Berlín - Z Německa se pravidelně šíří zprávy o nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.
Když letos v únoru přijela do Madridu spolková kancléřka Angela Merkelová a oznámila, že by její země chtěla rekrutovat odborníky, třicetiletý Španěl Txomin Uncilla Cortaberria neváhal ani vteřinu.
"Německo je velká země s vysokou životní úrovní," vysvětloval baskický rodák a vystudovaný letecký inženýr serveru Die Welt pohnutky, které ho vedly k přesunu do střední Evropy.
Rozhodování mu ulehčil i fakt, že byl se situací v rodné zemi dlouhodobě nespokojený a měl malý plat. Díky častým cestám a chutí studovat uměl německy, takže práci sehnal hned.
Němčina se vyplatí
V jeho stopách by chtěli jít i další profesionálové ze zemí, jimiž zmítá ekonomická krize. Podle statistik Evropské unie aktivně hledá práci v zahraničí přes 700 tisíc kvalifikovaných Evropanů.
A zdaleka nejvíce jich je právě ve Španělsku - celkem 160 tisíc. "Chci žít v zemi, která se také vyvíjí," dodává Cortaberria s upozorněním, že skoro polovina jeho vrstevníků je bez práce.
V Německu přitom mají stejné šance jako on. Spolkový úřad práce je dokonce považuje za lidi s největším potenciálem, jedinou překážkou může být jazyk.
"Je samozřejmě v našem zájmu zaměřit pozornost na okolní evropské země," cituje Die Welt Hermanna-Josefa Pelgrima, starostu jihoněmeckého města Schwäbisch Hall, kde potřebují zaplnit bezmála pět tisíc volných pracovních míst.
Prudký nárůst výuky
Právě proto se Pelgrim obrátil na barcelonskou pobočku Goethe-Institutu a požádal o pomoc s jazykovou výukou potenciálních zaměstnanců. Spolupráce se rozjela bleskurychle. Jak uvádějí německá média, počet studentů němčiny se ve druhém největším španělském městě oproti loňsku zvýšil o 70 procent.
Jen ve Španělsku je připraveno odejít do Německa za novým životem a prací přes 14 tisíc profesionálů.
Jihoevropská země ovšem není výjimkou, jelikož nárůst zájemců hlásí i další pobočky vzdělávacího a kulturního centra Goethe-Institutu. Německý pracovní trh totiž působí na Evropany jako magnet, a tak se do studia němčiny pouštějí Irové, Řekové, Italové či Poláci.
Trochu odlišná situace panuje v Česku. Místní Goethe-Institut výrazný příliv nových zájemců neeviduje. Loni se jazykových kurzů zúčastnilo bezmála 2700 lidí, letos zatím o 100 méně.
"Hlavní důvod, který uvádějí účastníci kurzu v GI, je využití němčiny v zaměstnání," řekla Aktuálně.cz Denisa Šelelyová z pražské pobočky GI. "Zdůrazňují ale, že se jedná o pracovní místa v České republice, ne o práci v Německu." Jazyk se navíc vyučuje už na základních školách.
Starosta Pelgrim zájem o němčinu vítá. "Potřebujeme nejen inženýry, ale i kvalifikované pracovníky v kovoprůmyslu, stavební dělníky, zedníky, instalatéry, elektrikáře, tesaře, lékaře či zdravotní sestry," vysvětlil.
