoucí," uvedlo.
Pravidla, podle kterých mají společné nákupy fungovat, v úterý na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku schválili europoslanci. Ruku pro ně zvedlo 530 z 628 hlasujících europoslanců. Proti bylo 66 členů Evropského parlamentu a 32 se zdrželo.
Pravidla musí ještě formálně stvrdit ministři členských zemí v Radě EU.
