"Nabízíme alternativu čínských peněz. Chceme ukázat, že jiný přístup, založený na transparentnosti a demokratických hodnotách, může přinést výsledky," řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová při představení strategie Global Gateway (v překladu Globální brána). Financovat by se měly hlavně projekty, které rozvojovým zemím pomohou k energetické nezávislosti, propojení internetem, ale také dostanou víc studentů do Evropy na program Erasmus.
EU by tím ráda přetlačila čínskou iniciativu Pásu a stezky, inspirovanou starověkou Hedvábnou stezkou. Tu v roce 2013 vyhlásil čínský lídr Si Ťin-pching jako novou zahraniční doktrínu země, která má za cíl rozšiřovat vliv Číny ve světě. V praxi jde hlavně o rozdávání čínských půjček - státy Latinské Ameriky, Afriky, Asie, ale také ty evropské si za ně staví silnice, přehrady, natahují optické kabely a zavádějí sítě 5G. Podle dat společnosti Refinitiv se do loňska připojila k Pásu a stezce více než stovka zemí světa a v 2600 projektech je už nainvestováno zhruba 3,26 bilionu eur.
Evropských 300 miliard eur jsou proti tomu drobné, a jak upozornil server Politico, tah Bruselu přichází o více než osm let později, než spatřila světlo světa doktrína čínského vůdce. Zmíněné miliardy navíc nejsou nové peníze, s většinou se počítalo ve stávajícím evropském rozpočtu na projekty rozvojové pomoci. V zásadě tak jde jen o jejich přeskládání do nového balíčku.
Brusel ale strategii hájí. Upozorňuje, že zemím nabídne financování jen těch projektů, které nezruinují jejich životní prostředí, kde se nebudou stavět dálnice odnikud nikam a při kterých nepadne většina peněz na úplatky. "Přivezeme s sebou spolehlivé soukromé firmy, které daný region znají, respektují a jednají otevřeně. To Čína nemá," uvedla eurokomisařka pro mezinárodní pomoc Jutta Urpilainenová. "Pracujeme hlavně s granty, ne s půjčkami jako Čína," dodala.
Nevýhodné půjčky z Pekingu
Dosavadní čínský postup vedl často právě k tomu, že zúčastněné země končily v dluhové závislosti na asijské velmoci. Smlouvy uzavřené mezi státními čínskými bankami a reprezentanty třetích států jsou většinou tajné, vznikají neprůhledně a parametry půjček jsou pro chudší země nevýhodné. Ty pak často propadají do dalších dluhů nebo přicházejí o majetek ve prospěch Číny.
Příkladů se zejména v Africe najde celá řada. Nejnověji se mluví o tom, že Ugandě kvůli neschopnosti splácet půjčku ve výši 200 milionů dolarů od pekingské banky hrozí, že ve prospěch Číny přijde o jediné letiště v zemi v metropoli Kampale.
Do pasti čínského dluhu se ale dostala i Černá Hora. Malá balkánská země za miliardovou půjčku od Pekingu na pobřežní dálnici ručí částí svého území, a protože není s to splácet vysoký úrok, může o něj přijít. Černá Hora už požádala EU a Ameriku o pomoc.
Snaha Evropy zatlačit Čínu zpátky na globálním hřišti nepřichází jako blesk z čistého nebe. Na potřebě nabídnout víc spolupráce chudšímu světu vyplnit geopolitické vakuum a dostat země ze závislosti na Pekingu se dohodly nejbohatší státy planety na summitu skupiny G7 v červnu. Iniciativu tehdy zvedl americký prezident Joe Biden, který považuje Čínu za hlavního rivala USA na mezinárodním poli.
I proti Rusku
O podobnou iniciativu, jako je Global Gateway, se Evropané pokusili už několikrát, naposledy v roce 2018 komise vedená Jeanem-Claudem Junckerem. Plán ale pohořel na tom, že nebyl podpořen žádnými penězi. "Navrhovali jsme auto bez kol," popsal deníku Aktuálně.cz německý europoslanec za Zelené, zahraničněpolitický expert a šéf delegace EU-Čína Reinhard Bütikofer.
Vůči nynějšímu plánu proto chová spíš optimismus. "Tentokrát máme peníze, máme principy, co podpořit, a chceme ke spolupráci přizvat Japonsko a další demokracie. To může přitáhnout zájem soukromého byznysu. Je možné, že stojíme na počátku geopolitické vyzrálosti EU," dodal.
Plán víc se starat o dění za hranicemi EU nemíří jen na Čínu. Asertivně se chová v oblastech, kde působí nebo donedávna působili Evropané, také Rusko. Na jeho vliv nyní ostře upozornilo dění ve Středoafrické republice. V zemi zmítané násilnými konflikty EU dlouhá léta trénovala tamní armádu, která měla vynucovat a udržovat mír - Evropa tam poslala instruktory a platila celý program. V posledních letech ale její pozornost věnovaná této části Afriky opadla.
Interní zpráva EU uniklá do médií teď odhalila, že vedení většiny jednotek převzala takzvaná Vagnerova skupina, což jsou ruští žoldáci loajální ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. A na důkaz rostoucího vlivu Ruska v zemi ještě předtím prezident Středoafrické republiky vyhlásil, že od příštího roku bude na tamních školách povinná ruština. Nahradí španělštinu a čínštinu.
